Každý rok prochází naše planeta v období od poloviny června do konce srpna pásem prachu a úlomků, jež za sebou zanechala kometa 109P/Swift-Tuttle. Jeho částice pak při vstupu do atmosféry vytvářejí úchvatnou podívanou v podobě „padajících hvězd“.
Meteorický roj Perseidy, lidově označovaný také jako „Slzy svatého Vavřince“, je neodmyslitelným prvkem letní noční oblohy. Jeho aktivita začíná 14. července, vrcholí v období kolem 13. srpna a končí 1. září. Během maxima lze pozorovat až sto meteorů za hodinu.
Připravte se na Perseidy
Perseidy dostaly své jméno podle souhvězdí Persea, ze kterého zdánlivě vyletují – pro toto místo se používá odborné označení radiant. Vrcholí v polovině srpna a jsou považovány za jeden z nejkrásnějších a nejhojnějších meteorických rojů. Jedná se o velmi rychlé a jasné meteory, jež za sebou často zanechávají dlouhé a leckdy i barevné svítící „stopy“.
K nesporným výhodám tohoto meteorického roje patří skutečnost, že probíhá během teplého letního nočního počasí, což zájemcům umožňuje jejich snadné a pohodlné pozorování. Relativně často se v jejich rámci objevují takzvané „ohnivé koule“ („fireballs“).
Americká meteorická společnost očekává letošní maximum v noci ze čtvrtku 11. srpna na pátek 12. srpna. I když jsou Perseidy obzvláště jasné, jejich pozorování může zkomplikovat měsíční svit. Letos bude maximum bohužel ovlivněno tím, že oblohu osvětlí Měsíc v úplňku.
Může za to obrovská kometa
Vesmírné úlomky, jež interagují s naší atmosférou a vytvářejí tak Perseidy, pocházejí z komety 109P/Swift-Tuttle. Objekt s průměrem 26 kilometrů (tj. dvakrát větší než asteroid, o kterém se předpokládá, že zahubil dinosaury) objevili v roce 1862 astronomové Lewis Swift a Horace Tuttle. Dodnes je největším známým objektem, který opakovaně prolétá kolem Země.
Pozdější měření ukázala, že kometa obíhá kolem Slunce s periodou 133 let. Fakt, že právě tato kometa je zdrojem Perseid, zjistil v roce 1865 Giovanni Schiaparelli. Zatím poslední návštěva vnitřní části sluneční soustavy se odehrála v roce 1992, příští by měla proběhnout až v roce 2126.
Typický meteoroid Perseid se při vstupu do zemské atmosféry pohybuje rychlostí 214 tisíc kilometrů za hodinu. Většinou se jedná o drobné úlomky, velké asi jako zrnko písku. S ohledem na miniaturní velikost téměř žádný z úlomků nedopadne na zem – skoro všechny shoří v atmosféře.
