Google odtajnil ruské vojenské základny ve vysokém detailu, podívejte se na jeho mapy, šířilo se během svátečních dnů zprvu na Twitteru a posléze i na velkých zpravodajských webech. Jak už tomu ale občas bývá, nejspíše to byla jen internetová kachna.
Jakmile totiž prolétla prostorem, zareagoval samotný Google a skrze svůj twitterový účet @googlemaps vše dementoval s tím, že ruská vojenská zařízení na svých družicových snímcích od Maxaru nikdy a nijak neupravoval.
1 600 ruských vojenských staveb
Ruské stíhačky opravdu není třeba skrývat, je to totiž natolik rozsáhlé území, že jen málokdo tuší, co a kde má vlastně hledat. Naštěstí tu máme internetovou komunitu, která to vše zmapovala za nás a výsledky se už roky chlubí ve veřejných databázích.
Jednou z nich je sbírka Russian Military Installations v1.3, která čítá více než tisícovku ruských vojenských bodů zájmu.
Mapa bezmála 1 600 ruských staveb vojenského charakteru, jak je identifikovala komunita
Vše je k dispozici ve formátu KMZ, který otevřete ve webovém (nebo ještě lépe v desktopovém) 3D glóbu Google Earth. Pokud jste lenoši, kteří žádný KMZ stahovat nechtějí, připravil jsem pro vás vlastní mapu nad snímky Googlu, která čítá 1 600 údajných vojenských objektů v Rusku.
V tomto případě se ale jedná jen o neseřazený hrubý výčet puntíků nad mapou, Google My Maps totiž mají své množstevní limity na počet možných vrstev (potažmo skupin).
Ale dost řečí, pojďme se na některé z těch mnoha set objektů podívat v několika následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 13
Admirál Kuzněcov
Odkaz na mapu
Kouří se z toho jako z ostravských komínů za listopadové inverze a mění to (velmi zřídka) polohu. Co to je? Jediný aktivní ruský letadlový křižník s parními turbínami a hromadou mazutu v podpalubí, který se občas nechtěně vznítí a při špatném spalování nehezky čmoudí. Chlouba ruského námořnictva samozřejmě nechybí ani na mapách Googlu.
Rozestavěný Admirál Kuzněcov na snímku z loňského září
Kuzněcov se do současných bojů na Ukrajině nezapojil, odpočívá totiž v Murmansku a čeká na vysněnou modernizaci. Podle odhadů z předválečné doby se měl vrátit do služby nejdříve příští rok, invaze a široké technologické embargo ze strany západních zemí nicméně dost možná významně změní plány.
Mimochodem, Kuzněcov má své dvojče stejné třídy. V roce 1988 neslo jméno Riga, později Varyag a dnes Liaoning, na přelomu století si jej totiž koupila Čína.
Pokračování 3 / 13
Raketový křižník Moskva
Odkaz na mapu
V posledních dnech se však široká veřejnost zajímala spíše než o osud Kuzněcova o raketový křižník a vlajkovou loď Černomořského loďstva Moskva, která se 14. dubna potopila v Černém moři.
Zleva pravděpodobně raketový křižník Moskva ve společnosti dalších lodí flotily
Když v mapách Googlu zamíříte do Sevastopolské zátoky na Krymu, zhruba v polovině na severním břehu spatříte křižník stejné kategorie – s největší pravděpodobností tedy právě Moskvu.
Pokračování 4 / 13
Jaderný bitevní křižník Pjotr Velikij
Odkaz na mapu
Zpět do chladného Kolského zálivu, kousek od Murmansku se totiž nachází Severomorsk a základna Severního loďstva, kterému na družicovém snímku z loňského září vévodí hned dva křižníky.
Jaderný křižník a vlajková loď Severního loďstva Petr Veliký a o něco menší sourozenec potopené Moskvy Maršál Ustinov
Jaderný a 251 dlouhý bitevní křižník třídy Kirov Pjotr Velikij a hned z druhé strany mola 186 metrů dlouhý křižník Maršál Ustinov. Mimochodem, srovnání velikostí se nám hodí, Ustinov je totiž křižník třídy Slava (Projekt 1164 Atlant) a je to tedy do jisté míry dvojče potopené Moskvy.
Pokračování 5 / 13
Skály nad Severomorskem
Odkaz na mapu
Omlouvám se, ale jinak to nazvat nešlo. Hned naproti od mol Severního loďstva trčí z vod Kolského zálivu nepřehlédnutelný skalnatý ostroh protkaný opevněnými raketovými bunkry a sklady střel všeho druhu jak pro samotné křižníky, tak nejspíše i jadernou triádu Ruska.
Satelitní městečko bunkrů v tvrdé skále nad Severomorskem. Vypadá na ruské poměry v perfektním stavu, takže to zřejmě nebude sklad pneumatik
Světle zářící bunkry, které jsou patrné i z vysoké výšky, doplňuje opět hromada otevřených skladů raket a dalších zbraní, které ze všech stran chrání valy a vjezdy do podzemí.
Toto asi nebude severomorský dřevařský závod
Pokračování 6 / 13
Kolské ponorkové základny
Odkaz na mapu
Pokud se po proudu posuneme až k samotnému ústí Kolského zálivu, narazíme na několik ponorkových základen. Celá široká oblast a pobřeží v délce několika desítek kilometrů slouží jako jedna obří námořní základna a sklad zbraní.
Jedna z ponorkových základen při ústí Kolského zálivu
Podle veřejných zdrojů slouží v ruském námořnictvu okolo 70 aktivních velkých ponorek včetně 12 plavidel schopných nést balistické střely, 10 schopných nést střely s plochou dráhou letu a 14 útočných ponorek na jaderný pohon, které mají primárně likvidovat ty americké.
Pokračování 7 / 13
Raketoplán Bajkal
Odkaz na mapu
Každý čtenář Živě.cz dobře ví, že se Rusové snažili vyrobit vlastní raketoplán Buran. Ten ale nebyl jediný a v Rusku dodnes pomalu rezavějí další exempláře. Třeba OK-2K1 Bajkal, který nepřehlédnete na jednom z leteckých hřbitovů mezinárodního a dříve testovacího letiště Žukovskij jihovýchodně od Moskvy.
Najdete raketoplán? Aneb jak se nedůstojně rozloučit s kosmickým programem
Když celý program kosmických kluzáků zkrachoval, Bajkal byl už z poloviny hotový a nakonec dodnes zůstal na svém mateřském letišti. Fotografie výše z loňského roku nicméně dokládá, že dopadl opravdu nepěkně. Pokud se nebudete snažit, možná si ho vůbec nevšimnete.
Těžko si představit, že by stejně dopadl jakýkoliv exemplář amerických Space Shuttlů.
Pokračování 8 / 13
Ruský Concorde Tu-144
Odkaz na mapu
Na hřbitově letadel Žukovskij ale ještě chvíli zůstaneme, na zarůstajících letištních plochách tu totiž chřadnou i další ikony. Třeba sovětská obdoba nadzvukového letounu Concorde Tupolev Tu-144.
Chřadnoucí Tu-144
Celkem vzlétlo 16 strojů, v civilní dopravě ale sloužily jen krátce do roku 1978.
Pokračování 9 / 13
Tu-160 a Tu-95
Odkaz na mapu
Než opustíme letiště Žukovskij, musíme zmínit ještě tyto dva a už ryze vojenské kousky do sbírky: bombardéry Tu-160 (to je ten vlevo) a čtyřmotorový Tu-95. Tu-160 je největší strategický bombardér na světě s rychlostí nad 2 Machy a doletem až 12 300 km bez potřeby tankování za letu.
Zleva: Tu-160 a Tu-95
Sovětský postrach nebes Tu-95 s doletem až 15 000 km pak v různých variantách straší západní svět neuvěřitelných 70 let! V roce 1961 shodil největší atomovou pumu historie Car-bombu, no a v 21. století zase svými lety poblíž hranic NATO testuje protivzdušnou obranu aliance.
Pokračování 10 / 13
Základny bombardérů Tu-22M3
Odkaz na mapu
Od západních hranic Ruska až k Dálnému východu se táhne síť leteckých základen, které se na první pohled liší svoji monotematickou výbavou. Letištní plochy tam okupují stroje Tu-22M3.
Jedna ze základen strategických bombardérů na břehu řeky Angary
Čtyřicetimetrový strategický bombardér s akčním rádiem 2 400 km a s měnitelnou geometrií křídel unese až 24 tun raket, střel a pum všeho druhu včetně jaderné výzbroje. To vše při rychlosti až 2 300 km/h.
Kéž by byly jen nafukovací.
Pokračování 11 / 13
Jaderné městečko Trjochgornyj
Odkaz na mapu
Na jižním okraji pohoří Ural se uprostřed lesů nachází jedno z ruských uzavřených městeček, které spadá pod speciální federální správu a jen tak se tam nedostanete. Jmenuje se Trjochgornyj, v erbu má roztomilý symbol atomu (!), žije zde okolo třiceti tisíc obyvatel a hned za řekou se už od poloviny minulého století montovaly jaderné hlavice.
Každou z budov chrání vysoký val zeminy. Tady se totiž 70 let vyvíjejí jaderné zbraně
Snímkovací letadlo nad továrnou jen tak neprolétne, družice Maxar ale svolení nepotřebovaly, a tak na fotografii výše vidíme jednotlivé budovy závodu, z nichž každou chrání vysoký val zeminy. Už na první pohled je proto zřejmé, že tady se dětské kočárky opravdu nevyrábějí.
Pokračování 12 / 13
Jaderné městečko Lesnoj
Odkaz na mapu
Zakázaných jaderných městeček není nikdy dost, a tak do sbírky přidáme ještě jedno. Největším svého druhu je údajně padesátitisícové město Lesnoj – opět desítky let skryté v hlubokých hvozdech středního Uralu.
Vypadá to jako obří kriminál s příkopy a kontrolními věžemi, ve skutečnosti to ale má být největší fabrika na jaderný materiál v Rusku
Podle dostupných zdrojů se měl ve zdejším areálu severně od města vyrábět vysoce obohacený uran i jaderné zbraně a napovídá tomu pohled na družicový snímek. Budovy opět chrání valy a celý areál chrání příkop, široký pás bez stromů a kontrolní věže. V areálu je také patrná další výstavba, Lesnoj je proto nadále aktivní.
Pokračování 13 / 13
Kaliningrad
Odkaz na mapu
Pravděpodobně nejbizarnějším místem Ruska je ale Kaliningradská oblast, strategické území o rozloze 15 100 kilometrů čtverečních totiž v podstatě tvoří jedna velká vojenská základna oddělená jen malými lesíky a strništi.
Kaliningrad je jedno velké skladiště zbraní o velikostí dvou třetin Moravy
Na družicových snímcích zde objevíte ohromné množství radomů – kulovitých krytů radarů a neméně rozměrné pole bunkrů se sklady munice. Vzhledem ke strategickému významu místa se zároveň jedná o stavby, které i z výšky vypadají v poněkud lepším stavu než ostatní komplexy ze středního Ruska.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně