Český biochemik, profesor patologie a vědecký pracovník v oboru imunologie Zdeněk Hel na sociální síti Twitter upozornil na několik vědeckých studií, podle kterých prodělání covidu-19 výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku autoimunitních onemocnění.
Například studie, realizovaná pod vedením Renina Changa, využila data 3 814 479 účastníků. Došla k závěru, že „Covid-19 je spojen s různým stupněm rizika různých autoimunitních onemocnění.“
„V kohortě covid-19 byla škála autoimunitních stavů, včetně revmatoidní artritidy (upravený poměr rizik (aHR) 2,98; systémového lupus erythematodes (aHR 2. 99) vaskulitidy (aHR 1,96), a zánětlivého střevního onemocnění (aHR 1,78) a diabetes mellitus 1. typu (aHR 2,68).“ vysvětluje výsledky Zdeněk Hel.
Covid-19 a autoimunitní onemocnění
Další (zatím nerecenzovaná) studie, publikovaná na webu MedRxiv, si stanovila jako cíl zjistit, zda u lidí, kteří prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku autoimunitního onemocnění ve srovnání s lidmi, kteří toto onemocnění neprodělali. Kohorta byla vybrána z údajů o zdravotní péči v Německu, která zahrnovala 38,9 milionu osob.
Jednu čtvrtinu účastníků tvořili lidé, u kterých do 31. prosince 2020 bylo PCR testem prokázáno onemocnění covid-19, zatímco u třikrát větší kontrolní skupiny nebyla nákaza prokázána. Obě skupiny byly sledovány do 30. června 2021 se zvláštním zřetelem na výskyt autoimunitních onemocnění v postakutním období.
Výsledky jsou v tomto případě varovné: u osob s prodělaným covidem byla o 42,63 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyskytne autoimunitní onemocnění než u lidí, kteří tuto infekční chorobu neprodělali. Z hlediska nemocí se jedná například o Hashimotovu tyreoiditidu, revmatoidní artritidu či Sjögrenův syndrom. Zásadní je také zjištění, že pacienti s těžším průběhem covidu-19 vykazovali vyšší riziko výskytu autoimunitních onemocnění.
Hel na jedné straně konstatuje, že „Vzhledem k vlastní povaze jejich designu (retrospektivní kohorta) tyto studie neprokazují kauzální souvislost mezi SARS-CoV-2 a rozvojem autoimunitních onemocnění.“, ale dodává, že „Na základě časové souvislosti s anamnézou covid-19 však poskytují přesvědčivé a spolehlivé důkazy o tom, že infekce SARS-CoV-2 je spojena s podstatně zvýšeným rizikem rozvoje různých nově vzniklých autoimunitních onemocnění.“
Další studie prokazují zvýšené riziko
Na výsledky dvou výše zmíněných rozsáhlých retrospektivních kohortových studií upozorňuje také článek Chetana Sharmy a Jagadeeshe Bayryho, publikovaný v dubnu tohoto roku v odborném časopise Nature Reviews Rheumatology.
Vědci v úvodu konstatují, že souvislost autoimunitních onemocnění s virovými infekcemi je předmětem zájmu vědecké komunity již několik desetiletí. „Pandemie covidu-19 poskytuje jedinečnou příležitost k pochopení této souvislosti a základní patogeneze.“
„Díky celosvětovému úsilí o očkování se úmrtnost na covid-19 snižuje, ale i nadále jsme svědky značné nemocnosti a zvýšeného výskytu zdravotních obtíží po prodělání nemoci, a zejména nově se objevujících autoimunitních a zánětlivých onemocnění u osob, které covid-19 prodělaly.“ uvádějí Sharma a Bayry. Za jedny z prvních důkazů, že infekce SARS-CoV-2 vede k poruchám imunitních reakcí, považují dětské pacienty, u nichž se vyskytl multisystémový zánětlivý syndrom.
Odkazují také na dřívější preprint retrospektivní srovnávací kohortové analýzy využívající údaje 458 147 dospělých osob infikovaných SARS-CoV-2 a 1 818 929 neinfikovaných dospělých osob z databáze Clinical Practice Research Datalink Aurum. Dle nich je výskyt diabetes mellitus 1. typu, zánětlivých střevních onemocnění a psoriázy významně spojen s infekcí SARS-CoV-2.
