O přerušovaném půstu koluje řada lží a polopravd. Podle některých zdrojů má zlepšovat metabolické zdraví, snižovat hladinu cukru v krvi, pomáhat hubnout, zlepšovat zdraví srdce, podporovat zdraví mozku, a dokonce prodlužovat život. Skutečné přínosy jsou však poměrně polemické a ani vědecké studie se zatím jednoznačně neshodly nad klady a zápory tohoto způsobu stravování.
Výsledky nejnovější studie provedené vědci z čínské Shanghai Jiao Tong University School of Medicine naznačují, že omezení příjmu potravy na osmihodinové okno může významně zvýšit riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 91 % ve srovnání s osobami, které rozloží svůj příjem potravy do 12 až 16 hodin. Podrobnosti přinášejí magazíny New Scientist a StudyFinds.
Co je přerušovaný půst?
Dle Wikipedie je přerušovaný půst (také přerušované omezování energie) „zastřešujícím výrazem pro různé harmonogramy načasování jídla, které cyklují mezi dobrovolným půstem (nebo sníženým příjmem kalorií) a nepůstem během daného období.“
Jinými slovy jde o stravovací plán, který střídá období příjmu potravy a období půstu. Tento přístup se nezaměřuje přímo na to, co by měl člověk jíst, ale spíše kdy by měl jíst. Existuje několik různých metod přerušovaného půstu:
- Metoda 16/8: Jde o omezení denního příjmu potravy na 8 hodin, následovaných 16 hodinami půstu.
- 5:2 dieta: Pět dní v týdnu jíte normálně, zatímco ve dvou dnech omezíte příjem kalorií na 500 až 600 na den.
- Eat-Stop-Eat: Jedná se o 24hodinový půst, který provádíte jednou nebo dvakrát týdně
Jak probíhal výzkum?
Vědci se zaměřili na přerušovaný půst, během kterého lidé jedí pouze v rámci osmihodinového okna, zatímco zbylých šestnáct hodin nekonzumují žádné potraviny. Zastánci této diety uvádějí její přínosy pro zlepšení různých zdravotních ukazatelů, včetně krevního tlaku, hladiny cukru, cholesterolu v krvi a redukci tělesné hmotnosti.
„Omezení denní doby jídla na krátkou dobu, například osm hodin denně, získalo v posledních letech na popularitě jako způsob, jak zhubnout a zlepšit zdraví srdce,“ vysvětluje hlavní autor studie Victor Wenze Zhong ve zprávě pro média. „Dlouhodobé zdravotní účinky časově omezeného stravování, včetně rizika úmrtí z jakékoli příčiny nebo kardiovaskulárních onemocnění, však nejsou známy.“
Pro účely zjištění souvislosti mezi přerušovaným půstem a zdravím vědci analyzovali stravovací návyky více než 20 tisíc dospělých Američanů z průzkumu NHANES (National Health and Nutrition Examination Survey) z let 2003 až 2018 a porovnali je s údaji o lidech, kteří zemřeli v USA od roku 2003 do prosince 2019 z databáze National Death Index Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Překvapivé výsledky
Studie odhalila překvapivé výsledky, kterým kraluje zejména o 91 % vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění u osob, které dodržují stravovací okno kratší než osm hodin, ve srovnání s těmi, kteří si jídlo rozložili do časového okna dlouhého 12 až 16 hodin.
U jedinců s předchozím srdečním onemocněním nebo rakovinou bylo při dodržování stravovacího okna mezi 8 až 10 hodinami pozorováno o 66 % vyšší riziko úmrtí na srdeční choroby nebo mrtvici. Konzumace jídla v období delším než 16 hodin denně může dle výsledků dokonce snížit úmrtnost na rakovinu u již diagnostikovaných jedinců. Vědci také došli k závěru, že časově omezené stravování nesnížilo celkové riziko úmrtí z jakékoli příčiny.
„Překvapilo nás, že lidé, kteří dodržovali osmihodinový stravovací režim, častěji umírali na kardiovaskulární choroby. Přestože je tento typ stravování oblíbený díky svým potenciálním krátkodobým výhodám, náš výzkum jasně ukazuje, že ve srovnání s typickým způsobem stravování v rámci 12 až 16 hodin denně nebyla kratší doba stravování spojena s delším životem,“ uvedl Zhong.
Omezení studie
Jak už tomu tak bývá, nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Sami vědci uznávají jisté limity provedené studie. Prvním je skutečnost, že soubor účastníků byl sice různorodý a zahrnoval zhruba stejný počet mužů a žen, ale výrazná většina se hlásila k bělochům nehispánského původu.
Určitým omezením je spoléhání se na informace o stravování, které poskytli sami respondenti a které mohou být ovlivněny jejich pamětí nebo vzpomínkami a nemusí přesně hodnotit typické stravovací návyky. Za zmínku stojí také nezahrnutí dalších faktorů, které mohou rovněž hrát roli ve zdravotním stavu.
Výsledky dosavadního vědeckého bádání byly prezentovány na konferenci American Heart Association's Epidemiology and Prevention│Lifestyle and Cardiometabolic Scientific Sessions 2024, která se konala od 18. do 21. března v americkém Chicagu.
K čemu to tedy bylo?
Tato studie významně přispívá k debatě o přerušovaném půstu a jeho dopadu na zdraví, a přestože její závěry mohou být pro mnohé znepokojivé, je důležité si uvědomit, že ne každý dietní plán funguje univerzálně pro všechny. Zde je více než zřejmá nutnost individualizovaného přístupu k dietním doporučením.
Z obecného hlediska je zejména důležité, aby si pacienti s již existujícími srdečními onemocněními nebo rakovinou byli vědomi možné spojitosti mezi osmihodinovým oknem pro příjem potravy a zvýšeným rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.
Výsledky studie zdůrazňují důležitost dalšího výzkumu v oblasti diet a jejich dlouhodobých účinků na zdraví. Podstatné je, aby budoucí studie braly v úvahu nejen časové omezení příjmu potravy, ale i kvalitu a druh konzumovaných potravin, což může hrát rozhodující roli v roli diety na riziko kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti.