Dlouho jsme sucho vnímali zjednodušeně: jako prostý nedostatek srážek. Nová studie, publikovaná v časopise Nature, však ukazuje, že podstatným viníkem je i rostoucí „žízeň“ atmosféry. Představme si to jako rodinný rozpočet: déšť jsou příjmy, výpar pak výdaje. Když se příjmy nemění, ale výdaje rostou, snadno se dostanete do potíží. A přesně to se nyní děje s naší krajinou v globálním měřítku.
Tento jev odborně nazýváme atmosférická odpařovací poptávka (atmospheric evaporative demand; AED). Zjednodušeně řečeno jde o to, kolik vody si okolní vzduch „chce“ vzít z půdy, rostlin a vodních ploch. Tuto poptávku neurčuje jen teplota, ale i sluneční záření, vítr a vlhkost.
Atmosféra funguje jako nenasytná houba
Čím je tedy vzduch teplejší, sušší a větrnější, tím víc funguje jako nenasytná houba, která krajinu vysušuje rychleji a s větší intenzitou, a to i tam, kde neklesl objem srážek. Vědci v této souvislosti zavedli pro období extrémně vysoké poptávky po výparu nový termín „thirstwaves“ („vlny žízně“).
Vývoj globálního sucha, trendy a rekordní sucho v srpnu 2022
Publikované výsledky jsou znepokojivé. Ukazují, že rostoucí AED je zodpovědná za zhruba 40 % nárůstu intenzity sucha za posledních čtyřicet let. V posledních letech se navíc tento trend zrychluje. Mezi lety 2018 a 2022 se plocha zasažená suchem zvětšila o 74 %, přičemž zvýšená poptávka atmosféry stála za tímto nárůstem z 58 %. I tam, kde srážky zůstávají stejné, je půda sušší, protože si z ní atmosféra bere více vody.
Nejde přitom jen o problém tradičně vyprahlých oblastí. Nová data potvrzují, že vysychají i vlhčí regiony, které na takový stres nejsou připravené. Mezi nejhůře zasažené patří západ USA, rozsáhlé části Afriky a Jižní Ameriky nebo Austrálie. Naopak v některých regionech (např. v Asii) může mít AED menší nebo dokonce opačný efekt díky růstu srážek.
Procentuální podíl srážek a výparu na změnách globálního sucha
Ostatně i Evropa zažila v roce 2022 rekordní sucho, které bylo z velké části poháněno právě extrémní poptávkou atmosféry po vodě. V tomto roce zažilo nějakou formu sucha přes 30 % pevninské plochy Země a vliv zvýšené atmosférické poptávky se na této rekordní rozloze podílel ze 42 %.
Výhled do budoucna není příliš optimistický
Dopady na sebe nenechávají dlouho čekat a my je můžeme vidět všude kolem sebe. Zemědělci bojují s vyprahlou půdou, usychající úrodou a musí investovat do výkonnějších závlahových systémů, aby se vyrovnali s nedostatkem vláhy. Snížené průtoky v řekách omezují výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a sušší krajina se stává náchylnější k ničivým požárům.
Jak změny srážek a výparu jednotlivě ovlivňují globální trendy sucha
Je zřejmé, že se na sucho budeme muset dívat novou optikou. Nestačí jen sledovat srážky. Pro zemědělce, vodohospodáře i plánovače je stejně důležité sledovat i „stranu výdajů“ vodní bilance – tedy jak rychle krajina o vodu přichází.
Adaptace na změny pak vyžaduje jiné strategie. Pokud je problémem nedostatek deště, pak je jedním z možných řešení zadržování vody. Jestliže je ale hlavním hybatelem žíznící atmosféra, musíme se soustředit na omezení ztrát vody výparem, například pěstováním odolnějších plodin a zlepšováním zdraví půdy.
Výhled do budoucna není příliš optimistický. Očekává se, že s pokračujícím globálním oteplováním bude atmosférická odpařovací poptávka dále růst a sucha budou častější a intenzivnější, a to i v oblastech, kde srážky neklesají nebo dokonce mírně rostou.