Že jde z práce domů unavený kovář nebo horník, se dá snadno pochopit. Během směny se pořádně nadřou. Ale proč si stěžuje na únavu třeba programátor nebo konstruktér, když celý den prosedí a rozhodně se námahou nezpotí? Odpověď na tuhle otázku může objasnit i takovou záhadu, jakou představuje tzv. chronický únavový syndrom.
Ve vysvětlování nejasností kolem duševní únavy teď významně pokročil tým francouzských neurologů vedený Mathiasem Pessiglionem z pařížské kliniky Hôpital universitaire la Pitié-Salpêtrière. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.
Dlouhou dobu se házela únava z duševní práce na vyčerpání energie. Pessiglione a spol. přicházejí se zcela opačnou představou. Podle nich se únava stupňuje nikoli s vyčerpáním nějakých látek, ale naopak s jejich hromaděním. Začali po nich pátrat a jednu takovou našli v části mozku označované jako levý laterální prefrontální kortex.
Toto mozkové centrum sehrává významnou roli v řešení složitých problémů. Zaměstnáváme ho, třeba když luštíme křížovku, když hrajeme šachy nebo když plánujeme nějakou komplikovanou činnost. Centrum se podílí také na zapamatování informací nutných pro řešení složitých úkolů a jejich dalším zpracování.
Toto mozkové centrum plní důležitou úlohu při rozhodování, zda se pustíme do náročnějších činností nebo zda budeme dělat něco o poznání jednoduššího. Třeba jestli odmítneme nabídku na partii šachů a místo toho budeme raději sledovat televizi.
Víc glutamátu, větší únava
Pessiglione a jeho spolupracovníci získali pro své experimenty čtyřicet dobrovolníků. Čtyřiadvacet dostalo za úkol řešit složité úkoly, které se navíc často měnily. Zbývajících šestnáct se zabývalo jednoduchými činnostmi, které se měnily jen málo. V průběhu experimentu, který trval šest a půl hodiny, vědci měřili opakovaně dobrovolníkům levý laterální prefrontální kortex pomocí magnetické rezonanční spektroskopie.
Tato metoda dovoluje zaznamenat biochemické změny v mozku. Tak se ukázalo, že dobrovolníci řešící složité úlohy mají ve zkoumané části mozku zvýšené hladiny glutamátu. Ten působí v mozku jako přenašeč nervových vzruchů čili neurotransmiter.
Tým Mathiase Pessiglioneho došel k závěru, že únava po náročné duševní práci je vyvolána průnikem glutamátu z namáhaných neuronů do jejich okolí. Glutamátem prosycená oblast mozku pak pracuje méně efektivně. U dobrovolníků řešících lehké úkoly docházelo velmi rychle ke snížení množství glutamátu. Mozková tkáň se neurotransmiteru zbavovala, jako kdyby to byla zplodina metabolismu.
Hladina glutamátu v levém laterálním prefrontálním kortexu měla vliv i na to, čemu dávali dobrovolníci přednost. Dostávali například na výběr, zda chtějí jet na kole určitou vzdálenost s plným nasazením a vydělat si tak poměrně slušnou peněžní prémii, nebo zda dají přednost volnější jízdě za podstatně nižší částku. Dobrovolníci řešící složitější úlohy byli víc nakloněni volbě jízdy lehkým tempem. Jak jim během dne stoupalo množství glutamátu v mozku, ochota podnikat namáhavou jízdu dále klesala.
Jednoduchost neunaví, ale nudí
Zajímavé je, že subjektivně se cítili dobrovolníci na konci experimentu stejně unavení, ať už plnili náročné úkoly, nebo se celou dobu zabývali jednoduchou činností. Podle amerického neurobiologa Glenna Wylieho pracujícího pro Kessler Foundation v New Jersey, lze tento jev snadno vysvětlit.
Pocit únavy se u obou skupin dostavil sice se stejnou intenzitou, ale z různých příčin. Dobrovolníci plnící obtížné úkoly, byli skutečně vyčerpaní. Dobrovolníci řešící jednoduché úlohy mohli být unavení jednotvárností celodenní činnosti.
„Když budete celý den třídit dokumenty, budete na konci dne vyřízení. Ale ne proto, že byste na tu činnost vynaložili nějaké enormní úsilí. Budete unavení nudností té práce,“ vysvětluje Wylie v komentáři pro časopis The Scientist.
Vědci jsou přesvědčeni, že hromadění glutamátu může snižovat výkon mozku a zvyšovat pocit únavy nejen po intenzivní duševní práci. Chtěli by zjisti, zda se glutamát nepodílí například na chronickém únavovém syndromu a dalších stavech, kdy lidé pociťují zvýšenou únavu. V poslední době si na takovou psychickou únavu stěžuje řada pacientů trpících „mozkovou mlhou“ po prodělaném covidu.
Titulní foto: Shanghai killer whale, CC BY-SA 3.0
