Jupiter na snímku ze sondy Juno Foto: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS

Jupiter na snímku ze sondy Juno | Foto: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS

Sonda Europa Clipper (kresba) Foto: NASA/JPL-Caltech

Sonda Europa Clipper (kresba) | Foto: NASA/JPL-Caltech

Skvrny po dopadu komety Shoemaker-Levy 9 Foto: Hubble Space Telescope Comet Team and NASA

Skvrny po dopadu komety Shoemaker-Levy 9 | Foto: Hubble Space Telescope Comet Team and NASA

NASA/JPL-Caltech

NASA/JPL-Caltech

NASA

NASA

Sonda Europa Clipper (kresba) Foto: NASA/JPL-Caltech
Skvrny po dopadu komety Shoemaker-Levy 9 Foto: Hubble Space Telescope Comet Team and NASA
NASA/JPL-Caltech
6
Fotogalerie

Proč Jupiter nemá monumentální prstence jako Saturn? Kvůli svým velkým měsícům

  • Uran a hlavně Saturn mají mohutné prstence
  • Proč se na takové nezmůže i Jupiter?
  • Odpověď na tuto otázku hledali odborníci z americké University of California, Riverside

Všichni čtyři plynní obři Sluneční soustavy, tedy Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, mají své prstence. Jenomže prstence Jupiteru a Neptunu jsou spíše jen karikaturou. Jsou tak nezřetelné, že jsou k jejich pozorování nutné ty nejvíce výkonné teleskopy, jaké mají astronomové k dispozici.

Hlavní prstenec Jupiteru byl objeven v roce 1979, během průletu meziplanetární sondy Voyager 1. Do té doby jsme o prstencích Jupiteru nevěděli. Zato Uran a hlavně Saturn mají prstence mohutné, nebo v případě Saturnu vyloženě výstavní. Proč se Jupiter nezmůže na pořádné prstence?

Odpověď na tuto otázku hledali odborníci z americké University of California, Riverside, Stephena Kane a Zhexing Li. Uskutečnili dynamické počítačové simulace, s jejichž pomocí studovali pohyby těles v okolí Jupiteru. Sledovali přitom pohyb měsíců i samotného Jupiteru.

Důvodem jsou velké měsíce

Nakonec dospěli k závěru, že se Jupiter nepyšní velkolepými prstenci kvůli svým velkým, takzvaným Galileovským měsícům. Ganymed, Callisto, Io a Europa jsou tak masivní, že jejich gravitační působení by velmi rychle zlikvidovalo jakékoliv větší prstence, pokud by vznikly. Vzhledem k tomu je Kane přesvědčen, že Jupiter pravděpodobně velké prstence neměl ani nikdy v minulosti.

Slavné Saturnovy prstence tvoří převážně led, který zřejmě částečně pochází z komet. Pokud by se podobné masivní prstence z ledu objevily u Jupiteru, gravitace Galileovských měsíců by „vytlačila“ led z oběžné dráhy kolem Jupiteru anebo by ho destabilizovala natolik, že by se srážel s okolními měsíci.

Velké měsíce Jupiteru jsou fascinující, velmi rozmanité a nesmírně zajímavé. Každý z nich představuje svébytný svět a všechny přitahují naši pozornost. Zároveň je ale velká škoda, že jejich existence brání vzniku velkých prstenců kolem Jupiteru.

Je to největší plynný obr Sluneční soustavy a jeho velké prstence by byly ještě větší než Saturnovy. Jupiter je rovněž z našeho pohledu nejbližší plynný obr, takže bychom velké prstence pozorovali ještě snadněji. Jak se ale zdá, o tuto nebeskou show budou ochuzeni i naši potomci ve vzdálené budoucnosti.

Určitě si přečtěte

Články odjinud