20. listopadu se delegace z celého světa vydají na konferenci do Dubaje, kde se bude jednat o mezinárodních smlouvách týkajících se rádiových frekvencí, koordinace družic a dalších složitých technických otázkách. Patří mezi ně i poněkud nepříjemný problém týkající se měření času. Podrobnosti přináší deník The New York Times.
Již 50 let se opatrně a nejistě vyvažují dva různé způsoby měření času. Jedna metoda, založená na rotaci Země, je stará jako lidmi používaná časomíra. Je to starobylé a zdravým rozumem podložené spoléhání se na polohu Slunce a hvězd. Druhá, výrazně přesnější metoda, se opírá o stálou a spolehlivou frekvenci z měnícího se stavu atomů cesia a zajišťuje nezbytnou přesnost pro digitální zařízení, která ovládají náš život.
Nahraďme přestupné sekundy minutami
Potíž je v tom, že se časy na těchto hodinách rozcházejí. Astronomický čas, označovaný jako UT1, má totiž tendenci zaostávat nebo předbíhat atomový čas (TAI) o ±3 milisekundy za den. Proto se od roku 1972 každých několik let oba časy synchronizují vkládáním přestupných sekund, kdy atomové hodiny vloží 60. sekundu, aby je astronomické hodiny mohly dohnat.
Je však obtížné přesně předpovědět, kdy bude přestupná sekunda zapotřebí, což způsobuje stále větší bolesti hlavy technologickým společnostem, státům a světovým časoměřičům. „Nutnost řešit přestupné sekundy mě přivádí k šílenství,“ říká vedoucí projektu síťové synchronizace Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) v Boulderu Judah Levine.
V předvečer další mezinárodní diskuse napsal Levine článek, který navrhuje nové řešení v podobě přestupné minuty. V kostce jde o to synchronizovat hodiny méně často – třeba jednou za půl století – a v podstatě nechat atomový čas odchýlit se od času kosmického o 60 sekund nebo dokonce o něco více. „Všichni se musíme trochu uvolnit,“ říká Levine.
Jeden svět, dva časy
Potíže se datují od počátku 70. let minulého století, kdy byl zaveden atomový čas. Do té doby se svět do značné míry spoléhal na astronomický čas. Zdálo se to logické – slunce vycházelo a byl den, pak zapadalo a byla noc a tak dále, i když existovaly drobné nepravidelnosti způsobené zpomalením rotace Země a dalšími přírodními silami. Těchto odchylek si lidé většinou nevšimli, ale stroje už je dokázaly zaznamenat.
Po zavedení atomového času se stal přesný čas nezbytným pro stále větší počet situací a aplikací, jako je řízení leteckého provozu a načasování burzovních obchodů. „Hodiny s cesiem se staly běžnými a hned se objevil problém,“ popisuje Levine. „Astronomické a cesiové hodiny se začaly rozcházet.“
Zavedení přestupné sekundy v roce 1972 kodifikovalo, že se sekunda přidává pokaždé, když se oba časy rozejdou o více než 0,9 sekundy. Mělo to přinejmenším tři cíle: udržet spojení času s přírodou a tradicí astronomie, vyhovět digitální technologii a sladit a synchronizovat oba časy. Za posledních 50 let byly přestupné sekundy použity 27×.
A přišel další problém
Na přelomu století se objevil další problém, který byl způsoben novou skupinou zainteresovaných stran: velkými technologickými společnostmi. Firmy jako Google, Amazon a Facebook vyvinuly vlastní metody pro sladění astronomického a atomového času, čímž v podstatě obešly přestupnou sekundu.
Například Meta místo toho, aby skokově měnila čas, „rozmazává“ přestupnou sekundu po milisekundových krocích v průběhu 17 hodin. „Udělali jsme nepořádek v čase na celém světě,“ říká ředitelka oddělení pro měření času při Mezinárodním úřadu pro míry a váhy v Paříži Patrizia Tavella.
Proti je Vatikán a Rusko
Tavella v minulém roce hovořila o přestupné sekundě s páterem Paulem Gaborem – astrofyzikem a zástupcem ředitele vědecké skupiny Vatikánské observatoře v Tucsonu. Zjistila, že jeho obavy spočívaly v tom, že „odstranění této myšlenky by mohlo vyvolat určitý neklid, protože lidé se cítí propojeni a chtějí zůstat ve spojení s přírodou“.
Levine Gabora chápe. „Veřejnost má velkou nedůvěru k vědcům jako k lidem, kteří navrhují něco, co se zdá být v rozporu se zdravým rozumem,“ řekl. Přesto se podle něj zdá, že přetrvávání letního času je přiznáním, že lidem nevadí „měnit spojení mezi časem a každodenní astronomií“.
Přestupná minuta má i další odpůrce. Jsou jimi zejména Rusové, kteří se důrazně, i když poněkud nevyzpytatelně, zasazovali o zachování přestupné sekundy. Lze předpoklad, že ruský družicový systém GLONASS je postaven tak, aby přestupné sekundy zohledňoval, a že změna současné metodiky měření času by pro něj mohla mít zásadní důsledky.
To přivádí světovou komunitu na konferenci World Radio Conference, která se bude konat od 20. listopadu v Dubaji. Na programu jednání je diskuse o přestupné sekundě, ale američtí vědci zabývající se časem nejsou optimističtí, že debata přinese nějaký výsledek. Jakákoli navrhovaná změna by totiž vyžadovala konsenzus všech zúčastněných zemí včetně Ruska.