Proč věříme lhářům aneb jaké strategie klamu na nás nejvíce zabírají

  • Podvodní prodejci i neseriózní politici by museli balit, kdybychom je prokoukli a neuvěřili jejich lžím
  • To však neumíme, a tak lháři kolem nás celkem spokojeně prosperují
  • Proč? Jaké strategie na nás platí?

V dnešní společnosti je jedním z hlavních fenoménů sveřepý boj o pozornost druhých. Je to jakási obdoba darwinistického boje o přežití odehrávající se na poli společenských vztahů. Mezi prodejci vyhrává ten, kdo dokáže lépe než druzí obrátit naši pozornost ke svému zboží.

Stejně je tomu v případě politiků soupeřících o hlasy voličů, influencerů přetahujících se o „lajky“ příznivců na sociálních sítích nebo autorů článků ve sdělovacích prostředcích, kteří jsou zainteresováni na co nejvyšším počtu čtenářů a diskutérů.

Bez velké nadsázky můžeme tento „zápas o pozornost“ pozorovat i v diskusích o koronaviru SARS-CoV-2 a očkování. Nejednou jsme svědky vysoké důvěry pochybným osobnostem, které byly mnohokrát usvědčeny ze lži. Na první pohled to nedává smysl, protože jsme přesvědčeni, že když nám někdo opakovaně lže, ztrácí naši důvěru.

Honbu za společenským vlivem si můžeme představovat jako bilaterální vztah mezi prodejcem a potenciálním zákazníkem, politikem a jeho voličem, influencerem a jeho případným fanouškem nebo mezi novinářem a jeho čtenářem, posluchačem či divákem. Ve skutečnosti je to ale přinejmenším trojstranný vztah, v kterém dva soupeři soutěží o pozornost a přízeň třetího.

Na trhu je více prodejců daného zboží. Ve volbách se uchází o přízeň voličů minimálně dva kandidáti. Na sociálních sítích jsou každý den nahrány tisíce videí a autor každého z nich doufá, že se právě to jeho stane virálem. Pokud se přeneseme na půdu diskusí o covidu a vakcínách, pak je klasická situace dvou oponentů – „alarmisty“ a „odmítače“ – kteří za asistence moderátora soupeří o důvěru publika.

Pokaždé, když jedna ze soupeřících stran uspěje, např. když obchodník prodá zboží nebo jeden z diskutérů o covidu či vakcínách získá někoho na svou stranu, jeho konkurenti prohrávají. Obchodníci přišli o zákazníka, diskutéři ztratili své fanoušky. V téhle soutěži už nejde o to, jak zapůsobit na lidi.  Klíčová je otázka, jak na sebe strhnout větší pozornost, než jakou si dokážou urvat ostatní.

Tak prezentuje dnešní svět tým vedený Bahadorem Bahramim z Ludwig-Maximilliam Universität v německém Mnichově, který se pokusil proniknout do zákonitostí souboje o přízeň veřejnosti pomocí nově vyvinutého laboratorního modelu.  

Titulní ilustrační foto: Tristan Schmurr, CC BY 2.0

Diskuze (27) Další článek: Samsung kvůli covidu omezil výrobu SSD. Ceny půjdou nahoru

Témata článku: Výzkum, Evropská unie, Velká Británie, Psychologie, Manipulace, Donald Trump, Klient, Brexit, KLA, Nature Communications, Amerika, Strategie, Prodejce, Prezidentské volby, Pro, PROSPER, JMO, United stát of America, Peoria, Pozornost, White House, Lhář, Předpověď, Boris Johnson, Joe