Oživeno 20. ledna | Vyšetřovatelé letecké katastrofy v jihokorejském Muanu učinili významný objev. V obou motorech havarovaného Boeingu 737-800 letecké společnosti Jeju Air nalezli stopy ptačí krve a peří. Toto zjištění podporuje původní hypotézu, že osudný let 7C2216 z Bangkoku skončil tragicky kvůli střetu s hejnem ptáků.
Řídící letového provozu varovali posádku před zvýšenou aktivitou ptáků v okolí letiště. Pouhé dvě minuty nato pilot vyslal nouzový signál „mayday“ a ohlásil střet s ptáky. Následoval pokus o nouzové přistání, při kterém se však nevysunul podvozek. Letadlo přistálo „na břicho“, ve vysoké rychlosti přejelo ranvej a po nárazu do betonové zdi explodovalo. Z celkem 181 osob na palubě přežili pouze dva členové posádky sedící v zadní části letadla.
Zvláště zajímavá je skutečnost, že černé skříňky přestaly nahrávat již čtyři minuty před havárií. Podle bývalého vyšetřovatele jihokorejského ministerstva dopravy Sim Jai-donga to naznačuje, že došlo k úplnému výpadku elektrického systému včetně záložního napájení, což je mimořádně vzácný jev.
Srážka s ptáky v obou motorech současně je v letectví velmi neobvyklá, nicméně existují i případy se šťastným koncem – například slavné přistání na řece Hudson v roce 2009 nebo nouzové přistání v ruském kukuřičném poli v roce 2019.
Černé skříňky jihokorejského Boeingu přestaly nahrávat čtyři minuty před tragickou havárií
Oživeno 13. ledna | Analýza černých skříněk z Boeingu 737-8AS (registrace HL8088), který 29. prosince 2024 havaroval při přistání na jihokorejském letišti Muan International Airport, přinesla překvapivé zjištění. Černé skříňky přestaly zaznamenávat čtyři minuty před tragickou havárií údaje o chování letadla i komunikaci pilotů v kokpitu.
Vyšetřovatelé se domnívají, že výpadek mohl být způsoben ztrátou elektrického napájení po nárazu ptáků do jednoho z motorů. Přestože moderní letadla disponují záložními zdroji energie, v tomto případě došlo pravděpodobně k selhání celého systému, což se stává ve velmi výjimečných případech.
Letadlo bylo vyrobené před rokem 2010 a nebylo vybaveno dodatečnými záložními bateriemi, které by umožnily pokračovat v nahrávání i po ztrátě hlavního napájení. Po sérii nehod, jako byla ztráta letu Egypt Air číslo 990 v roce 1999, začaly organizace jako americká FAA prosazovat standardy pro desetiminutovou zálohu energie, ale tento konkrétní model těmto normám unikl.
Černé skříňky (ač nazývané „černé“, jsou ve skutečnosti jasně oranžové) obsahují dvě části – záznamník hlasů v kokpitu a záznamník letových dat. Tyto přístroje poskytují neocenitelné informace o tom, co se dělo během letu, počínaje technickými parametry až po rozhovory pilotů. Absence dat z posledních minut letu nutí vyšetřovatele spoléhat na alternativní zdroje, jako jsou záznamy komunikace s řízením letového provozu nebo analýza trosek.
V osudný den byl pilot varován před zvýšeným pohybem ptactva v okolí letiště. O několik minut později se letoun srazil s hejnem ptáků, což pravděpodobně způsobilo poškození motoru a selhání hydrauliky. Bez možnosti vysunout podvozek či použít klapky letadlo přistálo „na břicho“ a zakončilo svou pouť nárazem do betonového valu navigačního systému na konci dráhy. Náraz ve vysoké rychlosti pak způsobil fatální destrukci stroje.
Korejské úřady slíbily důkladné vyšetření nehody a odstranění veškerých rizikových prvků, jako jsou betonové překážky na konci drah. Zároveň pokračuje mezinárodní spolupráce, včetně analýzy dat v laboratořích americké NTSB.
Po devastující havárii v Jižní Koreji musejí všechny problematické boeingy na kontrolu
Oživeno 2. ledna | V posledních dnech se v Jižní Koreji odehrály dvě letecké události, které otřásly důvěrou v letadla Boeing 737-800. K největší tragédii došlo v neděli 29. prosince na letišti v Muanu, kde letoun společnosti Jeju Air při nouzovém přistání narazil do betonové zdi a explodoval. Ze 181 lidí na palubě přežili pouze dvě osoby – členové palubního personálu, kteří seděli v zadní části.
Podle prvotních informací piloti před přistáním hlásili střet s ptáky, který mohl v konečném důsledku způsobit poruchu podvozku. Odborníci však vyjádřili pochybnosti, zda by samotný střet dokázal způsobit tak fatální závadu. „Nikdy jsem neviděl, že by střet s ptákem zabránil vysunutí podvozku,“ uvedl australský expert na bezpečnost Geoffrey Dell.
Náraz do betonové zdi
Podle záznamů se letoun střetl s ptáky ve výšce 200 metrů. Následující zastavení motoru vedlo k nouzovému přistání na dráze 19 bez vysunutého podvozku i klapek. Letiště Muan International Airport má kratší přistávací dráhu (2800 metrů), což pravděpodobně snížilo šanci zastavit před koncem dráhy.
Rozhodujícím momentem havárie se stal náraz do betonové zdi, která podpírala přístrojové navádění ILS. Tato zeď sice odpovídá předpisům, ale kritici poukazují na to, že na mnoha letištích jsou podobné systémy umístěny na méně robustní konstrukci, aby se minimalizovaly následky případné kolize.
Kapitán letadla, který byl u Jeju Air od roku 2019 a měl za sebou přes 6800 letových hodin, vyslal těsně před přistáním nouzové hlášení „mayday“. Podle vyšetřovatelů se posádka neúspěšně pokusila o manuální vysunutí podvozku. Dle expertů by při obdobných problémech měli hasiči pokrýt dráhu pěnou, aby snížili tření a zabránili vzplanutí. V tomto případě však hasiči na místě nebyli, což vyvolává další otázky ohledně připravenosti letiště na nouzové případy.
Kontrola všech Boeingů 737-800
Případ vyšetřuje nejen jihokorejské ministerstvo dopravy, ale také americký NTSB společně se zástupci Federální letecké správy (FAA) a Boeingu. Součástí vyšetřování bude i analýza černých skříněk, které by mohly poskytnout podrobné informace o průběhu letu a reakcích posádky.
Všechny letouny Boeing 737-800 v Jižní Koreji musejí do 3. ledna 2025 podstoupit důkladnou inspekci zaměřenou na motory, podvozek a další klíčové systémy. Inspektoři se zaměří na možné nedostatky v údržbě, které by mohly přispět k podobným incidentům.
Dva přeživší členové posádky, 33letý stevard a 25letá letuška, zatím zůstávají v nemocnici. Podle posledních zpráv utrpěl stevard mnohačetné zlomeniny a poranění hlavy, nicméně je při plném vědomí a komunikuje s lékaři. Letuška utrpěla zranění kotníku a hlavy a je údajně ve stabilizovaném stavu v jiné nemocnici. Jejich svědectví bude klíčové pro další fázi vyšetřování.
Oživeno 30. prosince 2024
V posledních dnech se v Jižní Koreji odehrály hned dvě letecké události, které otřásly důvěrou v letadla Boeing 737-800. Vážnější incident se odehrál v neděli na letišti v Muanu, kde letoun společnosti Jeju Air při nouzovém přistání bez vysunutého podvozku narazil do betonové zdi a explodoval. Tragédie si vyžádala 179 životů z celkových 181 osob na palubě. Podle dostupných informací piloti před přistáním hlásili střet s ptáky, což mohlo způsobit poruchu podvozku a zkomplikovat přistání. Tato katastrofa se zapsala jako nejhorší letecká nehoda v dějinách země.
Pouhý den po tragédii musel jiný letoun Jeju Air – taktéž Boeing 737-800 – přerušit let ze Soulu na ostrov Jeju. Krátce po startu totiž začal podvozek vykazovat abnormální chování, a letadlo se muselo vrátit na letiště. Na palubě bylo 161 cestujících, kteří byli informováni o technické závadě. Letoun nakonec po 40 minutách ve vzduchu bezpečně přistál. Tento incident se obešel bez zranění, ale 21 cestujících se rozhodlo raději nenastoupit do náhradního letadla kvůli obavám o svou bezpečnost.
Záznam trasy letu JJA101/7C101 ze 30. prosince
Vyšetřování obou případů je v plném proudu a jihokorejské ministerstvo dopravy už oznámilo, že provede mimořádné inspekce všech 101 strojů Boeing 737-800, které v zemi operují. Prezident Čhoi Sang-mok nařídil komplexní prověrku letového provozu a bezpečnostních protokolů s cílem předejít podobným nehodám. Kritici však upozorňují, že závady na tomto modelu letadla nejsou žádnou novinkou. Boeing 737-800 má za sebou dlouhou historii incidentů, což jen podtrhuje nutnost důkladných kontrol a zpřísnění standardů.
Ačkoli se letectví řadí k nejbezpečnějším způsobům dopravy, podobné nehody vždy vyvolávají obavy a otázky ohledně bezpečnosti letadel a postupů v krizových situacích. Vyšetřovatelé nyní analyzují letové záznamy a komunikaci posádek s řídícími věžemi, aby zjistili, co přesně vedlo k těmto incidentům.
V neděli 29. prosince 2024 došlo v ranních hodinách na mezinárodním letišti v Muanu v Jižní Koreji k tragické havárii, která si vyžádala životy nejméně 177 lidí. Boeing 737-800 (registrace HL8088) společnosti Jeju Air, provádějící let 7C-2216 z Bangkoku do Muanu, přistával bez vysunutého podvozku a dosedl na trup a motory. Po sklouznutí po dráze narazil do betonové zdi, explodoval a následně se ocitl v plamenech.
Počasí v době nehody bylo příznivé – na letišti nebyla snížená dohlednost ani silný vítr. Meteorologické zprávy ukazují klidné nebe s minimální oblačností. Proč tedy letadlo přistálo bez podvozku? Jedna z hypotéz, která se objevila hned na začátku vyšetřování, je srážka s ptáky. Svědci, kteří sledovali přistání ze země, uvedli, že těsně před přistáním byly slyšet zvuky nárazů a viděli plameny vycházející z pravého motoru.
Fatální změna přistávací dráhy
Letadlo se původně chystalo přistát na dráze 01, avšak řízení letového provozu vydalo varování o možné srážce s ptáky. Posádka obdržela pokyn k přistání na protilehlé dráze 19. Těsně po varování posádka vyhlásila stav nouze („mayday“). O pět minut později letoun přistál bez vysunutého podvozku a narazil do betonové zdi.
Letadlo přistávalo na dráze 19
Podle prvotních zpráv mohlo selhání podvozku souviset se srážkou s ptáky. Existuje možnost, že ptáci byli vtaženi do motoru, což vedlo k poškození hydraulického systému, který ovládá vysunutí podvozku. Posádka se podle svědků pokusila o manuální vysunutí, nicméně to se nepodařilo. Samotná změna dráhy mohla přispět ke zvýšení stresu posádky, což mohlo ovlivnit jejich rozhodování.
Tuto teorii ale bude nutné podrobit důkladnému vyšetřování, které bude zahrnovat jak analýzu vraku letounu, tak podrobný rozbor údajů získaných ze záznamových zařízení. Tzv. černé skříňky, tedy letový zapisovač a záznamník hlasu v kokpitu, již byly nalezeny a předány odborníkům k analýze. Jistě poskytnou cenné informace o průběhu letu a reakci posádky na krizovou situaci.
Nouzové přistání pár dní před havárií
Z hlediska vyšetřování jistě bude zajímavé, že pouhých pět dní před tragickou nehodou musel stejný letoun nouzově přistát na letišti v Busanu. Posádka tehdy hlásila během letu z Jeju na pevninskou část Jižní Koreje problémy s hydraulikou. Podle výpovědí cestujících bylo během přistání cítit vibrace a slyšet podivné zvuky z podvozku.
Technici provedli inspekci, avšak nenašli žádné zásadní závady. Letoun byl prohlášen za letuschopný a vrátil se do běžného provozu. Někteří odborníci nyní zpochybňují, zda nešlo o první signály problémů s hydraulikou, což by mohlo mít přímou souvislost s tragickou nehodou v Muanu.
Experti se nyní zaměří na to, zda technici při inspekci provedli všechny potřebné testy, nebo jestli byly některé kroky opomenuty z časových důvodů či kvůli tlaku na dodržení letového řádu. Kromě toho se bude prověřovat, jakým způsobem byly vedeny záznamy o technickém stavu letadla a zda posádka při dalším letu obdržela dostatečné informace o předchozích problémech.
Osudná zeď za přistávací dráhou
Řada odborníků upozorňuje na problematickou konstrukci letiště. Letadlo po sklouznutí po dráze narazilo do betonové zdi, která sloužila jako ochrana navigační techniky a zároveň zpevnění terénu pod navigačním zařízením ILS. Kritici tvrdí, že přítomnost této bariéry zásadně snížila šanci na přežití cestujících.
Betonová zeď, která způsobila fatální následky, sice splňuje současné normy, avšak její umístění a absence nárazových zón poukazují na nutnost revize těchto předpisů. Letiště s omezeným prostorem často volí pevné bariéry jako kompromisní řešení, které však v případě nouzového přistání může mít tragické důsledky.
Pokud by na konci dráhy byl tzv. EMAS (Engineered Material Arrestor System) – speciální zpomalovací povrch schopný zastavit letoun v nouzové situaci – nebo volný prostor, mohly být ztráty na životech výrazně nižší. Tento systém je navržen tak, aby absorboval kinetickou energii letadla a minimalizoval jeho pohyb za hranicí dráhy.
Probíhá vyšetřování
Podle posledních zpráv ze 181 osob na palubě přežili pouze dva členové posádky, kteří byli zachráněni z ocasní části letadla. Jeden z nich utrpěl zlomeninu ramene a poranění hlavy, druhý vyvázl s lehčími zraněními. Oba byli při vědomí a schopni komunikovat s hasiči.
Tato nehoda je nejhorší leteckou katastrofou jihokorejských aerolinek od roku 1997, kdy při nehodě Korean Air na Guamu zahynulo 228 lidí. Tehdy Boeing 747 přistával za ztížených podmínek, kdy hustá mlha a chybná navigace vedly k tomu, že se letoun zřítil do kopce před letištěm. Vyšetřovatelé zjistili, že pilot nesprávně interpretoval pokyny z řízení letového provozu a letoun se odchýlil od přistávací trasy.
Situaci budeme na VTM nadále sledovat a míníme průběžně přinášet aktuální informace o průběhu vyšetřování. Definitivní příčiny nehody budou ale známy až po vydání závěrečné zprávy, což může trvat i několik let.
Zdroje: avherald.com, flightradar24.com, apnews.com, edition.cnn.com, bbc.com.