Probíhající klimatické změny způsobují zdražování potravin. Již nyní platíme za některé potraviny o dost víc než v minulosti a rostoucí teploty v příštím desetiletí jejich ceny ještě zvýší. Podle studie vypracované ve spolupráci s Evropskou centrální bankou vyšší teploty do roku 2035 zvýší celosvětové ceny potravin o 0,9 až 3,2 % ročně a k celkové inflaci tak přidají 0,3 až 1,2 procentních bodů. Podrobnosti přináší web New Scientist.
„Často se setkáváme se šokem a překvapením z rozsahu těchto dopadů,“ říká Maximilian Kotz z německého Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. Důvodem zdražování potravin je dle něj zejména zvýšený výskyt extrémních meteorologických jevů způsobovaných globálním oteplováním. Pokud se zemědělci nepřizpůsobí, mohou očekávat stále větší ztráty.
Vyšší teploty znamenají dražší potraviny
Kotz a jeho kolegové shromáždili údaje o měsíčních cenách zboží a služeb ve 121 zemích v průběhu let 1996 až 2021. Ty následně porovnali s povětrnostními podmínkami, kterým byly tyto země vystaveny. Hledali korelace mezi cenami potravin a faktory, jako je průměrná měsíční teplota, variabilita teplot, míra sucha a množství extrémních srážek.
Výsledky ukázaly velice silnou souvislost mezi průměrnou teplotou a cenami potravin o měsíc později. V oblastech nad 40° severní šířky sice vedly vyšší než průměrné teploty v zimě k poklesu cen potravin, nicméně v létě (a ve zbytku světa po celou dobu) nadprůměrné teploty ceny potravin zvyšovaly. Vliv na ceny je navíc dlouhodobý – když se ceny zvýší, zůstávají vysoké přinejmenším po zbytek roku.
Vyšší teploty trvale zvyšují inflaci potravin a celkovou inflaci po dobu 12 měsíců, a to v zemích s vyššími i nižšími příjmy. Účinky se liší v jednotlivých ročních obdobích a regionech v závislosti na běžných klimatických podmínkách, přičemž další dopady má denní variabilita teplot a extrémní srážky.
Zdražování až o 4 % ročně
Studie se nezabývala tím, proč přesně ceny vzrostly, ale nejpravděpodobnějším a vcelku logickým vysvětlením je skutečnost, že extrémní horka snižují produkci plodin. Naopak extrémní srážky měly na ceny potravin menší vliv než nadprůměrné teploty. To může být způsobeno tím, že záplavy mívají obvykle lokální charakter, zatímco vysoké teploty mohou zasáhnout větší oblasti.
Vědci šli ještě dále a zkoumali, jak by se mohly změnit ceny potravin v závislosti na nárůstu průměrné teploty. V nejhorším scénáři klimatického modelu způsobí klimatické změny globální zdražení potravin do roku 2060 až o 4 % ročně.
„Může se stát mnoho věcí, které změní způsob, jakým ekonomika reaguje na klimatické změny,“ říká Kotz. „Například pokud zemědělci přizpůsobí svůj přístup tak, aby se lépe vyrovnali s rostoucími teplotami, sníží se inflační tlaky. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by se zemědělci přizpůsobovali.“ konstatuje.
Výsledky vědeckého bádání na toto téma byly publikovány ve čtvrtek 21. března v prestižním odborném časopise Nature Communications Earth & Environment, který se specializuje na výzkum, recenze a komentáře v oblastech věd o Zemi, environmentálních a planetárních vědách.