Vědci přišli s průlomovým objevem v léčbě tinnitu – chronického onemocnění, vyznačujícího se neustálou šelestí, bzučením, pískáním či zvoněním v uších. Tímto dosud ne zcela pochopeným a velmi obtížně léčitelným zdravotním problémem trpí asi patnáct procent lidí.
O objevu informoval odborný časopis Science s tím, že léčba spočívá ve zvukové terapii, kombinované s mírnými elektrickými šoky dávanými přes elektrodu připojenou k jazyku. Pozitivní výsledky této metody přetrvávají údajně až po dobu jednoho roku.
Elektrický šok na pískání v uších
Neurobiolog Christopher Cederroth je přesvědčen, že jde o „opravdu důležitou“ práci. Studie se připojuje k jinému výzkumu zkoumajícímu „bimodální“ stimulaci pomocí zvuku spolu s jemným elektrickým šokem, jež pomáhá mozku řídit chybně se chovající neurony.
Roli, kterou v onemocnění tinnitem hraje jazyk, objevil náhodou biomedicínský inženýr Hubert Lim z Minnesotské univerzity. První testy probíhaly na morčatech a jejich cílem bylo najít nejvhodnější část, těla, která stimuluje pískání v uších. Lim spolu s kolegy testoval uši, krk, končetiny a „však víte… jiná místa,“ (říká) a nakonec vyhodnotil jako nejúčinnější jazyk.
Následovalo testování na lidech – do experimentu bylo zapojeno 326 osob s tinnitem, kteří absolvovali až hodinu trvající terapii s malou elektrodou na jazyku. Jejím úkolem bylo dodávat elektrický proud určený k „podráždění“ mozku a vyvolat aktivitu v několika vzájemně propojených oblastech. Hubert Lim přirovnává pocity z působení elektrody k šumivým bonbónům – nejedná se tedy o nic bolestivého.
Překvapivě dobré výsledky
Kromě elektrody na jazyku měli pacienti nasazená sluchátka, jež poskytovala cílenou léčbu sluchového systému mozku. Účastníci v nich slyšeli rychle se měnící řadu čistých tónů na různých frekvencích na pozadí šumu, který zní podobně jako elektronická hudba.
Během léčebné kúry trvající dvanáct týdnů se příznaky tinnitu v testované skupině dramaticky zlepšily. Pozitivní změnu zaznamenalo více než 80 procent pacientů, kteří dodržovali předepsaný režim. Na stupnici pro hodnocení závažnosti nemoci se škálou od 0 do 100 byl zaznamenán průměrný pokles o 14 bodů.
V rámci objektivity je však nutné podotknout, že výsledky bude nutné ještě verifikovat. Neuroložka Victoria Bajo z Oxfordské univerzity upozornila, že do procesu testování nebyla zapojena žádná kontrolní skupina. Bez toho podle ní nelze odhadnout, o kolik by se pacienti zlepšili sami od sebe nebo s placebem. Práce je podle ní dobrá, „ale tohle je teprve začátek.“