Gorila na snímku Země od NASA Foto: NASA, Gabriel G. De la Torre a Manuel A. Garcia, SINC

Gorila na snímku Země od NASA | Foto: NASA, Gabriel G. De la Torre a Manuel A. Garcia, SINC

26 m velký radioteleskop Howarda E. Tatela na observatoři Green Bank stál u zrodu projektu Ozma Foto:  Z22 ,  CC BY-SA 4.0

26 m velký radioteleskop Howarda E. Tatela na observatoři Green Bank stál u zrodu projektu Ozma | Foto: Z22, CC BY-SA 4.0

Gorila Foto:  Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Gorila | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

„ Pokud naopak zjistíme, že v naší galaxii žádné aktivní civilizaci nejsou, pak by to byl pro naši vlastní dlouhodobou existenci špatný signál.“

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

Jeden z nejuznávanějších teoretických fyziků na světě, Michio Kaku, se domnívá, že nějaká mimozemská civilizace nás kontaktuje ještě během tohoto století.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

„Hledáním inteligentního mimozemského života tedy objevujeme naši vlastní budoucnost a osud – i když nic nenajdeme,“ uzavírá Conselice.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

Podle Michia lze přemýšlet i o variantě, že mimozemšťané prostě přistanou na trávníku před Bílým domem a oznámí svou existenci.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Připomeňme, že mnozí vědci jsou v tomto ohledu značně optimističtí.

Existuje i  studie , podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

Existuje i studie, podle níž mimozemšťané naši planetu již navštívili.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

„Myslím ale, že to není pravděpodobné, protože bychom pro ně byli jako lesní zvířata, s nimiž nestojí za to komunikovat,“ poznamenal slavný badatel.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Astronom Seth Shostak, který pracuje na projektu SETI, je dokonce přesvědčen o tom, že od nalezení inteligentního života ve vesmíru nás dělí maximálně dvě desetiletí.

Ilustrace: Helen S. Cooper

Ilustrace: Helen S. Cooper

26 m velký radioteleskop Howarda E. Tatela na observatoři Green Bank stál u zrodu projektu Ozma Foto:  Z22 ,  CC BY-SA 4.0
Gorila Foto:  Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0
„Naše nová studie tyto předpoklady pomocí nových dat zjednodušuje a dává nám solidní odhad počtu civilizací v naší galaxii,“ dodal Westby.
Cizí civilizace by se pak nacházela v průměru cca 17 000 světelných let daleko.
17
Fotogalerie

Proč jsme nenašli mimozemšťany? Možná za to může vesmírná gorila

  • Systematický přístup k hledání mimozemšťanů nás možná oslepuje
  • Při hledání mimozemských civilizací se až příliš soustředíme na hledání jednoho typu projevu
  • Pak nám unikají ty skutečné

V roce 1950 položil fyzik Enrico Fermi svým kolegům jednoduchou otázku: pokud existují mimozemšťané, tak kde jsou? Ani po téměř 70 letech neznáme odpověď.

Zajímavý úhel pohledu na hledání mimozemských civilizací nabídli vědci z univerzity ve španělském Cádizu. Na problematiku šli z pohledu psychologie.

Neviditelná gorila

Na konci 90. let provedli Daniel Simons z University of Illinois a Christopher Chabris z Harvardu zajímavý experiment. Vytvořili dva týmy hráčů, kterým dali basketbalové míče. Hráči měli driblovat a přihrávat si. Úkolem dobrovolníků pak bylo pozorovat hráče na videu a splnit určitý úkol – například sčítat přihrávky jednoho z týmů.

V jeden okamžik se na videu mezi hráči objevil muž převlečený za gorilu. Zatančil a zase ze záběru odešel. Když se pak dobrovolníků ptali, zda si na videu při plnění úkolu všimli něčeho zvláštního, velká část z nich odpověděla, že ne. Odborně se tomuto jevu říká slepota z nepozornosti.

Gabriel de la Torre a Manuel Garcia z univerzity v Cádizu využili podobného experimentu. Nejdříve dali 137 účastníkům jednoduchý test se třemi otázkami, aby je rozdělili do dvou skupin:

  • Systém 1: jsou lidé, kteří jednají intuitivně, emocionálně, odpoví většinou velmi rychle.
  • Systém 2: jsou lidé, kteří jednají pomalu, váhavě, přemýšlejí nad odpovědí.

Systém 1 a 2 zavedl laureát Nobelovy ceny za ekonomii Daniel Kahneman ve své knize Thinking, Fast and Slow.

Po třech otázkách proběhl samotný experiment. Vědci dali účastníkům fotografie Země z družic. Měli na nich hledat například budovy nebo přírodní prvky. Na jedné fotografii byla 3 mm velká gorila.

Vědci očekávali, že si gorily všimnou převážně lidé zařazení do systému 2, který by do jisté míry měl být podobný vědeckému způsobu práce.

Gorily si všimlo jen 32,8 % účastníků a drtivá většina z nich byla předtím zařazena do systému 1.

Jak to souvisí s hledáním mimozemských civilizací? Podle vědců je možné, že soustředění se na určitý typ hledání mimozemských civilizací nám může způsobit slepotu z nepozornosti. Zaměříme se na jeden projev vyspělých mimozemských civilizací a ty ostatní a skutečné nám mohou uniknout. Jedním takovým typem hledání může být výzkum rádiových signálů, který započal v roce 1960 jako projekt Ozma a později se z něj stalo SETI.

Určitě si přečtěte

Články odjinud