Země | Sluneční soustava | Kalendář

Proč máme 29. únor a přestupný rok: snažíme se přizpůsobit vesmíru, ale stejně to nestačí

Dnes máme 29. února, což je datum, které se v kalendáři objevuje jen jednou za čtyři roky (a někdy ani to ne). Proč má rok 2020 o jeden den navíc a je tedy, jak se říká, „přestupný“? 

Běžný, tedy kalendářní rok má 365 dnů. Toto číslo vychází z doby, za kterou naše planeta oběhne kolem Slunce, přičemž je z ryze praktických důvodů zaokrouhleno na celé dny. Tento Sluncem řízený kalendář zavedl v roce 46 před naším letopočtem Julius Caesar a říká se mu proto juliánský. 

Ve většině zemí, včetně Česka, se používá gregoriánský kalendář, což je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem. Gregoriánský kalendář je oproti juliánskému kalendáři posunutý, přičemž tento posun činí od roku 1900 13 dní.

Proto se například Velká říjnová socialistická revoluce odehrála v listopadu. V Rusku byl totiž silný vliv pravoslavné církve, která využívala juliánského kalendáře, podle kterého revoluce proběhla 25. října. Jenže bolševici poté přešli na gregoriánský kalendář, podle kterého revoluce proběhla 7. listopadu. Přechod pochopitelně nebyl iniciován tím, že by šli komunisté vstříc křesťanství, gregoriánský kalendář byl zkrátka více rozšířený. Navíc tím popíchli pravoslavné, kteří ale na protest zůstali věrní svému kalendáři a řídí se jím dodnes. Vánoce proto někteří lidé slaví až v lednu. 

Pointa tkví v oběhu Země kolem slunce

Hlavním důvodem, existence přestupného dne je rozdíl mezi kalendářním rokem, který má 365 dnů, a skutečnou dobou oběhu Země kolem Slunce, který trvá 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy. Země tedy oběhne slunce za 365,242192129 dne, zatímco kalendářní rok se 365 dny je o 0,242192129 dne kratší.

Klepněte pro větší obrázek 
Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy

Pokud bychom nevkládali přestupný den, došlo by postupně k nesouladu mezi našim kalendářem a ročním obdobím. Každé čtyři roky by se odchylka zvětšila o den, tedy každých sto let zhruba o 24 dnů čili za nějakých 600 let bychom například slavili Štědrý den uprostřed horkého léta.

Jak tedy udržet soulad mezi datem v kalendáři a pohybem země kolem Slunce? Odpověď už znáte – stačí jednou za čtyři roky přidat do kalendáře jeden den navíc. Tím ovšem korigujeme situaci, kdy by jeden oběh kolem Slunce trval 365,25 dne, což, jak jsme viděli výše, opět není úplně přesné.

Někdy je nutné přestupný rok vynechat

Pokud bychom tvrdošíjně vkládali do kalendáře jednou za čtyři roky jeden den, opět by docházelo k rozkolu. Tentokrát ovšem podstatně pomalejšímu – o jeden den za 128 let. I tak by se náš kalendář rozešel během tisíce let o bezmála osm (přesně 7,81) dnů.

Aby se kalendář „nepředbíhal“, provádí se korekce v tom, že některé roky, které měly být přestupné, prostě přestupné nebudou. Konkrétně jde o letopočty končící dvěma nulami (tedy dělitelné 100) - zde platí, že pokud nejsou dělitelné 400, pak tento rok přestupný není, tj. 29. únor se nevkládá. Z tohoto důvodu byl například rok 2000 přestupný, ale rok 2100 přestupný nebude, stejně jako rok 2200.

Aby to bylo jasnější, podívejme se na seznam přestupných roků od roku 1800 do roku 2400. Víme, že přestupný byl, respektive bude každý čtvrtý rok s výjimkou let 1800, 1900, 2100, 2200 a 2300. Ze 601 let tak bylo a bude 146 roků přestupných.

Spočítejme si nyní celkový počet dnů v tomto období – tedy 146×366+455×365=219511 dnů. Pokud toto číslo vydělíme počtem let, tedy 601, dostaneme hodnotu 365,24292845257903494176372712146, která už se velmi blíží hodnotě času, za který Země jednou oběhne Slunce. K rozkolu o jeden den tak dojde až jednou za 1358 let.

Jak se počítá, zda je rok přestupný?

Na základě výše uvedených faktů můžeme udělat jednoduchý algoritmus, na základě, kterého snadno zjistíte, zda je daný rok přestupný, nebo nepřestupný.

  • Jestliže rok není beze zbytku dělitelný čtyřmi, pak přestupný není.
  • Jestliže je rok beze zbytku dělitelný čtyřmi a současně není beze zbytku dělitelný 100, pak přestupný je.
  • Jestliže je rok beze zbytku dělitelný 100 a současně není beze zbytku dělitelný 400, pak přestupný není.
  • Jestliže je rok beze zbytku dělitelný 400, pak přestupný je.

Zjednodušeně řečeno: rok je přestupný pouze tehdy, je-li beze zbytku dělitelný čtyřmi. Pokud letopočet končí dvěma nulami (tj. je beze zbytku dělitelný stem), pak je přestupný jen tehdy, je-li beze zbytku dělitelný také 400.

Jak to bylo v minulosti?

Podíváme-li se do historie, konkrétně do 7. století před naším letopočtem, pak zjistíme, že v Římě používali kalendář s jen 355 dny. Logicky by docházelo k rozkolu s realitou během několika mála let, proto byl každý druhý rok vkládán celý přestupný měsíc.

Klepněte pro větší obrázek 
Julius Caesar zrušil přestupný měsíc a zavedl přestupný den

Ve starověkém Egyptě byl v roce 238 před naším letopočtem zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok. V podobném duchu se nesla reforma, se kterou přišel roku 45 před naším letopočtem římský císař Julius Caesar, který zrušil přestupný měsíc a zavedl přestupný den.

Jak jsme si uvedli výše, tvrdošíjné vkládání jednoho dne za čtyři roky vedlo k odchylce, která v šestnáctém století činila už deset (tedy zcela přesně 9,809) dnů. V roce 1582 proto papež Řehoř XIII. reformoval kalendář bulou Inter gravissimas vynecháním 10 dní.

Pokud si kladete otázku, proč reformu řešil právě papež, je to z toho důvodu, že se kalendář opožďoval vůči důležitým datům. Například největší křesťanský svátek – Velikonoční neděle – ani zdaleka nebyl tou první nedělí po prvním jarním úplňku, jak je stanoveno, což byl pro římskou církev neúnosný stav.

Přestupná sekunda

Občas je korigována i délka dne vložením přestupné sekundy do koordinovaného světového času (UTC). Zde je způsobena změnami v rotaci Země kolem své osy. Na rozdíl od přestupných dnů nejsou přestupné sekundy vkládány podle pravidelného rozvrhu, protože odchylky v délce dne nejsou zcela předvídatelné.

V případě potřeby se přestupná sekunda zavádí obvykle 31. prosince nebo 30. června o půlnoci UTC. Přidání probíhá tak, že po čase 23:59:59 následuje ještě 23:59:60 a teprve potom 00:00:00. Tato úprava je prováděna na celém světě ve stejný okamžik.

Tento způsob korekce však vyvolává problémy u řady zařízení, vyžadujících ke svému provozu přesný čas (např. systémy GPS). Mnozí odborníci tedy volají po tom, aby se přestupné sekundy nepoužívaly a chyba se eliminovala v delším časovém horizontu.

Kuriozity přestupných let

V Irsku a Británii platí tradice, podle které mohou ženy v přestupný rok žádat o ruku muže. Pokud muž návrh ke sňatku odmítne, musí ženě jako kompenzaci darovat pár kožených rukavic, růži, jednu libru a polibek. Na některých místech tato tradice platí pouze v přestupný den – tedy 29. února. Tomuto tématu se věnuje například americká romantická komedie Přestupný rok (61 % na ČSFD) s Amy Adams v hlavní roli. Ve Finsku je tradicí, že pokud muž v přestupný den návrh ženy odmítne, měl by jí koupit látku na sukni.

Klepněte pro větší obrázek 
V Irsku a Británii mohou ženy v přestupný rok žádat o ruku muže

Ve Francii existují od roku 1980 satirické noviny La Bougie du Sapeur, které vycházejí pouze v přestupný rok 29. února. To z nich činí nejméně často publikované noviny na světě. Zatím poslední vydání z roku 2016 mělo náklad 200 tisíc výtisků a prodávalo se za 4,70 eur. K dispozici je i předplatné ve výši sta eur za století.

V Řecku platí, že manželství uzavřená v přestupném roce budou nešťastná (resp. nebudou mít štěstí). Tomuto pravidlu věří zhruba pětina snoubenců, kteří zásadně odmítají uskutečnit svou svatbu v přestupném roce.

Diskuze (14) Další článek: Na start vesmírné rakety se můžete zajet podívat autem. Startují i z pevninské Evropy

Témata článku: Země, Zajímavosti, Sluneční soustava, Velká Británie, Slunce, Rusko, GPS, Francie, Kalendář, Finsko, Egypt, Řecko, Letopočet, Gregoriánský kalendář, Zbytek, ČSFD, UTC, Sekunda, Irsko, Česká republika, Řím, Přestupný rok, Rozkol


Určitě si přečtěte

10 map, na kterých můžete COVID-19 sledovat téměř v živém přenosu

10 map, na kterých můžete COVID-19 sledovat téměř v živém přenosu

** Koronavrus můžete sledovat skoro živě ** Analytici a kartografové připravili hromadu map ** Vybrali jsme deset z nich

Jakub Čížek | 8

10 věcí, které jste odkládali „na jindy“, ale teď je konečně můžete udělat

10 věcí, které jste odkládali „na jindy“, ale teď je konečně můžete udělat

** Karanténní opatření nás drží doma a mnozí mají více času navíc ** Připomeneme proto často odkládané činnosti uživatelů počítačů ** Právě teď je ten správný okamžik, kdy se do nich pustit

Karel Kilián | 75

17 užitečných tipů a triků pro Mapy Googlu, které byste měli znát

17 užitečných tipů a triků pro Mapy Googlu, které byste měli znát

** Mapy Googlu mají spoustu funkcí, které jsou často přehlíženy ** Využijte například podrobnější možnosti plánování cest ** Hodit se mohou i tipy na sdílení nebo pohledy do minulosti

Karel Kilián | 25

ReactOS: Zapomenuté a open-source Windows, které nevyrobil Microsoft

ReactOS: Zapomenuté a open-source Windows, které nevyrobil Microsoft

** Představte si svobodné Windows. Bláznivá vize? ** Vývojáři je přitom začali psát už před více než dvaceti lety ** Jmenují se ReactOS a spustíte na nich i Total Commander

Jakub Čížek | 53

Výkon herního počítače za 139 Kč nebo i úplně zadarmo. Geforce Now startuje!

Výkon herního počítače za 139 Kč nebo i úplně zadarmo. Geforce Now startuje!

** Dlouhý betatest končí a nyní všichni mohou hrát přes internet ** Nemusíte žádné hry kupovat znovu. Jede to, co už máte v knihovnách na Steamu, Uplay, Battle.net a jinde ** Roční náklady odpovídají ceně jedné běžné hry

Tomáš Holčík | 53

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

Vyzkoušeli jsme TP-Link Deco P9: zajistí doma Wi-Fi díky drátům ve zdi

** Nová generace Mesh Wi-Fi s propojením přes elektrické rozvody ** Lepší parametry a nižší cena než u předchůdce ** Aplikace zatím podporuje jen základní nastavení bez rozšířených funkcí

Tomáš Holčík | 25

Chyba roku 2038 způsobí problémy, počítače dnes totiž stárnou příliš pomalu

Chyba roku 2038 způsobí problémy, počítače dnes totiž stárnou příliš pomalu

** Loni ajťáky vystrašilo přetečení GPS čítače týdnů ** Nemělo se stát vůbec nic, ale svět opět nebyl připravený ** Za 18 let nás ale čeká ještě něco mnohem většího

Jakub Čížek | 69