Principiálně jde přece o to, jakou rychlost musí nabýt předmět, který je vystřelen! z povrchu tělesa "Země", aby tak nějak "uniknul" z jejího gravitačního působení (což se nestane nikdy, páč gravitace sahá vlastně do nekonečna). Pokud budu mít výtah, který se pohybuje půl metru za vteřinu, tak rozhodně nenabyde nikdy únikové rychlosti (ne, že bychom ho měli). Vysvětlení v článku je jen nepochopení, jak to funguje v reálu.
V jádru jde o to, že musíme objektu dát takové množství kinetické energie, aby mu po dosažení hranice gravitačního pole (tedy v nekonečnu) zbyla nula, tedy že zůstane nehybně stát. Jestli mu tu energii dáme ve formě jednoho impulzu na začátku a tedy mu udělíme velmi vysokou rychlost, nebo jestli ho budeme pomalu zvedat výtahem a tím mu kinetickou energii neustále pomalu dodávat (například změnou z elektrické energie) je věcně jedno. Taky se na to můžeme podívat opačně. Pokud těleso zvedneme výtahem do nekonečna a tam ho lehce postrčíme zpátky ke zdroji gravitačního pole a necháme ho volně padat, ke zdroji (k Zemi) dorazí ... s rychlostí rovné únikové rychlosti (a pokud do zdroje nenarazí, tak opět odletí zpátky do nekonečna).Důvod, proč se říká úniková rychlost a ne úniková energie je, že tím z rovnice vypadne faktor hmotnosti objektu. Neznamená to nutně, že tu rychlost musí mít objekt v nějaký časový okamžik. Druhá věc je, že máme metody pohonu, které jsou výborné v rychlém impulzivním dodání energie (rakety) a zato nám moc nejde stavět nekonečně vysoké výtahy. Tak proč bazírovat na tom, že by to hypoteticky výtah být mohl?
Hezky jste to vysvětlil, já jsem si říkal, když tam je ten příklad s vyjetím na kopec, že tam přece vyleze i slimák, i když mu to trvá… 🙂Někdo mi tvrdil, že létající stroje ve sci-fi filmech, které odstartují z planety a pak pokračují vesmírem (dokonce “hyperpohonem”), aniž by odhazovaly nějaké přídavné části, jsou matematicky dokázané nesmysly (i bez toho “hyperpohonu”), protože prostě nemůžou mít tolik energie. Je tento názor už překonaný? Nebo to prostě nikdy nepůjde…?
"matematicky dokázaný nesmysl" je dost přísný výrok. Lze říct, že reaktivní motor má své limity, prostě je třeba házet co nejtěžší hmotu co nejrychleji za sebe.Nevím co je hyperpohon, ale třeba takový warp je fyzikálně popsaný, jde o smršťování prostoru před sebou a expanzi za sebou, tím by se dalo i překročit rychlost světla. Akorát se neví zda a jak by to šlo udělat... 🙂
Myslím si, že takovéto články vytváří umělá inteligence. Normální člověk by se takovýma hloupostma ani nezabýval. Rakety které vypouští NASA letí maximálně stovky kilometrů v hodině a potom úplně ztratí rychlost a spadnou do oceánu.
Možná byste se měl někdy mrknout na některý ze startů SpaceX - tato firma na videozáběrech zobrazuje výšku a rychlost rakety. Pak byste věděl, že horní stupeň mířící k oběžné dráze má rychlost řádově vyšší. Nicméně to stejně není úniková rychlost, jelikož raketa nemíří do volného vesmíru, ale "jen" na oběžnou dráhu, tedy stále zůstává v působnosti zemské gravitace. Nicméně na orbitu ta rychlost stačí.
K článku by bylo třeba podotknout, že ono "uniknutí z gravitačního pole" je v realitě nemožné, protože dosah gravitačního pole je nekonečný. Úniková rychlost je jen pojmenování stavu, kdy křivka rychlosti klesne limitně v nekonečnu na nulu, tedy že pokud poletíme od tělesa nekonečně daleko, tak v onom nekonečnu kde gravitační síla klesne na nulu bude naše rychlost přesně nulová. Vyjádřeno jinak, je to okamžik, kdy se elipsa oběžné dráhy protáhne do nekonečna a stává se parabolou. Rychlost vyšší než úniková pak znamená, že křivka rychlosti na nulu nikdy neklesne, tedy pokud doletíme do toho nekonečna, stále budeme mít nenulovou rychlost a poletíme dále. A z hlediska dráhy je to stav, kdy parabolu ještě kousek natáhneme a rozevřeme až se z ní stane hyperbola. Jenže to má háček, že ve skutečném vesmíru je těles mnoho a jejich gravitační pole se prolínají. A gravitační pole menších těles začne být v určité vzdálenosti od nich v porovnání s gravitačním polem větších těles zanedbatelné. V praxi to znamená, že třeba pro "opuštění gravitačního pole Země" nám stačí o něco menší než úniková rychlost, protože v určitém bodě převládne gravitace slunce. Neznamená to, že bychom opravdu opustili (nekonečné) gravitační pole Země, ale jen, že vliv Země na naši dráhu je v porovnání s vlivem Slunce zanedbatelný.
To jsi vyčetl kde ta moudra?
Z učebnice astromechaniky. Ale v principu je to jen aplikace fyziky a matematiky základní nebo maximálně střední školy
Možná bych mohl na vás mířit svou otázku, která je čistě filozofická (rád přemýšlím 😃) - podle všeho je častějším typem planet s možným životem tzv. super Země. Pokud se tedy bavíme o planetách několikanásobně větších (tedy i s větší gravitací), mohlo by se stát, že množství (hmotnost) paliva potřebného k vynesení vůbec samotné rakety z takové planety je tak enormní, že je to prostě jednoduše nemožné? (a tedy proto tu nelítají zelení mužíčci v raketkách?)
Tohle je těžká otázka, na kterou se dá odpovědět bohužel jen ve formě domněnek a teorií. Pokud bychom uvažovali, že mimozemšťané mají zhruba naši technologii, tak ano, pokud bude jejich planeta dostatečně velká, může být pro ně nemožné se dostat se z jejího gravitačního pole nebo dokonce i jen na její orbitu. Ostatně pro příklad ani nemusíme jít daleko - my se sice dokážeme celkem dobře dostat na oběžnou dráhu Země i z jejího gravitačního pole (myšleno dostat se do oblasti kde převažuje pole Slunce), ale nemáme ani zdaleka nic, co by nás dokázalo dostat ze Sluneční soustavy. Pokud by ale byla ta mimozemská civilizace vystavená takovým podmínkám, možná by naopak přišli na technologii, kterou my nemáme, protože jsme neměli důvod ji vymýšlet. Z druhé strany si představme civilizaci, která se vyvinula na malém měsíci a doslova se dokáže dostat na oběžnou dráhu primitivním katapultem. Pro takovou civilizaci by bylo naprosto nepředstavitelné, že by se někdo někdy mohl dostat z gravitačního pole planety tak obrovské, jako je Země, protože nikdy neměli potřebu vymýšlet technologii, která by k tomu byla potřebná. Pokud ale budeme myšlenku gravitačních pastí rozvíjet dále, můžeme uvažovat i o těžších věcech, než je "jen velká" planeta. Co kdyby se ta civilizace vyvinula na planetě obíhající černou díru za jejím horizontem událostí. Pro ně by bylo všechno normální, normálně by se mohli vyvinout, normálně by se mohli dostat ze své planety a normálně by viděli vesmír kolem sebe. Ale nikdy by se ze svého systému nemohli dostat. My přitom nevíme, jak běžné černé díry jsou, mohou být mnohem četnější, než si myslíme. Dokonce neumíme na 100% vyloučit možnost, že sami v takové situaci nejsme - co když tedy k nám zelení mužíčci nelétají, protože vědí, že by se odtud nikdy nedostali?Jinak pozor na domněnku, že jsou častější planety o velké velikosti. To je zkreslení které je dané tím, že je pro nás mnohem jednodušší detekovat velké planety než ty menší. Skutečnost může být jiná.
Ze sluneční soustavy se dostat umíme, ale nepřímo, s trochou pomoci Jupitera nebo jiných masivních planet.
Ano, technicky vzato jsme poslali už pět sond na únikovou trajektorii ze sluneční soustavy. Všech pět přitom letí v podstatě náhodným směrem jak to vyšlo, mají v kontextu mezihvězdného cestování zanedbatelnou rychlost a žádná z nich nemá energetický zdroj ani komunikační systém který by byl použitelný dál než na hranici Sluneční soustavy. Na odfajfknutí kolonky letu mimo hranice hvězdné soustavy to stačí, ale jinak to má k mezihvězdnému letu asi tak daleko, jako pěší procházka do vedlejší vesnice k mezikontinentálnímu letu.
@Graylag děkuji vám za úvahu a odpověď :)
Hele, ty bys to mohl ucit, krasne, jednoduse a pochopitelne jsi to vysvetlil. Sice nejsem nejaka fyzikalni lama a bezna fyzika mi nedela problem, ale tys to pojal fakt "zabavne", ze je to hned jasny. Diky! 🙂
Takový ten 30gramový vrtulníček s vrtulkou na solarní panýlek letí pěkně nahoru a unikne z gravitace země hravě a nepotřebuje žádné palivo…
Nesmíte si plést pojem palivo a energie.
No tak ta enegie z toho panýlku prostě stačí na to, aby ten vrtulníček uletěl. Nějaký argument?
Vrtulníčku někde v 4km nad povrchem dojde vztlak a dostane se na 0 v rozdílu akce a reakce a už dál nedoletí. To jsme brali v 7. třídě na základní škole :))) To by mělo stačit jako argument.
Díky. Sice to bude víš než 4 km, ale máš pravdu.
Je to mozny, to jsem placnul nejakou vysku, kterou by zvladnul klasickej vrtulnik.. dron by dostal asi v ty vysce facku od silnyho vetru ..
“ Pokud by měla raketa solární pohon, generující jakoukoliv konstantní rychlost, třeba 10m/s, opustí gravitační pole Země i bez dosažení únikové rychlosti. “To jsem si myslel a AI to potvrdila.
Tak hlavně žádný takový pohon nemáme. Ale když se budeme bavit takhle tak proč se mimo gravitační pole Země neteleportovat?
Co tím myslíte "generující (...) konstantní rychlost (...)"? Pohony negenerují rychlost, ale sílu, která se Newtonovým zákonem převádí na zrychlení a teprve pak na rychlost. Žádný pohon, který by generoval rovnou rychlost nemáme a vzhledem k tomu, že podle chápání fyziky je rychlost relativní veličina a tedy z principu ani neexistuje "konstantní (absolutní) rychlost", tak existovat ani nemůže. Promiňte mi ten výraz, ale vaše tvrzení má zhruba stejnou váhu, jako ono lidové "kdyby byly v zadeli ryby...".Mimochodem důrazně se nedoporučuji v tomhle spoléhat na AI. AI má inteligenci zhruba 4 letého dítěte s touhou uspokojit svého posluchače za každou cenu.
Jojo, AI, to je expert na všechno, co si vydupeš, že chceš aby ti navrhla! ;)
Mlich? Peto, jsi to ty?Zrovna jsem se chtel pochlubit, jak jsem si pujcil vrtulnik a doletel jsem si s nim v pohode na svacu na Mesic. Takovej klid a pohoda, nikdo mne tam nerusil. Vrtulnicek si bublal, a bylo mi hej. Jeste jsem tam sebral ten malej elektrickej modylek, co tam synovi upad minulej tejden. On mu spad vzhuru nohama, tak se nemohly vrtule poradne zaprit do... do... do toho vzduchoprazdna. Ale jak jsem ho otocil tak uz zabral a frcel jak motorova mys! ...A pak jsem se probudil z toho hroznyho snu, hruzou spoceny ze na mne snad jde demence a zapomnel jsem veskerou fyziku z prvaku ns stredni.
To je opravdu strašný článek, něco si vycucá z prstů, něco najde na wiki a dá dohromady článek který nic nevypovídá. Zato vypovídá o absolutní neznalosti, autora článku, fyziky základní školy. Hodnota článku je naprosto nulová a stejně taková by měla být i výška honoráře.
Mě překvapil počet příspěvků v diskuzi, jinak články od tohoto autora nečtu nebo se aspoň snažím, protože jejich kvalita je obecně pod bodem mrazu.
Aspoň je jistota že to nepsala AI 😂😂
Pre obycajnych ludi je to velmi dobry clanok.
Já nevím, ale jakákoliv věc na oběžné dráze přece neunikne z gravitačního pole země. Jen se s ním srovná odstředivá síla. A ještě navíc se musí touto rychlostí pohybovat nad hranicí atmosféry. Jako nedokonalý leč dobrý příklad mě napadá jízda na motorce v "kouli smrti", či jak se to jmenuje.
Oběžná dráha je ale něco jiného než o čem píše článek. Oběžná dráha je stav, kdy se vyrovná gravitační a setrvačná (odstředivá) síla. Těleso se pohybuje po eliptické dráze a jeho kinetická a potenciální energie je v průměru konstantní (jak těleso obíhá po elipse, tak se průběžně mění kinetická na potenciální a zpátky v návaznosti na to, jak se mění výška a rychlost). Úniková rychlost/dráha ale je stav, kdy se těleso pohybuje po parabole a jeho kinetická i potenciální rychlost v nekonečnu se rovná nule. Tedy že objekt poletí stále pomaleji a pomaleji vpřed a až po nekonečně dlouhé době dorazí do nekonečna, tak se tam zastaví a zůstane stát. Rychlost vyšší než úniková pak znamená, že se těleso pohybuje po hyperbole a jeho kinetická rychlost nikdy na nulu neklesne, tedy že i v tom nekonečnu poletí stále dál.
Děkuji. To je jazyk kterému rozumím. Deskriptivní geometrie. Teď jsem pochopil to o co se snažil článek. Který opakoval jen to co nám říkal fyzikář.
Mě by strašně zajímalo, jakou rychlostí musím jet na kole, abych nemusel šlapat do kopce 😀
Bylo asi myšleno vyvinout rychlost před kopcem a kopec vyjet setrvačnosti.
Tak je možná to nejlepší přirovnání. Myslíš to tak že se ptáš na rychlost kterou musíš mít na úpatí kopce abys nemusel šlapat a přesto vyjel na vrchol kopce?
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 2. 2025 10:46
v = 2 odmocnina z((2gh + (Cr * g * d) / m + (Cd * A * ρ * v^2 * d) / (2m)) / (1 - (Cd * A * ρ * d) / (2m))v: rychlost, kterou potřebuješ dosáhnout na roviněg: gravitační zrychlení (přibližně 9,81 m/s²)h: výška kopce od základnyCr: koeficient valivého odporud: vzdálenost, kterou musítš překonat (délka kopce)m: hmotnost cyklisty a kolaCd: koeficient odporu vzduchuA: čelní plocha cyklisty a kolaρ: hustota vzduchu (přibližně 1,225 kg/m³)A můžeš počítat :) :) :)
Chatbot GPT to spořital pro 10 m převýšení a 50 m dlouhý kopec a cyklista + kolo 90 kg na 55,8 km/h.
Ve vzorci chybí můj odpor k jakékoliv fyzické aktivitě.
Nikdy jsem ten důvod nepochopil a tenhle článek to nijak nezměnil. Pořád nerozumím tomu, proč by (při dostatku paliva) nemohla mít raketa konstantní rychlost třeba jen metr za hodinu (extrém, samozřejmě). Když se odlepí od země, překoná přece tu největší gravitaci, která se se vzdáleností od povrchu snižuje.Ten příklad s kolem a kopcem to moc nevylepšil. Pokud se dostatečně nerozjedu, potřebuji jen větší sílu, což přesně ukazuje použití přehazovačky. Prostě už to asi nikdy nepochopím. 😉
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 2. 2025 09:21
To je prostě na situaci bez pohonu.
V takovém případě to dává smysl. Ale tak, jak je to prezentováno s tou raketou, mi to smysl nedává. 😉
Ono by bylo potřeba zmínit, že prostě nemáme pohon, který by vydržel běžet tak dlouho, že by se významně snížila vzdálenost a tedy potřebná rychlost. 100 km nad Zemí se sníží asi o procento.
Ano, tomu rozumím, ale to je technický problém. Proto jsem psal o dostatečném množství paliva. 😉 pokud bychom ale teoreticky měli jiný pohon, který by vydržel běžet "neomezeně dlouho", pak by ta rychlost nehrála roli, je to tak?
Pokud byste měl nedostatečnou rychlost, spotřeboval byste většinu paliva na udržení rakety ve vzduchu. A to čím pomaleji, tím více paliva (exponenciálně). Raketa by sama sebe s palivem neunesla.
Čistě teoreticky si zkuste spočítat jak dlouho by asi tak museli pracovat motory, aby se taková raketa dostala třeba do výšky 400km jako ISS.Budu brát konstantní rychlost metr za sekundu, nikoliv metr za hodinu a použijeme třeba Falcon 9.K cestě na oběžnou dráhu by potřeboval 111,2 hodiny a teoreticky by potřeboval přesně 1 milion tun paliva.Nikdo není tak starý aby se nemohl učit. Začněte s Newtonovými zákony a pak si projděte Ciolkovského rovnici. Kdyby to znal autor článku, nenapsal by takovou slátaninu.
... a k tomu eště Lenzovy transformační rovnice (mezičas do meziprostoru) 🤗
Názor byl 1× upraven, naposled 2. 2. 2025 14:35
Tak gravitace se sice se vzdáleností snižuje ovšem nijak razantně třeba takový měsíc je sakra daleko a stále v dosahu gravitace země. Zkuste si to představit tak že z oběžné dráhy padáte.pokud tomu přidáte dopřednou rychlost dopadnete na zem daleko před za místem kde jste začal padat. Pokud bude dopředná rychlost dostatečně velká vaše místo dopadu se posune mimo zemi jinak řečeno dopadnete zpátky na oběžnou dráhu. Hlavní je pochopit že stav beztíže není nepřítomnost gravitace ale jen vyrovnání gravitace s odstředivou sílou současně bez akcelerace či decelerace.
Je tady několik ale ...Země je z hmoty, která má svojí hmotnost, a je jedno, jestli ve středu nebo v plášti. Je zvláštní, že ten vzoreček pracuje s hmotností země a vzdáleností od středu jako kdyby 100 % hmotnosti byl jen ten střed. Podobně jsme kdysi počítali gravitační zrychlení a ono to záhadně vyšlo.Druhý problém (nebo spíš nedostatečně vysvětlené) je ta úniková rychlost. Letadlo nebo dokonce pták se odlepí od země při podstatně menších rychlostech, protože dokáží vyvinout zrychlení vyšší jak je gravitace.Ten problém s 2. kosmickou rychlostí ve článku je totiž v tom, že při ní už se zrychlovat nemusí a stejně raketa z gravitačního pole odletí, což se v článku nepíše. A ta rychlost je navíc na úrovni povrchu země, předpokládám, že jak se raketa od země vzdaluje, úniková rychlost klesá.
1. Ono je to od gravitačního středu, což je v případě země střed země. Pokud něco bude chtít odletět z gravitačního pole země, musí se počítat z gravitačním středem soustavy země měsíc. Není to tak jednoduché, protože raketa startuje ze země využívá se rychlosti rotace a gravitace měsíce. Proto ty rakety startují jen v takzvaných časových oknech a pokud to nestihnou, čeká se až bude měsíc opět ve správné poloze tak, aby pomohl při startu a nepřekážel v dalším letu.2. Letadla a ptáci využívají k letu aerodynamický vztlak a sílu která je neustále pohání. Ztratí se síla, spadne to.3. Tady máte pravdu, raketa při dosažení 2 kosmické rychlosti už zrychlovat nemusí a se vzdáleností úniková rychlost klesá.
No a pak existuje spousta blbců (to je ještě slušný termín), kteří si myslí, že je Země placatá. Mně by tito blbci byli ukradení, pokud by ovšem neměli volební právo ...
A tak, treba si to uplne nemysli…
Mate tam preklep, povodne asi mal komentar zniet: A tak, treba im to uplne nemysli... :)
Tydle lidi (co tvrdí, že země je placatá) byly vždycky, jenomže teď se jim dává mediální prostor.Kdyby s nima nebyli rozhovory tak by to bylo v klidu.
A ještě k tomu používají GPS a satelitní televizi :) :) :)
Ja si myslim, ze kazda raketa, ktera dosahne takove rychlosti se musi zakonite rozsekat o kopuli, pripadne se od ni odrazit zpet na zem. 😉
Blbče
Napodobne 🤦😂
Názor byl 1× upraven, naposled 1. 2. 2025 20:52
Inu, jsi jsi typicky hlasatel_jediné_správné_pravdy, a na realitě ti nezáleží. Nejsi blbec, omlouvám se, jsi blázen.
Ja zadnou jedinou pravdu nehlasim. Smutne je, ze te neco takoveho vubec napadlo. 🤦🤔🤷🏻♂️
Mozno ze vymakne ten otvor v kopuli ako Homer.
O jakou kopuli ?
Tá, na ktorej sú zavesené hviezdy a mesiac, dumbass.
Esli jsem se tedy učil správně, tak z gravitačního pole Země nikdy nic zcela uniknout nemůže, ať to má jakoukoliv rychlost. Pouze se to (cokoliv) může dostat pod vliv gravitačního pole jiného, které bude působit víc než to naše.
Samozřejmě, podle současných představ se vlastně nikdy nedostanete z dosahu gravitační0ho působení libovolného tělesa, ale ve velkých vzdálenostech je to gravitační působení natolik malé, že je překryto šumem silového působení okolí a nelze rozeznat, co je od našeho primárně uvažovaného tělesa a co je, např. od náhodně kolem prolétající částice.
Názor byl 1× upraven, naposled 1. 2. 2025 20:57
Tak teoreticky působí gravitace do nekonečna, ale slábne s mocninou vzdálenosti, takže časem bude zanedbatelná (a případně to převáží jiná tělesa). Stejně jako třeba u radioaktivního materiálu se za poločas rozpadu rozpadne polovina. Matematicky se to bude rozpadat taky do nekonečna, prakticky je po určitém násobku poločasu rozpadu ta aktivita zanedbatelná atd.Jinak úniková rychlost je myslím definovaná tak, že pokud jí těleso dosáhne, tak by ho gravitační pole zastavilo až v nekonečnu - těleso sice brzdí, ale s rostoucí vzdáleností čím dál pomaleji, takže jej reálně nezastaví.
Nerozpadne sa polovica, ale vsetko na polovicu, a tak to postupuje az kym nevzniknu stabilne prvky, ktore sa uz dalej nerozpadaju. Takze urcite nie donekonecna.
Definice z wikipedie: >> Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku. Pro konkrétní izotop je konstantní..Prakticky to do nekonečna není, to jsem psal (po určitém násobku poločasu rozpadu bude aktivita zanedbatelná). Ale pokud máte řadu 1/(2^t), tak matematicky to 0 nebude nikdy, akorát se to nule blížit... Stejně jako to gravitační působení působí papírově do nekonečna, prakticky to dostatečně daleko můžeme taky zanedbat.
Bude to nula. Vezměte si osm atomů a jste na nule cobydup. Když se rozpadne poslední atom, dál už nic. Podobně to funguje kupodivu i u obrovských čísel. BTW v praxi se k zanedbatelné radiaci původního vzorku dostaneme cca po mizernejch 11 poločasech. Nula to ještě není, ale... Ergo čím radioaktivnější izotop, tím dřív "vyšumí". Zjednodušeně. Většinou jsou RA izotopy spučástí nějaké rozpadové řady, takže potomci rozpadu se rozpadají dál.
Raketa může letět jak chce rychle (protože má svůj pohon). Na rozdíl od dělostřeleckého náboje, kterému musíme už v hlavni udělit 1. kosmickou rychlost aby za neexistence odporu vzduchu mohl opustit gravitační pole Země.
No, sice "může", ale musela by mít neustálý pohon, což zase znamená nekonečně paliva nebo zajistit něco urychlujícího zvenčí, třeba ty koncepty solární plachty, pohon laserem ze Země atd. Což v praxi nemáme, takže se místo toho musí co nejrychleji urychlit a pak letět setrvačností.
Názor byl 1× upraven, naposled 1. 2. 2025 22:10
Gravitační zákon platí zatím pro vše, co známe.Je to velké množství energie, potřebné pro překonání Gravitační studny Země.
Raketa nemusí letět únikovou rychlostí. Díky pohonu může při dostatku paliva letět klidně 1 m/s…
Jo, třeba vrtulník. Akorát že na cestu někam dál časem dojde palivo a pak vám to zase spadne zpátky na Zemi.
Mnohem driv nez palivo ti dojde vztlak ... :)
Vrtulník jsem psal jenom jako příklad něčeho, co letí relativně pomalu nebo může stát na místě. U rakety vztlak není potřeba, pokud fungují motory.
Autor článku evidentně tématiku nepochopil a zmatečně míchá rozdílné věci dohromady. Ach jo. Přitom by stačilo projevit minimální snahu a podívat se třeba na https://cs.wikipedia.org/wiki/Úniková_rychlost
Princip první kosmické je, že ten šutrák mrsknete takovou rychlostí, že už nespadne na zem a zůstane na její oběžné dráze BEZ toho, abyste dodávali další energii. Navěky. Samozřejmě ve vzduchoprázdnu. A je to asi 8km/sec. Když trochu přitlačíte, bude orbita eliptická a když ještě víc, dráha bude parabolická a šutrák Zemi opustí natrvalo - to je snad druhá kosmická? No a třetí je myslím taková, že uletíte z vlivu Slunce.
Ale jistě, pokud postavím raketu, která bude "nějak" udržovat rychlost vzhledem k povrchu země 1 m/s, tak po dostatečně dlouhé době doletím do nekonečna. A celkově na to budu potřebovat stejné množství energie, jako bych hned na počátku jediným impulzem zrychlil na únikovou rychlost a zbytek letu už jen letěl setrvačností. Fyziku neokecáš. Mimochodem háček téhle úvahy je v tom, že pokud bychom se rozhodli zrychlovat přímo od středu tělesa a neletěli bychom po oběžné dráze, spálili bychom ohromné množství paliva na překonání gravitačních ztrát. Představ si to takhle - raketa, aby zůstala stát ve vzduchu, tak musí mít zapnutý motor a pálit palivo. Tohle palivo tě přitom nikam neposouvá , doslova jen stojíš na místě. Abys letěl ten 1 m/s, musíš pálit všechno to palivo na udržení na místě + něco málo navíc aby ses hýbal ten 1 m/s. Než se tímhle tempem dostaneš vůbec z atmosféry, spálíš víc paliva, než kolik by ti normálně stačilo i na tu únikovou rychlost.
Není to přesné. První kosmická rychlost je taková, aby raketa zůstala na oběžné dráze. Prakticky aby se vyrovnala odstředivá rychlost s gravitací. Když má rychlost větší, přejde na vyšší dráhu. A ta dráha není kruhová, ale eliptická. Podle toho, jak startuje a kdy přidá rychlost, je ta elipsa různě protažená. A když je rychlost dostatečná (úniková), tak ta elipsa přejde v parabolu, tj. raketa pokračuje dál a nevrací se. Není dobrá představa, že raketa letí kolmo od země. Ale ta myšlenka, že raketa s palivem je těžká a bez paliva nikam nedoletí, je dobrá, na to ale přišel už Ciolkovskij v době, kdy skutečné rakety do vesmíru nelítaly.
Tak to je konečně správná věc.Může startovat pomalu, ale pokud se chce udržet na oběžné dráze, musí mít určitou rychlost.
To máte naprostou pravdu, ale tady (alespoň podle nadpisu) šlo o únik z gravitačního pole Země. Pro mnoho lidí bude podstatné uvědomění si, že není až tak podstatná ta "kouzelná" rychlost, ale že musíte dodat jistou "kouzelnou" energii (bez ohledu na to, jaké potíže vám to dodávání ve vámi uvažovaném profilu přinese), abyste dosáhli dosáhli požadované oběžné dráhy (bez dalšího dodávání další energie), popřípadě osvobození se z gravitačního pole Země.Samozřejmě, jsou tu rušivé vlivy do našich (primitivních) prvotních úvah, ale s tím si poradí chytřejší (anebo alespoň více se věnujících tomuto problému), než jsme my.
Když chce, aby oběžná dráha se neprotínala s povrchem Země, musí mít alespoň 1. kosmickou rychlost (laicky řečeno - aby nespadla). Komety mají hodně protáhlou dráhu kolem Slunce, proletí za pár dní a pak trvá desítky let, než dokončí oblet. S raketou kolem Země je to stejné, při určité rychlosti už se nevrátí a pokračuje dál, tj. to je to překonání gravitace. Pochopitelně je pod vlivem jiných gravitací - Slunce, ostatních planet - takže ty představy o čistě eliptické nebo parabolické dráze jsou zjednodušené. A právě podle nepravidelností pohybu planet i jiných vesmírných objektů byly objeveny další objekty, které nejsou (nebyly) vidět.
Já to pochopil tak, že může letět pomaleji, ale spotřebuje při tom mnohem více paliva, pro které musí mít nádrže....Takže je ideální letět rychle.
No potíž je v tom, že prakticky nemáme pohon, který by ji dokázal urychlovat nad tíhové zrychlení dlouhodobě, dřív nebo později to palivo dojde a v tu chvíli už musí mít rychlost dle toho vzorečku. A sice nemám přehled, ale hádám, že běžné pohony nevydrží ani tak dlouho, aby výrazně změnily vzdálenost od středu (r), takže víceméně to číslo platí ať poletíte jak rychle chcete...
Solární pohon. Palivo nedojde nikdy.
Jak se raketa na solární pohon dostane aspoň na nízkou oběžnou dráhu?
Zrejme jsi myslel energii a ne palivo, ale vetsi problem bude, ze nemame zadny pouzitelny pohon, ktery by udelovat zrychleni i ve vzrustajici vzdalenosti od zeme. Ne, vrtule tam fakt nefunguje ... 🙂
Vzhledem k tomu, ze tihove zrychleni klesa se vzdalenosti od zeme, nepotrebujeme pohon, ktery dodava konstantni zrychleni dlouhodobe. Od toho pouzivame i vicero stupnu raket s ruznymi silami :)Navic my te uvadene unikove rychlosti (coz je v podstate dodana energie pohonem) nemusime nikdy ani dosahnout a ani ji realne nedosahneme. Ta uvedena unikova rychlost je v podstate "integrace" rychlosti v kazdem bodu drahy rakety. Takze bud dodame velkou energii za maly, limitne nulovy cas (coz se da prevest na tu uvadenou unikovou rychlost) nebo dodavame energii mensi, ale delsi cas. Jen musime rychle zmizet co nejdal od planety, kde jsou velke gravitacni ztraty :)
Názor byl 1× upraven, naposled 9. 2. 2025 16:49
Presne tak. Tim, ze v nizsich vyskach poletime rychleji nam diky rychlejsimu poklesu gravitacniho zrychleni usetri dost energie na kompenzaci gravitacnich ztrat 🙂
Naprosto zcestné vysvětlení. Raketa vůbec nemusí dosáhnout této rychlosti - a přesto uniknout z gravitačního pole Země.Věc se má tak, že těleso urychlené na povrchu Země na tuto rychlost (čísla jsem nekontroloval a zpaměti je nevím) má takovou kinetickou energii, že při pohybu vzhůru se sice zpomaluje (neboť kinetická energie tělesa se postupně mění v potenciální energii), ale zastaví se až v nekonečnu. Tuto energii můžeme dodat naráz - odtud ta rychlost z nadpisu - nebo postupně a těleso se může odpoutat libovolně malou rychlostí. Problémem je schopnost tuto energii dodávat, ale to souvisí s diskutovaným problémem pouze okrajově.
Vaše tvrzení obecně platí pouze v případě, že těleso nemá atmosféru.. takže pro Zemi nikoliv. Ale třeba na Měsíci by nějaký "katapult" fungoval..
Ten problém je ale pořád stejný - buď musíte udržovat rychlost nějakým pohonem, nebo dostatečně urychlit a letět setrvačností. Pokud ale nedosáhnete mezní rychlosti, tak vždycky po přerušení pohonu po nějaké době spadnete.
Článek by se měl spíš ptát, proč musí raketa vypouštět do atmosféry ravinotvorné sračky na hlavy miliónů lidí, jen proto, aby se jeden miliardář, vždy postarší bílý muž s povislým penisem, mohl podívat z okýnka a twýtotovat o tom.
To je s podivem, že jste se dožil do dnešních dnů, když vás ta rakovina od narození žere.
To bys nepochopil...
slušný.. jestli jsi v nějaký soutěži o nejdebilnější komentář, tak to radši napiš do poznámky, ať si o tobě lidi nemyslí, že jsi úplnej kretén. Jinak držím palce, máš na to to vyhrát!
Asi nepoužíváte GPS, ani jste nikdy nekoukal na satelitní TV. Vaše děti už to objeví :)
Presne. Proc by ty rakety nemohly byt elektricke, kdyz uz to mame ted tak zmaknute!
Vtipné je, že bez těch raket byste teď doma maximálně řval na děti, ne na lidi na internetu
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.