Proč jsou nafouknuté planety tak velké?

  • Podle nové teorie by tzv. horké jupitery měly náležet k velmi nafouknutým planetám kvůli přívalu tepla
  • To proudí z hvězd ve fázi červeného obra, kolem kterých obíhají
  • Astronomům se již podařilo objevit hned dvě takové planety

Od chvíle, kdy astronomové před 17 lety poprvé změřili velikost planety, se vědci intenzivně zabývají otázkou, co ovlivňuje velikost největších planet? Díky novému objevu týmu astronomů, který vedl student Samuel Grunblatt z Institutu astronomie Havajské univerzity, jsou teď k odpovědi mnohem blíže.

Pokud víme, tak plynné planety jsou ve vesmíru tvořené hlavně vodíkem s heliem a mívají průměr minimálně jako 4 planety Země. Oproti tomu, co jsme znali ze Sluneční soustavy, mohou plynné planety často obíhat i ve velmi těsné blízkosti hvězdy.

Pak jim dost přesně sedí označení „horký jupiter“ (anglicky hot jupiter). Takové planety mívají hmotnost podobnou jako Jupiter anebo Saturn, bývají ale o mnoho větší. Některé z nich jsou dokonce rozměrově větší nežli nejmenší hvězdy.

Experti se domnívají, že velikost těchto nafouknutých planet (anglicky puffy planets) souvisí s prouděním tepla mezi atmosférami těchto planet a jejich okolím. Tento proces se snaží vysvětlit hned několik konkurenčních hypotéz. Podle Grunblatta je problém v tom, že pochopitelně nemáme miliony let času na to, abychom dotyčné procesy pozorovali v celém jejich průběhu.

Pomohla data z mise NASA K2

Nicméně, Grunblatt s kolegy vymysleli, jak na to. Prohledali data získaná misí NASA K2, která navazovala na úspěšnou misi teleskopu Kepler. Zajímala je přitom data o horkých jupiterech, kteří obíhají v těsné blízkosti hvězd ve fázi červeného obra. Takové hvězdy jsou v závěrečné fázi své existence a oproti své standardní velikosti se velice zvětšily.

Podle teorie, kterou prosazuje Eric Lopez z Goddardova kosmického střediska NASA, by horké jupitery, které obíhají v těsné blízkosti takových červených obrů, měly náležet k velmi nafouknutým planetám kvůli přívalu tepla, které k nim proudí z červeného obra.

Grunblatt a jeho tým skutečně objevili dvě takové planety. Každá z těchto planet je horkým jupiterem, který obíhá červeného obra zhruba jednou za 9 dní. Badatelé využili oscilací dotyčných hvězd a z nich co nejpřesněji odhadli velikost planet. Ukázalo se, že jsou asi o 30 procent větší, než náš Jupiter.

Pomocí měření přístrojů na havajské observatoři W. M. Kecka zase zjistili, že navzdory velikosti jejich hmotnost odpovídá asi jenom polovině hmoty planety Jupiter. Jde sice jen o dvě planety, ale výsledky jejich pozorování silně nasvědčují tomu, že se samotné záření hvězdy může přímo ovlivnit velikosti plynných obrů v planetárním systému.

Zdroj: University of Hawaii

Diskuze (1) Další článek: Apple přišel s reproduktorem HomePod pozdě. Amazon mu totiž zhatil plány

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Saturn, Sluneční soustava, Jupiter, Planets, Získaná data, NAF, Těsná blízkost, Fáze, Úspěšná mise, Plynný obr, Standardní velikost, Horký Jupiter, Tým astronomů, Příval, Goddard, Planetární systém, Závěrečná fáze, Teplo, Nový objev, Obr, Červený obr, Kepler



Seagate začne prodávat 20TB pevné disky i běžným smrtelníkům
Karel Javůrek
ÚložištěPevné diskySeagate
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Intel vrací úder. Procesory Intel Alder Lake překonávají AMD, ale konkurent to nevzdává

Intel vrací úder. Procesory Intel Alder Lake překonávají AMD, ale konkurent to nevzdává

Nová generace procesorů Intel Alder Lake dorazila na trh. Dvanáctá generace Intel Core je v mnohém revoluční a konečně přináší výkon, se kterým dokáže AMD Ryzeny překonat.

Jan Pánek
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Jak se šíří covid v Česku: Čerstvá data, účinek očkování, mapy okresů, srovnání se světem. Pravidelně aktualizované grafy

Jak se šíří covid v Česku: Čerstvá data, účinek očkování, mapy okresů, srovnání se světem. Pravidelně aktualizované grafy

** Vývoj COVID-19 v Česku: nakažení, úmrtí, testovaní, hospitalizovaní ** Mapa podle okresů, přehled podle věku, situace v Evropě i ve světě ** Pravidelně aktualizované grafy a mapy

Marek Lutonský
COVID-19Koronavirus