Meteory – lidově označované jako padající hvězdy – je možné pozorovat prakticky každou noc v roce. Některé noci však slibují vydatnější podívanou než jiné. Tato skutečnost vyplývá z faktu, že se naše planeta při svém obíhání kolem slunce setkává s oblaky prachu a úlomků, které za sebou zanechaly komety a asteroidy. Z tohoto „vesmírného odpadu“ pak vznikají meteorické roje, během kterých se počet „padajících hvězd“ zvyšuje.
Profesor astrofyziky na University of Southern Queensland Jonti Horner a kurátorka Museums Victoria při University of Melbourne Tanya Hill na webu The Conversation upozorňují na meteorický roj Éta Aquaridy, který vrcholí právě v těchto dnech. Tento roj pochází z oblaku úlomků a prachu, který za sebou zanechala Halleyova kometa.
Meteorický roj Éta Aquaridy
Éta Aquaridy dostaly své jméno podle toho, že jejich radiant (tj. místo, ze kterého zdánlivě vyletují meteory) leží v souhvězdí Vodnáře, v blízkosti jedné z nejjasnějších hvězd souhvězdí Éta Aquarii. V maximu má roj četnost kolem jednoho meteoru za minutu, nicméně počítačové modely naznačují, že letos by mohl být tento meteorický roj nejsilnější v celém 21. století.
V letošním roce jsou pro pozorování ideální podmínky – Měsíc bude téměř v novu, díky čemuž nebude rušit nebeské divadlo svým svitem. Na severní polokouli budou Éta Aquaridy nejlépe pozorovatelné několik hodin před svítáním nad východním obzorem. Nejlepší pohled však bývá od rovníku do 30° jižní šířky.
Pokud se chcete pokochat tímto meteorickým rojem, vydejte se ideálně někam na venkov, kde nebude oblohu rušit umělé osvětlení. Rána jsou ještě chladná, takže nezapomeňte na teplé oblečení. Nejlepší podmínky pro pozorování by měly být zhruba jednu až dvě hodiny před východem slunce.
Nepořádek z Halleyovy komety
Halleyova kometa (oficiální název 1P/Halley) obíhá kolem Slunce přibližně každých 76 let a na své současné dráze se pohybuje už tisíce let. Při každém průletu vnitřní částí sluneční soustavy vyvrhuje prach a plyn. Tento oblak se pak pomalu šíří vesmírem a zahaluje dráhu komety do širokého pásu trosek.
Země se s těmito úlomky setkává v polovině dubna a poté přibližně po dobu šesti týdnů prochází širokým proudem trosek, který za sebou mohutná kometa zanechala. V týdnu od 6. do 12. května bude procházet nejhustší částí a meteorický roj tak dosáhne svého maxima.
Oběžná dráha země protíná pás trosek hned dvakrát, díky čemuž nám Halleyova kometa naděluje každý rok hned dva meteorické roje – v dubnu a květnu jsou to Éta Aquaridy a v říjnu následuje meteorický roj Orionidy, který je dobře viditelný z obou polokoulí naší planety.