Google odtajnil ruské vojenské základny ve vysokém detailu, podívejte se na jeho mapy, šířilo se během svátečních dnů zprvu na Twitteru a posléze i na velkých zpravodajských webech. Jak už tomu ale občas bývá, nejspíše to byla jen internetová kachna.
Jakmile totiž prolétla prostorem, zareagoval samotný Google a skrze svůj twitterový účet @googlemaps vše dementoval s tím, že ruská vojenská zařízení na svých družicových snímcích od Maxaru nikdy a nijak neupravoval.
1 600 ruských vojenských staveb
Ruské stíhačky opravdu není třeba skrývat, je to totiž natolik rozsáhlé území, že jen málokdo tuší, co a kde má vlastně hledat. Naštěstí tu máme internetovou komunitu, která to vše zmapovala za nás a výsledky se už roky chlubí ve veřejných databázích.
Jednou z nich je sbírka Russian Military Installations v1.3, která čítá více než tisícovku ruských vojenských bodů zájmu.
Mapa bezmála 1 600 ruských staveb vojenského charakteru, jak je identifikovala komunita
Vše je k dispozici ve formátu KMZ, který otevřete ve webovém (nebo ještě lépe v desktopovém) 3D glóbu Google Earth. Pokud jste lenoši, kteří žádný KMZ stahovat nechtějí, připravil jsem pro vás vlastní mapu nad snímky Googlu, která čítá 1 600 údajných vojenských objektů v Rusku.
V tomto případě se ale jedná jen o neseřazený hrubý výčet puntíků nad mapou, Google My Maps totiž mají své množstevní limity na počet možných vrstev (potažmo skupin).
Ale dost řečí, pojďme se na některé z těch mnoha set objektů podívat v několika následujících kapitolách.
Admirál Kuzněcov
Odkaz na mapu
Kouří se z toho jako z ostravských komínů za listopadové inverze a mění to (velmi zřídka) polohu. Co to je? Jediný aktivní ruský letadlový křižník s parními turbínami a hromadou mazutu v podpalubí, který se občas nechtěně vznítí a při špatném spalování nehezky čmoudí. Chlouba ruského námořnictva samozřejmě nechybí ani na mapách Googlu.
Rozestavěný Admirál Kuzněcov na snímku z loňského září
Kuzněcov se do současných bojů na Ukrajině nezapojil, odpočívá totiž v Murmansku a čeká na vysněnou modernizaci. Podle odhadů z předválečné doby se měl vrátit do služby nejdříve příští rok, invaze a široké technologické embargo ze strany západních zemí nicméně dost možná významně změní plány.
Mimochodem, Kuzněcov má své dvojče stejné třídy. V roce 1988 neslo jméno Riga, později Varyag a dnes Liaoning, na přelomu století si jej totiž koupila Čína.
Raketový křižník Moskva
Odkaz na mapu
V posledních dnech se však široká veřejnost zajímala spíše než o osud Kuzněcova o raketový křižník a vlajkovou loď Černomořského loďstva Moskva, která se 14. dubna potopila v Černém moři.
Zleva pravděpodobně raketový křižník Moskva ve společnosti dalších lodí flotily
Když v mapách Googlu zamíříte do Sevastopolské zátoky na Krymu, zhruba v polovině na severním břehu spatříte křižník stejné kategorie – s největší pravděpodobností tedy právě Moskvu.
Jaderný bitevní křižník Pjotr Velikij
Odkaz na mapu
Zpět do chladného Kolského zálivu, kousek od Murmansku se totiž nachází Severomorsk a základna Severního loďstva, kterému na družicovém snímku z loňského září vévodí hned dva křižníky.
Jaderný křižník a vlajková loď Severního loďstva Petr Veliký a o něco menší sourozenec potopené Moskvy Maršál Ustinov
Jaderný a 251 dlouhý bitevní křižník třídy Kirov Pjotr Velikij a hned z druhé strany mola 186 metrů dlouhý křižník Maršál Ustinov. Mimochodem, srovnání velikostí se nám hodí, Ustinov je totiž křižník třídy Slava (Projekt 1164 Atlant) a je to tedy do jisté míry dvojče potopené Moskvy.
Skály nad Severomorskem
Odkaz na mapu
Omlouvám se, ale jinak to nazvat nešlo. Hned naproti od mol Severního loďstva trčí z vod Kolského zálivu nepřehlédnutelný skalnatý ostroh protkaný opevněnými raketovými bunkry a sklady střel všeho druhu jak pro samotné křižníky, tak nejspíše i jadernou triádu Ruska.
Satelitní městečko bunkrů v tvrdé skále nad Severomorskem. Vypadá na ruské poměry v perfektním stavu, takže to zřejmě nebude sklad pneumatik
Světle zářící bunkry, které jsou patrné i z vysoké výšky, doplňuje opět hromada otevřených skladů raket a dalších zbraní, které ze všech stran chrání valy a vjezdy do podzemí.
Toto asi nebude severomorský dřevařský závod
Kolské ponorkové základny
Odkaz na mapu
Pokud se po proudu posuneme až k samotnému ústí Kolského zálivu, narazíme na několik ponorkových základen. Celá široká oblast a pobřeží v délce několika desítek kilometrů slouží jako jedna obří námořní základna a sklad zbraní.
Jedna z ponorkových základen při ústí Kolského zálivu
Podle veřejných zdrojů slouží v ruském námořnictvu okolo 70 aktivních velkých ponorek včetně 12 plavidel schopných nést balistické střely, 10 schopných nést střely s plochou dráhou letu a 14 útočných ponorek na jaderný pohon, které mají primárně likvidovat ty americké.
Raketoplán Bajkal
Odkaz na mapu
Každý čtenář Živě.cz dobře ví, že se Rusové snažili vyrobit vlastní raketoplán Buran. Ten ale nebyl jediný a v Rusku dodnes pomalu rezavějí další exempláře. Třeba OK-2K1 Bajkal, který nepřehlédnete na jednom z leteckých hřbitovů mezinárodního a dříve testovacího letiště Žukovskij jihovýchodně od Moskvy.
Najdete raketoplán? Aneb jak se nedůstojně rozloučit s kosmickým programem
Když celý program kosmických kluzáků zkrachoval, Bajkal byl už z poloviny hotový a nakonec dodnes zůstal na svém mateřském letišti. Fotografie výše z loňského roku nicméně dokládá, že dopadl opravdu nepěkně. Pokud se nebudete snažit, možná si ho vůbec nevšimnete.
Těžko si představit, že by stejně dopadl jakýkoliv exemplář amerických Space Shuttlů.
Ruský Concorde Tu-144
Odkaz na mapu
Na hřbitově letadel Žukovskij ale ještě chvíli zůstaneme, na zarůstajících letištních plochách tu totiž chřadnou i další ikony. Třeba sovětská obdoba nadzvukového letounu Concorde Tupolev Tu-144.
Chřadnoucí Tu-144
Celkem vzlétlo 16 strojů, v civilní dopravě ale sloužily jen krátce do roku 1978.
Tu-160 a Tu-95
Odkaz na mapu
Než opustíme letiště Žukovskij, musíme zmínit ještě tyto dva a už ryze vojenské kousky do sbírky: bombardéry Tu-160 (to je ten vlevo) a čtyřmotorový Tu-95. Tu-160 je největší strategický bombardér na světě s rychlostí nad 2 Machy a doletem až 12 300 km bez potřeby tankování za letu.
Zleva: Tu-160 a Tu-95
Sovětský postrach nebes Tu-95 s doletem až 15 000 km pak v různých variantách straší západní svět neuvěřitelných 70 let! V roce 1961 shodil největší atomovou pumu historie Car-bombu, no a v 21. století zase svými lety poblíž hranic NATO testuje protivzdušnou obranu aliance.
Základny bombardérů Tu-22M3
Odkaz na mapu
Od západních hranic Ruska až k Dálnému východu se táhne síť leteckých základen, které se na první pohled liší svoji monotematickou výbavou. Letištní plochy tam okupují stroje Tu-22M3.
Jedna ze základen strategických bombardérů na břehu řeky Angary
Čtyřicetimetrový strategický bombardér s akčním rádiem 2 400 km a s měnitelnou geometrií křídel unese až 24 tun raket, střel a pum všeho druhu včetně jaderné výzbroje. To vše při rychlosti až 2 300 km/h.
Kéž by byly jen nafukovací.
Jaderné městečko Trjochgornyj
Odkaz na mapu
Na jižním okraji pohoří Ural se uprostřed lesů nachází jedno z ruských uzavřených městeček, které spadá pod speciální federální správu a jen tak se tam nedostanete. Jmenuje se Trjochgornyj, v erbu má roztomilý symbol atomu (!), žije zde okolo třiceti tisíc obyvatel a hned za řekou se už od poloviny minulého století montovaly jaderné hlavice.
Každou z budov chrání vysoký val zeminy. Tady se totiž 70 let vyvíjejí jaderné zbraně
Snímkovací letadlo nad továrnou jen tak neprolétne, družice Maxar ale svolení nepotřebovaly, a tak na fotografii výše vidíme jednotlivé budovy závodu, z nichž každou chrání vysoký val zeminy. Už na první pohled je proto zřejmé, že tady se dětské kočárky opravdu nevyrábějí.
Jaderné městečko Lesnoj
Odkaz na mapu
Zakázaných jaderných městeček není nikdy dost, a tak do sbírky přidáme ještě jedno. Největším svého druhu je údajně padesátitisícové město Lesnoj – opět desítky let skryté v hlubokých hvozdech středního Uralu.
Vypadá to jako obří kriminál s příkopy a kontrolními věžemi, ve skutečnosti to ale má být největší fabrika na jaderný materiál v Rusku
Podle dostupných zdrojů se měl ve zdejším areálu severně od města vyrábět vysoce obohacený uran i jaderné zbraně a napovídá tomu pohled na družicový snímek. Budovy opět chrání valy a celý areál chrání příkop, široký pás bez stromů a kontrolní věže. V areálu je také patrná další výstavba, Lesnoj je proto nadále aktivní.
Kaliningrad
Odkaz na mapu
Pravděpodobně nejbizarnějším místem Ruska je ale Kaliningradská oblast, strategické území o rozloze 15 100 kilometrů čtverečních totiž v podstatě tvoří jedna velká vojenská základna oddělená jen malými lesíky a strništi.
Kaliningrad je jedno velké skladiště zbraní o velikostí dvou třetin Moravy
Na družicových snímcích zde objevíte ohromné množství radomů – kulovitých krytů radarů a neméně rozměrné pole bunkrů se sklady munice. Vzhledem ke strategickému významu místa se zároveň jedná o stavby, které i z výšky vypadají v poněkud lepším stavu než ostatní komplexy ze středního Ruska.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
