Zdroj: NASA

Zdroj: NASA

Foto:  ESO/Y. Beletsky ,  CC BY 3.0

Foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 3.0

Foto:  ESO/M. Kornmesser ,  CC BY 4.0

Foto: ESO/M. Kornmesser, CC BY 4.0

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto:  Steve Jurvetson ,  CC BY 2.0

Foto: Steve Jurvetson, CC BY 2.0

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto:  Gamemasterz ,  CC BY-SA 4.0

Foto: Gamemasterz, CC BY-SA 4.0

Foto:  ESO/Y. Beletsky ,  CC BY 3.0

Foto: ESO/Y. Beletsky, CC BY 3.0

Foto:  Pervisha Khan (Khanumsays) ,  CC BY-SA 3.0

Foto: Pervisha Khan (Khanumsays), CC BY-SA 3.0

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Velké Magellanovo mračno a supernova 1987A. Foto: NASA

Velké Magellanovo mračno a supernova 1987A. | Foto: NASA

Foto: NASA

Foto: NASA

Umělecké ztvárnění Mléčné dráhy. Foto: NASA

Umělecké ztvárnění Mléčné dráhy. | Foto: NASA

NGC 346 v Malém Magellanově mračně.

NGC 346 v Malém Magellanově mračně.

Zdroj: NASA
Foto:  ESO/Y. Beletsky ,  CC BY 3.0
Foto:  ESO/M. Kornmesser ,  CC BY 4.0
Foto: NASA
17
Fotogalerie

Prohlédněte si dosud nejzřetelnější snímek centra Mléčné dráhy

Nový obří teleskop pořídil dosud nejzřetelnější snímek centra Mléčné dráhy. Konkrétně jde o oblast obklopující supermasivní černou díru v srdci naší galaxie, vzdálenou zhruba 25 000 světelných let.

Dotyčný teleskop se nazývá MeerKAT a ve skutečnosti je tvořen 64 jednotlivými talíři, které detekují radiové vlny. Nacházejí se v regionu Karoo na jihu Afriky a mohou se chlubit extrémně vysokou senzitivitou.

Barvy na obrázku reprezentují jas rádiových vln: od červené (pro slabé emise) přes oranžovou a žlutou až po bílou (pro nejsilnější emise). Samostatnou zmínku si zaslouží dlouhá a úzká vlákna. Ta byla poprvé objevena v osmdesátých letech, ale jejich původ zůstává záhadou. V Mléčné dráze je lze pozorovat pouze v blízkosti centrální černé díry – nikde jinde.

Centrum Mléčné dráhy 1.jpg

„Tento snímek je pozoruhodný,“ uvedl Farhad Yusef-Zadeh z Northwestern University, který se na výzkum inkriminovaných vláken specializuje. „Mohl by poskytnout klíč k rozluštění kódu a vyřešení této třicetileté hádanky.“

Fotografovat centrum Mléčné dráhy je neuvěřitelně obtížné. Důvodem není jen jeho vzdálenost, ale i skutečnost, že leží za souhvězdím Střelce a je neustále zahaleno oblaky prachu a plynu, v důsledku čehož je pro pozemské optické teleskopy neviditelné. Rádiové vlny o určitých vlnových délkách (stejně jako třeba infračervené záření) však prachem mohou proniknout.

„Chtěli jsme předvést vědecké schopnosti tohoto nového zařízení,“ konstatoval Fernando Camilo ze South African Radio Astronomy Observatory (SARAO), jež MeerKAT vybudovala a provozuje. „Centrum galaxie bylo zřejmým cílem: unikátní, vizuálně nápadné a plné nevysvětlených jevů - ale také notoricky obtížně zobrazitelné pomocí rádiových teleskopů.“

Foto: SARAO

Určitě si přečtěte

Články odjinud