Jan Futi
3. 2. 2025 • 13:58

Principiálně jde přece o to, jakou rychlost musí nabýt předmět, který je vystřelen! z povrchu tělesa "Země", aby tak nějak "uniknul" z jejího gravitačního působení (což se nestane nikdy, páč gravitace sahá vlastně do nekonečna). Pokud budu mít výtah, který se pohybuje půl metru za vteřinu, tak rozhodně nenabyde nikdy únikové rychlosti (ne, že bychom ho měli). Vysvětlení v článku je jen nepochopení, jak to funguje v reálu.

Robert Sova
3. 2. 2025 • 8:44

Myslím si, že takovéto články vytváří umělá inteligence. Normální člověk by se takovýma hloupostma ani nezabýval. Rakety které vypouští NASA letí maximálně stovky kilometrů v hodině a potom úplně ztratí rychlost a spadnou do oceánu.

Graylag
3. 2. 2025 • 7:41

K článku by bylo třeba podotknout, že ono "uniknutí z gravitačního pole" je v realitě nemožné, protože dosah gravitačního pole je nekonečný. Úniková rychlost je jen pojmenování stavu, kdy křivka rychlosti klesne limitně v nekonečnu na nulu, tedy že pokud poletíme od tělesa nekonečně daleko, tak v onom nekonečnu kde gravitační síla klesne na nulu bude naše rychlost přesně nulová. Vyjádřeno jinak, je to okamžik, kdy se elipsa oběžné dráhy protáhne do nekonečna a stává se parabolou.
Rychlost vyšší než úniková pak znamená, že křivka rychlosti na nulu nikdy neklesne, tedy pokud doletíme do toho nekonečna, stále budeme mít nenulovou rychlost a poletíme dále. A z hlediska dráhy je to stav, kdy parabolu ještě kousek natáhneme a rozevřeme až se z ní stane hyperbola. Jenže to má háček, že ve skutečném vesmíru je těles mnoho a jejich gravitační pole se prolínají. A gravitační pole menších těles začne být v určité vzdálenosti od nich v porovnání s gravitačním polem větších těles zanedbatelné. V praxi to znamená, že třeba pro "opuštění gravitačního pole Země" nám stačí o něco menší než úniková rychlost, protože v určitém bodě převládne gravitace slunce. Neznamená to, že bychom opravdu opustili (nekonečné) gravitační pole Země, ale jen, že vliv Země na naši dráhu je v porovnání s vlivem Slunce zanedbatelný.

Doakes
2. 2. 2025 • 13:06

Takový ten 30gramový vrtulníček s vrtulkou na solarní panýlek letí pěkně nahoru a unikne z gravitace země hravě a nepotřebuje žádné palivo…

Mirdyn
2. 2. 2025 • 11:36

To je opravdu strašný článek, něco si vycucá z prstů, něco najde na wiki a dá dohromady článek který nic nevypovídá. Zato vypovídá o absolutní neznalosti, autora článku, fyziky základní školy. Hodnota článku je naprosto nulová a stejně taková by měla být i výška honoráře.

Nevlad
Nevlad
2. 2. 2025 • 10:31

Já nevím, ale jakákoliv věc na oběžné dráze přece neunikne z gravitačního pole země. Jen se s ním srovná odstředivá síla. A ještě navíc se musí touto rychlostí pohybovat nad hranicí atmosféry. Jako nedokonalý leč dobrý příklad mě napadá jízda na motorce v "kouli smrti", či jak se to jmenuje.

Tatraplan F1
Tatraplan F1
2. 2. 2025 • 9:37

Mě by strašně zajímalo, jakou rychlostí musím jet na kole, abych nemusel šlapat do kopce 😀

Jan Honys
2. 2. 2025 • 9:07

Nikdy jsem ten důvod nepochopil a tenhle článek to nijak nezměnil. Pořád nerozumím tomu, proč by (při dostatku paliva) nemohla mít raketa konstantní rychlost třeba jen metr za hodinu (extrém, samozřejmě). Když se odlepí od země, překoná přece tu největší gravitaci, která se se vzdáleností od povrchu snižuje.
Ten příklad s kolem a kopcem to moc nevylepšil. Pokud se dostatečně nerozjedu, potřebuji jen větší sílu, což přesně ukazuje použití přehazovačky.
Prostě už to asi nikdy nepochopím. 😉

Názor byl 1× upraven, naposled 2. 2. 2025 09:21

starous70
2. 2. 2025 • 7:16

Je tady několik ale ...
Země je z hmoty, která má svojí hmotnost, a je jedno, jestli ve středu nebo v plášti. Je zvláštní, že ten vzoreček pracuje s hmotností země a vzdáleností od středu jako kdyby 100 % hmotnosti byl jen ten střed. Podobně jsme kdysi počítali gravitační zrychlení a ono to záhadně vyšlo.
Druhý problém (nebo spíš nedostatečně vysvětlené) je ta úniková rychlost. Letadlo nebo dokonce pták se odlepí od země při podstatně menších rychlostech, protože dokáží vyvinout zrychlení vyšší jak je gravitace.
Ten problém s 2. kosmickou rychlostí ve článku je totiž v tom, že při ní už se zrychlovat nemusí a stejně raketa z gravitačního pole odletí, což se v článku nepíše. A ta rychlost je navíc na úrovni povrchu země, předpokládám, že jak se raketa od země vzdaluje, úniková rychlost klesá.

George2005
1. 2. 2025 • 21:30

No a pak existuje spousta blbců (to je ještě slušný termín), kteří si myslí, že je Země placatá. Mně by tito blbci byli ukradení, pokud by ovšem neměli volební právo ...

Fis-cz
1. 2. 2025 • 20:43

Ja si myslim, ze kazda raketa, ktera dosahne takove rychlosti se musi zakonite rozsekat o kopuli, pripadne se od ni odrazit zpet na zem. 😉

jvvj
jvvj
1. 2. 2025 • 20:36

Esli jsem se tedy učil správně, tak z gravitačního pole Země nikdy nic zcela uniknout nemůže, ať to má jakoukoliv rychlost. Pouze se to (cokoliv) může dostat pod vliv gravitačního pole jiného, které bude působit víc než to naše.

Richard Vacek
1. 2. 2025 • 18:44

Raketa může letět jak chce rychle (protože má svůj pohon).
Na rozdíl od dělostřeleckého náboje, kterému musíme už v hlavni udělit 1. kosmickou rychlost aby za neexistence odporu vzduchu mohl opustit gravitační pole Země.

Petr Vojvo
1. 2. 2025 • 18:12

Gravitační zákon platí zatím pro vše, co známe.
Je to velké množství energie, potřebné pro překonání Gravitační studny Země.

Net.Xtreme
1. 2. 2025 • 17:47

Raketa nemusí letět únikovou rychlostí. Díky pohonu může při dostatku paliva letět klidně 1 m/s…

suok
1. 2. 2025 • 17:40

Není to přesné. První kosmická rychlost je taková, aby raketa zůstala na oběžné dráze. Prakticky aby se vyrovnala odstředivá rychlost s gravitací. Když má rychlost větší, přejde na vyšší dráhu. A ta dráha není kruhová, ale eliptická. Podle toho, jak startuje a kdy přidá rychlost, je ta elipsa různě protažená. A když je rychlost dostatečná (úniková), tak ta elipsa přejde v parabolu, tj. raketa pokračuje dál a nevrací se. Není dobrá představa, že raketa letí kolmo od země. Ale ta myšlenka, že raketa s palivem je těžká a bez paliva nikam nedoletí, je dobrá, na to ale přišel už Ciolkovskij v době, kdy skutečné rakety do vesmíru nelítaly.

trader-krakra
1. 2. 2025 • 17:40

Já to pochopil tak, že může letět pomaleji, ale spotřebuje při tom mnohem více paliva, pro které musí mít nádrže....
Takže je ideální letět rychle.

Pytlík
1. 2. 2025 • 17:37

Naprosto zcestné vysvětlení.
Raketa vůbec nemusí dosáhnout této rychlosti - a přesto uniknout z gravitačního pole Země.
Věc se má tak, že těleso urychlené na povrchu Země na tuto rychlost (čísla jsem nekontroloval a zpaměti je nevím) má takovou kinetickou energii, že při pohybu vzhůru se sice zpomaluje (neboť kinetická energie tělesa se postupně mění v potenciální energii), ale zastaví se až v nekonečnu. Tuto energii můžeme dodat naráz - odtud ta rychlost z nadpisu - nebo postupně a těleso se může odpoutat libovolně malou rychlostí. Problémem je schopnost tuto energii dodávat, ale to souvisí s diskutovaným problémem pouze okrajově.

Určitě si přečtěte

Články odjinud