Většina z více než 7 miliard obyvatel Země si toho nevšímá, ale naše mateřská hvězda se probouzí k životu.
Slunce je velmi klidnou ale ne nudnou hvězdou. Jeho aktivita se řídí cykly. Nejznámějším je jedenáctiletý cyklus, jehož stav poznáte už na první (chráněný) pohled na Slunce. V době slunečního maxima se na Slunci objevuje větší počet slunečních skvrn – tmavších a chladnějších míst ve fotosféře, ve kterých magnetické pole zabraňuje proudění. Skvrny vznikají a po pár dnech nebo týdnech zase zaniknou.
V době maxima vidíme mnoho skvrn, v době minima naopak žádnou. Jak jsme na tom nyní?
Sluneční cykly měříme od roku 1755, od kdy se také trpělivě sledují a počítají. V současné době jsme na začátku cyklu číslo 25, který začal v prosinci 2019 a maxima by měl dosáhnout v červenci 2025 ± 8 měsíců. V době maxima jsou pravděpodobnější větší výrony koronální hmoty, takže sluneční činnost a z ní vycházejí „vesmírné počasí" zajímá všechny ve vesmíru činné organizace ale také energetiky.
Sluneční skvrny se kdysi zakreslovaly na papír. Dnes máme družice, které Slunce sledují nepřetržitě, takže se na jeho fotosféru můžete podívat v době, kdy je zataženo i v noci. Stačí kliknout třeba na stránku sondy SDO (Solar Dynamic Observatory), která odstartovala v únoru 2010.
Ze stránek jsme si stáhli data za poslední dny a vytvořili tři videa. Na prvním vidíte fotosféru se slunečními skvrnami od 25. ledna do 6. února.
Data jsme nevybrali náhodou. V posledních dnech se na Slunci objevila velká skupina skvrn s označením AR2936. Na videu se objeví zhruba v horní třetině u levého okraje a postupně se přesouvá k pravému okraji. Velikost celé oblasti byla odhadnuta na 9 x 2,5 Země nebo také as 115 000 x 32 000 km!
Oblast je tak velká, že jsou krásně vidět i dvě části skvrn – tmavá střední „umbra“ („stín“) a „penumbra“ („polostín“), která tvoří přechod mezi umbrou a fotosférou.
Na druhém videu je Slunce ve vlnové délce 304 angströmů (30,4 nm). Tento kanál je dobrý při zobrazování oblastí, ve kterých se nad viditelným povrchem Slunce nacházejí chladnější hustá oblaka plazmy (filamenty a protuberance).
Na třetím videu je Slunce ve vlnové délce 171 angströmů (17,1 nm). Tento kanál je dobrý při zobrazování koronálních smyček – oblouků vybíhajících ze Slunce, ve kterých se plazma pohybuje podél magnetických siločar. V nejjasnějších místech je magnetické pole v blízkosti povrchu mimořádně silné.
Jak bude vypadat sluneční cyklus?
Předpovídat sluneční aktivitu je jako odhadovat vývoj finančních trhů. Vloni se hodně psalo o tom, že cyklus 25 bude velmi silný. V posledních měsících někteří odborníci upozornili, že počet slunečních skvrn každý měsíc překonává oficiální předpovědi. Znamená to, že maximum bude opravdu silné? Uvidíme. Předešlý cyklus měl také horký rozjed, ale nakonec byl nejslabším za celé století.
Vývoj počtu skvrn a sluneční cykly. Foto: NOAA
Jak pozorovat sluneční skvrny?
Skutečně velké sluneční skvrny lze teoreticky pozorovat pouhým okem, ale zrak si musíte chránit – ideálně speciální brýlemi pro pozorování Slunce nebo nejtmavšími svářečskými skly (minimálně 13 ale spíše ještě vyšší).
Mnohem lepší je však dalekohled. Pokud ho vybavíte slunečním filtrem, je pozorování pohodlné a bezpečné. Druhou možností je tzv. projekce, kdy se obraz Slunce promítá na stíněný papír (viz třeba tohle video). Právě tímto způsobem se pak skvrny zakreslují. Je však potřeba dát pozor nejen na zrak, ale také na optiku. Levnější okuláry se mohou při pozorování roztéci.