Imitace lidského embrya vzniká bez vajíčka a spermií. Pro vědu je neocenitelná, ale vědci naráží na etiku

Zajímá mě, na základě jakého argumentu budou věřící obhajovat zákaz experimentů na takto vypěstovaných "embryích". Vždyť přece bojovníci proti interupcím vždycky zdůrazňují, že "lidský život začíná spojením vajíčka a spermie", a tady k ničemu takovému nedošlo! Není to tedy podle katolické (a asi nejen katolické) definice "lidský život". Jsem zvědavý, jakou názorovou zatáčku budou muset zase (viz níže) provést, aby to uhájili.Od Aristotela až přes Augustina až po Tomáše Akvinského se zárodek nepovažoval (vůbec nebo aspoň ne plně) za člověka."Ve 13. století byly interrupce běžným jevem a postoj církve k interrupcím se vyhranil až v roce 1588, kdy došlo k tomu, že tehdejší papež Sixtus vydal Bulu Effraenatum, v níž odsoudil umělé přerušení těhotenství v každé fázi.
...
Od poloviny 18. století se katolické učení dále odchýlilo od názorů Aristotela a Akvinského a označilo jako čas nadšení [= oživení lidskou duší] zárodku početí."Zdroj (doporučuji k pročtení pasáž o historii!): https://theses.cz/id/6aiaj5/STAG84146.pdf...

Cesta do pekla je dlážděna samými dobrými úmysly. Když se udělá první krok, zcela jistě budou následovat druhý, třetí,..., padesátý...

Například drůbež nebo vepřové, než se dostane do poživatelné formy, si často projde opravdu odpornými podmínkami, dokud je neusmrtí a prakticky nikoho to nezajímá. Tyto tvory přitom cítí stres i bolest.A kvůli dvoutýdennímu uměle vypěstovanému téměř-embriu budou dělat tyrády...

Myslím, že největší etický problém je to, že se stále většina lidí považuje za něco nadřazeného ostatnímu životu a něco vyjímečnějšího zasluhujícího si speciální zacházení. Prostě sklon k antropocentrismu a z toho pak vycházející pseudověda etika.
Další problém je, že když nejsme antorpocentrističtí, tak jsme zoocentrističtí a přiznáváme právo na slušné zacházení jen živočichům vč. lidí. Rostliny a houby vnímáme jako nevnímající a nemáme problém s jejich využíváním.
Problém je, že se může časem ukázat, že třeba tvoří nějaké vzájemně provázané vnímající společenství, když už ne samostatně vnímající jedince.
Třeba podhoubí je natolik složité, že třeba v Oregonu nalezený jedinec václavky smrkové má podhoubí s průměrem sedm kilometrů a váží desetitisíce tun. Stará je skoro 9 tisíc let. Třeba skutečně myslí, jen mnohem pomaleji než živočichové, složitá je na to dost a podhoubí velice připomíná síť neuronů.
Tak by mě zajímalo co na to řeknou vegani a etikové, kdyby se ukázalo, že to tak je. 😀
Vadilo by jim více týrání pár desítek buňek s lidským DNA nebo likvidace xenoorganismu s desítkami miliard propojení?
Lidé jsou povrchní a předvídatelní, takže bych si tipl, co etikové označí za hodné právní ochrany a co za hospodářsky využitelný organismus.
Já jsem člověk, a když přijde na lámání chleba, tak dám samozřejmě přednost člověku, konkrétně mě blízkému člověku, jako je rodina a přátelé, ale zároveň bych bez váhání upřednostnil svého psa, před člověkem, ke kterému vztah nemám. A u velmi vzdálených lidí už půjdou emoce úplně stranou a asi mi bude bližší třeba i myslící mě neškodící houba, než třeba člověk příživník na kterého musím platit daně.