Z havajské observatoře Mauna Loa, která již od roku 1958 měří koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, přišly znepokojivé zprávy. Stanice zaznamenala dosud největší meziroční nárůst oxidu uhličitého v atmosféře za celou historii měření – o celých 3,58 částic na milion (ppm).
„Stále jdeme špatným směrem,“ konstatuje klimatolog Richard Betts z britské meteorologické služby Met Office, která předpovídala pro rok 2024 nárůst o 2,84 ± 0,54 ppm. Tak dramatický vzestup CO₂ má pochopitelně řadu příčin – například rekordní emise z fosilních paliv, které dosáhly 11,3 miliard tun uhlíku.
Kromě odlesňování přispěly k nárůstu oxidu uhličitého i rozsáhlé požáry (emise z požárů byly v období leden až září 2024 o 11 až 32 % nad průměrem let 2014 až 2023), kterým jen přispěly extrémními teploty a klimatický jev El Niño.
Satelity potvrzují nárůst CO₂
Také družicové měření potvrzují, že se nejedná pouze o lokální jev. Globální koncentrace CO₂ v roce 2024 vzrostla o 2,9 ppm, což představuje druhý nejvyšší nárůst od začátku satelitního pozorování. Situace je o to znepokojivější, že pro udržení oteplení pod hranicí 1,5 °C by se podle výpočtů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) měl roční nárůst oxidu uhličitého pohybovat maximálně kolem 1,8 ppm.
Měsíční koncentrace CO₂ na Mauna Loa z pozorování do roku 2024 (modře) a scénář IPCC C1-IMP-SP odpovídající omezení globálního oteplování na 1,5C (světle červeně)
Pro letošní rok předpovídají vědci mírnější nárůst – přibližně 2,26 ppm. Důvodem je očekávaný přechod z podmínek El Niño do opačného jevu La Niña, který by měl vést k tomu, že lesy a další ekosystémy budou schopny pohltit více uhlíku.
Rok 2024 se již zapsal do historie jako nejteplejší rok v záznamech moderního měření. Průměrná globální teplota dosáhla 15,1 °C, což je o 1,5 °C více než v předindustriálním období. „Zatímco tento jediný rok ještě neznamená selhání cílů Pařížské dohody, jsme nebezpečně blízko této hranici,“ upozorňují odborníci.
Situace je vážná
Znepokojující je zejména stav přírodních „úložišť“ uhlíku. Tropické lesy a oceány, které dosud pohlcovaly přibližně polovinu lidmi vyprodukovaných emisí CO₂, vykazují známky oslabení. „Zda je to začátek dlouhodobého trendu, je znepokojující otázka,“ konstatuje Betts.
Pro zastavení globálního oteplování by bylo nutné, aby se nárůst skleníkových plynů v atmosféře zcela zastavil a následně začal klesat. „Velké a rychlé snížení emisí by mohlo omezit překročení hranice 1,5 °C, ale to vyžaduje urgentní mezinárodní reakci,“ zdůrazňuje Richard Betts.
Situace je o to vážnější, že současný vývoj koncentrací CO2 překračuje všechny scénáře IPCC, které počítaly s udržením oteplení pod 1,5 °C. Jak poznamenává Friederike Otto z Imperial College London: „Klima se otepluje na úrovně, kterým jsme se léta snažili vyhnout, protože země stále spalují obrovské množství ropy, plynu a uhlí.“
Zdroje: carbonbrief.org, newscientist.com, dailymail.co.uk, metoffice.gov.uk.