Smutné že renomované VTM pustí von článok na úrovni prvého stupňa zákadnej školy. V diskusii je pekne vidieť, že nevysvetlili dostatočne niektoré veci, resp. pisateľ článku má značné "medzery" vo fyzike. Vôbec do vysvetlenia nevstúpila tepelná kapacita vzduchu v závislosti od tlaku a relatívnej vlhkosti, intenzita dopadajúceho žiarenia v závislosti od nadmorskej výšky a konkrétnej miery absorbcie tepelného žiarenia povrchom. Potom sa diskutujúci oprávnene pýtajú prečo pri vodnom toku (vode) býva pocitovo výrazne chladnejšie aj keď som pri porovnávaní v nižšej nadmorskej výške. Alebo prečo pri rozsiahlych rovinnách v rôznych nadmorských výškach 100 voči 300 je stále v priemere vyššie chladnejšie. Prosím, nechajte prepísať článok niekomu fundovanejšiemu, kto aspoň základy fyziky ovláda a nerobte si hanbu. Možno (určite) aj ChatGPT to napíše presnejšie :)
Stavová rovnice (https://cs.wikipedia.org/wiki/Stavov%C3%A1_rovnice) popisuje vztah mezi **třemi** veličinami (teplota, tlak, objem), ne jenom mezi **dvěmi**. Říká to to, že se nemůže měnit jenom jedna z nich, ale vždy alespoň dvě.Tedy rozpínání se (zvětšování objemu) lze kompenzovat snižovaním tlaku a/nebo ZVYŠOVÁNÍM teploty.Na druhou stranu snižování tlaku lze kompenzovat ZVYŠOVÁNÍM objemu nebo snižováním teploty. A tohle je asi spíše náš případ.V článku je to podle mě špatně. Článek píše "Když se vzduch dostane do výšky s nižším tlakem, začne se rozpínat." Myslím, že by tam mělo být spíše "Když se vzduch dostane do výšky s nižším tlakem, začne se OCHLAZOVAT." Přesně podle stavové rovnice.
U hory jako na obrázku si jde představit že kolem ní vzduch při stoupání proudí a tak se tam místní teplý vzduch ředí tím proudícím z údolí, ale když jsme v Česku mimo hory na rovině, tak vím že nižší místa jsou teplejší než třeba o 100 m vyšší rovinatá krajina, ale proč když mezi nima vzduch neproudí? Ty stoupající proudy stoupají přímo nahoru z roviny v nadmořské výšce 200 m stejně jako na rovinách v nadmořské výšce 300 m, přesto v těch 300 m je chladněji, tak proč? Článek to nevysvětluje.
To JP77:Tiež mi to vŕta v hlave. A presne, to článok nevysvetľuje.
Proč je u potoka v údolí pod horami ne jen ráno o kus větší kosa než 20m vedle údolí?Domnívám seže neteče dolů jen voda ale údolím i studený vzduch z hor?Další kapitola jsou asi nějaké vrstvy Když jdete z údolí v lete nahoru potkáte mista se skokovým teplotním rozdílem
To opravdu teče studený vzduch z kopce. Funguje to tam kde jsou výrazné kopce, tak v noci studený vzduch teče po zemi z kopce dolu jako voda a ten teplejší je tím v údolí vytlačovaný rovně nahoru a stoupá tam vrstva studeného vzduchu jako záplava.
Učivo ZDS
Ano, Brouku Pytlíku. "Všude jsem byl, všechno znám." Ne každý z nás obyčejných smrtelníků si všechno učivo ze základní školy pamatuje nebo mu v té době rozuměl. Pokud je ten článek pro tebe triviální, tak ho prostě nečti a neztrapňuj se v diskuzi.
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 4. 2025 12:50
Ja by som to teda uviedol na pravú mieru. O adiabatickom deji sme sa učili nie na základnej, ale strednej škole. A je tu ešte jedna vec. Článok sa tvári, že to rozpínanie môže za všetko ochladenie. No ja neviem... Mne príde tá teplotná zmena na tak malú tlakovú zmenu moc veľká.Keď pumpujem bicykel, tak pumpa sa zahreje, ale tam je rozdiel tlakov omnoho väčší a to zahriatie nie je až také veľké. Ak si dobre pamätám, vo výške cca 3 km je tlak približne len o 30% nižší. To má spôsobiť pri rozpínaní suchého vzduchu o takmer 30°C menej? Nechce sa mi veriť. Ja si myslím, že tam bude ešte niečo.
Menší města se ochlazují tak že slunce ohřije povrchy v městě, povrchy zahřijou vzduch a ten stoupá vzhůru a tím nasává vzduch z okolí města. Proto jsou dobré radiální cesty do města kterými proudí vzduch a uprostřed města vyšší terén.
" ... místo, aby bylo tepleji, teplota klesá. Není to žádný OPTICKÝ klam, ale důsledek fyziky atmosféry, která se řídí přísnými pravidly." - co má prosím společného OPTIKA s teplotou a tlakem v daném kontextu???
Eewh, well, let's run with it.> Když se vzduch dostane do výšky s nižším tlakem, začne se rozpínat. Na to je potřeba energie,Kam se tedy ta energie poděje když je potřeba na rozpínání?
p*V/TMP
Můžete to prosím rozvést? Zdá se mi že to říká jen že když se zvětší objem, zmenší se tlak.
Ne tak docela, stavová rovnice (https://cs.wikipedia.org/wiki/Stavov%C3%A1_rovnice) popisuje vztah mezi **třemi** veličinami (teplota, tlak, objem), ne jenom mezi **dvěmi**. Říká to to, že se nemůže měnit jenom jedna z nich, ale vždy alespoň dvě.Tedy rozpínání se (zvětšování objemu) lze kompenzovat snižovaním tlaku a/nebo ZVYŠOVÁNÍM teploty.Na druhou stranu snižování tlaku lze kompenzovat ZVYŠOVÁNÍM objemu nebo snižováním teploty. A tohle je asi spíše náš případ.V článku je to podle mě špatně. Článek píše "Když se vzduch dostane do výšky s nižším tlakem, začne se rozpínat." Myslím, že by tam mělo být spíše "Když se vzduch dostane do výšky s nižším tlakem, začne se OCHLAZOVAT." Přesně podle stavové rovnice.
To pořád nevysvětluje proč by měl ztrácet energii. Pokud dám hromádce molekul s nějakou kinetickou energií větší prostor k životu, tak je logické že ho vyplní a budou na jeho hranice působit menším tlakem. Energii při tom nikomu nepředávají.Tím netvrdím že článek nemá pravdu, říkám jen že odvolávat se na adiabatický děj a stavovou rovnici je curiosity stopper, nikoli vysvětlení.
Názor byl 1× upraven, naposled 28. 4. 2025 22:16
Nemyslím, že ztratí energii. Jen se ta stejná energie roztáhne do většího objemu a to se projeví nižší teplotou.Naopak podobný prinip je při kompresi, energii z většího objemu stačíš do malého objemu a to se projeví jeho větší teplotou.
E=3/2nRT (energie, latkove mnozstvi, plynova konstanta, teplota)Jinak receno teplota na objemu nezávisí.
No, nahoře je chladneji také proto, že zdoj tepla je porch a tem přadývá tepolo atmosféře i bez proudění vzhůru. Nahoře je chladněji, tedy molekuly skleníkových plynů vyzařující statisticky náhodně všemi směry infračervené zážení, tak vyzařují do postoru, kde je chladneji méně, než dole, kde je tepleji- to je podststa skleníkového jevu. Čili další důvod, že je nahoře chladněji.
Podstata skleníkového jevu je že sklo je pro viditelné světlo průhledné ale pro infračervené neprůhledné. Tedy energie od slunce sklem proletí, a je absorbována hmotou uvnitř skleníku. Ta následně energii vyzařuje zpět na infračervených frekvencích. Pro ty je ale skl už neprůhledné, takže sklo toto teplo absorbuje a opět vyzařuje z velké části zpět do skleníku.Jinak ač myšlenka (že správné vysvětlení má co do činění s vyzařováním a nikoli rozpínáním) je správná, obávám se že příspěvek je značně nekoherentní.
Názor byl 1× upraven, naposled 26. 4. 2025 15:27
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.