Kvalitní spánek je důležitý a v konečném důsledku může přispět k tomu, že váš mozek zůstane zdravý i v pozdějším věku. Výsledky studie, publikované v odborném časopise American Journal of Preventive Medicine, prokázaly, že poruchy spánku mohou vést ke zhoršení kognitivních funkcí.
Za poruchy spánku vědci označují nejen schopnost usnout, ale také problémy s návratem do spánku v případě probuzení či užívání léků na spaní. „Očekávali jsme, že nespavost při zahájení spánku a užívání léků na spaní zvýší riziko demence, ale překvapilo nás, že problémy s udržováním spánku po jeho zahájení riziko demence snižují,“ vysvětluje hlavní autor studie Roger Wong v prohlášení pro média.
Výzkum z osobních důvodů
K zahájení výzkumu vedl, mimo jiné, i osobní zájem. Wongův otec totiž trpí od začátku pandemie onemocnění covid-19 chronickými poruchami spánku a Wong se obával, že to v budoucnosti může mít vliv na jeho kognitivní funkce. Po přečtení existující literatury ho překvapily nejednotné poznatky o vztahu spánku a demence, proto se rozhodl toto téma podrobněji prozkoumat.
Tento výzkum je první svého druhu, který na celostátním reprezentativním vzorku starších dospělých ve Spojených státech zkoumal, jak dlouhodobé poruchy spánku souvisejí s rizikem demence. Dosavadní výzkumy totiž spojovaly se snížením kognitivních schopností spánek REM, spánkovou deprivaci (definovanou jako méně než pět hodin spánku) a užívání krátkodobě působících benzodiazepinů.
K provedení této studie vědci použili prospektivní údaje za 10 let (2011 až 2020) z National Health and Aging Trends Study (NHATS), což je longitudinální panelová studie, která zkoumá celostátní reprezentativní vzorek příjemců zdravotní péče Medicare starších 65 let v USA.
Souvislost mezi spánkem a demencí
Demence je nevyléčitelná, a přestože vědci pracují na různých průlomových objevech, současné formy léčby mají jen omezenou úspěšnost. Pokud tedy existují faktory, které člověk může sám ovlivnit a které mohou pomoci snížit riziko, jako je například správný spánek, mohlo by to pomoci v prevenci.
Nový výzkum doplňuje rostoucí počet důkazů o spojení poruch spánku se zhoršováním kognitivních funkcí. Výsledky spojují nespavost při usínání (problémy s usnutím do 30 minut) a užívání léků na spaní se zvýšeným rizikem vzniku demence. Vědci rovněž zjistili, že u osob, které uváděly problémy s usínáním po probuzení, byla v průběhu studie pravděpodobnost vzniku demence nižší.
Nejnovější poznatky ukazují, že výskyt poruch spánku je u starších dospělých vyšší než u jiných věkových skupin. To lze přičíst různým faktorům, včetně obav z pandemie nebo teplejším nocím v důsledku klimatických změn. „Starší dospělí ztrácejí spánek kvůli nejrůznějším obavám. Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom lépe pochopili příčiny a projevy a omezili dlouhodobé důsledky,“ dodal Wong.