Pandemie nejsou novým fenoménem, ale v posledních desetiletích se zdá, že jsou na vzestupu. Zatímco vědecké pokroky, jako je očkování a antibiotika, pomohly v minulosti snižovat rizika nemocí jako jsou pravé neštovice nebo dětská obrna, v současnosti jsme svědky nových pandemií – mimo jiné HIV/AIDS, SARS a covid-19. Proč se to děje? Odpověď hledejme ve změnách, které jako lidé způsobujeme na naší planetě.
Olga Anikeeva, Jessica Stanhope, Peng Bi a Philip Weinstein – čtveřice odborníků v oblasti veřejného zdraví z australské University of Adelaide publikovala na webu The Conversation článek, ve kterém vysvětluje souvislosti mezi lidským jednáním a vzestupem pandemií. Autoři se zaměřují na to, jak změny klimatu, úbytek biodiverzity a narušování přirozených ekosystémů vedou k vyššímu riziku šíření infekčních nemocí.
Jednou z příčin jsou narušené ekosystémy
Zdravé ekosystémy poskytují nejen životně důležité zdroje, jako je voda a potrava, ale také pomáhají regulovat nemoci. Když je příroda v rovnováze, je pro patogeny těžší se šířit. Pokud tuto rovnováhu narušujeme změnami klimatu nebo úbytkem biodiverzity, zvyšuje se spolu s tím riziko vzniku nemocí.
Zásadní roli v regulaci nemocí v ekosystémech hrají přirozené potravní řetězce, které udržují rovnováhu mezi různými druhy. Například predátoři kontrolují populace býložravců, kteří by se jinak mohli přemnožit a zničit vegetaci. Býložravci zase udržují růst rostlin v mezích, čímž zabraňují přemnožení některých druhů, které by mohly narušit životní prostředí. Právě rovnováha mezi druhy pomáhá předcházet nadměrnému šíření patogenů.
Když je tento potravní řetězec narušen – například odlesňováním, lovem nebo vyhubením predátorů – může dojít k přemnožení určitých druhů, které jsou hostiteli patogenů. Například pokud zmizí predátoři, kteří loví zvířata přenášející nemoci, pak se tato zvířata mohou rychle rozmnožit a zvýšit tak pravděpodobnost přenosu patogenů na člověka.
Jedním z důležitých vlivů je globální oteplování, které například umožňuje komárům přenášejícím horečku dengue šířit se do nových oblastí, kde dříve neměli šanci přežít. Tato změna umožňuje komárům pohybovat se z tropů do regionů s mírnějším klimatem.
Můžeme si za to sami
Dalším problémem je úbytek biodiverzity. Když například farmáři v Jižní Americe vykáceli lesy, vytvořili ideální podmínky pro upíří netopýry, kteří přenášejí vzteklinu. Počet těchto zvířat byl předtím regulován omezeným přístupem k potravě a predátory v lesním ekosystému. Právě takové zásahy do přírody často vedou k tomu, že patogeny, které dříve cirkulovaly pouze mezi divokými zvířaty, mohou snáze infikovat lidi a domácí zvířata.
Blízký kontakt lidí se zvířaty a ničení přirozeného prostředí zvyšuje riziko přenosu zoonotických chorob, tedy nemocí, které přeskakují ze zvířat na lidi. Takto se do lidské populace dostal virus HIV a podobným způsobem vznikla pandemie covidu-19, která se pravděpodobně rozšířila z netopýrů.
Abychom lépe pochopili pandemie, musíme rozlišovat mezi bezprostředními a dlouhodobými příčinami. Bezprostřední příčinou vzniku pandemie může být například přenos viru z netopýra na člověka, zatímco dlouhodobou příčinou jsou globální problémy, jako je chudoba, hlad nebo klimatické změny, které vedou lidi k těmto rizikovým interakcím.
Planetární zdraví
Často se zaměřujeme pouze na řešení bezprostředních příčin – například pomocí lockdownů nebo očkování – ale téměř vůbec neřešíme hlubší příčiny, jako je narušování přírody nebo globální oteplování. Pokud budeme chtít zabránit budoucím pandemiím, budeme muset více pozornosti věnovat těmto základním problémům.
Nový přístup označovaný „planetární zdraví“ (planetary health) klade důraz na propojení lidského zdraví s přírodou. Jeho koncept vychází ze skutečnosti, že naše zdraví závisí na dobře fungujících ekosystémech, a pokud nebudeme řešit základní příčiny jako jsou klimatické změny či úbytek biodiverzity, budou pandemie pokračovat.
Tento přístup nám může pomoci lépe pochopit, jak změny v přírodních systémech ovlivňují nejen šíření nemocí, ale i naše fyzické a duševní zdraví. Změny klimatu totiž mohou způsobovat nejen více infekcí, ale také zhoršovat kvalitu vzduchu a vody, což bude mít dlouhodobé dopady na celkové zdraví populace.
Zdroj: theconversation.com.