Do vesmíru létáme už téměř šedesát let. Při drtivé většině letů se člověk dostal jen na oběžnou dráhu vlastní planety do výšky okolo 400 kilometrů. Člověk se naučil v prostřední mikrogravitace žít dlouhé měsíce.
Dokážeme tam jíst, spát, umývat se. Spousta aktivit je prostředím mikrogravitace jiná – většinou komplikovanější, ale především zkrátka jiná. Snad jedinou lidskou aktivitou, která zůstává v kosmickém prostoru tabu, je sex.
Kdyby se to stalo, neutajilo by se to
Americký astronaut Leroy Chiao řekl v roce 2009 pro Gizmodo, že pokud by k pohlavnímu styku mezi astronauty došlo, tak by se to neutajilo. I astronaut je člověk a s podobnou historickou zkušeností by se chtěl pochlubit. „Promiňte, že vás zklamu… ale kluci jsou kluci. Všichni bychom o tom věděli. Nebo bych měl říct, že o tom budeme všichni vědět, až se to stane.“ Pokud má Chiao pravdu, tak k sexu ve vesmíru zatím nedošlo. Nikdo se totiž zatím nepochlubil.
Sex ve vesmíru: Je vůbec o co stát?
Je spousta možností, jak se zapsat do historie dobývání vesmíru. Sex na oběžné dráze je na první pohled jednou z těch příjemnějších, ale je otázkou, zda je vůbec o co stát.
Kvůli mikrogravitaci je sex ve vesmíru dost komplikovaný, a to z mnoha důvodů:
Soukromí: V kosmických lodích je nedostatek času, prostoru a soukromí. Mnohem lepší je situace na orbitálních stanicích. Například na ISS sice pobývá více astronautů, ale téměř 400 metrů krychlových prostoru jisté soukromí nabízí.
Funkční problémy: krev v prostředí mikrogravitace neproudí lidským tělem stejným způsobem jako na Zemi, kde ji gravitace pomáhá dostat se do spodních částí těla. Předpokládá se, že erekce sice bude možná, ale těžší než na Zemi.
Testosteron: podle výzkumu NASA se hladina testosteronu při delším pobytu ve vesmíru snižuje. Po návratu na Zemi se zase vrátí zpět. Je tedy docela možné, že astronauti na to při pobytu v kosmu zkrátka ani „nemusí mít chuť“.
Tekutiny: v mikrogravitaci se chovají samozřejmě jinak. Všechny tělesné tekutiny vyprodukované při pohlavním styku by poletovaly okolo, což nemusí být zrovna příjemný zážitek. Samostatnou kapitolou je pak pot. Ten se lepí na kůži. Kapky potu tvoří bubliny, které stékají po těle nebo se uvolňují a létají okolo. Sex v mikrogravitaci by tak byl poněkud lepkavý.
Pan Newton to kazí: Dvě tělesa na sebe navzájem působí stejně velkými silami opačného směru. Třetí pohybový zákon bohužel platí i ve vesmíru. Jakýkoliv pohyb či dotyk směrem k partnerovi způsobí, že je partner odtlačen pryč. Už při krátkém styku se tak může stát, že partnerka skončí na druhé straně modulu. Řešením mou být nejrůznější pásy a jiná podobná zařízení. Případně společný spací pytel.
Oblek 2Suit
Americká spisovatelka Vanna Bonta (1953-2014) v roce 2006 absolvovala parabolický let, při kterém zažila krátký stav beztíže (viz níže). Po této zkušenosti přišla s návrhem obleku 2Suit. Letecký oblek disponoval proužky na suchý zip, kterými se může připojit k jinému leteckému obleku a usnadnit pohlavní styk v mikrogravitaci. První prototyp byl vyroben o dva roky později a vyzkoušen kanálem History Channel v dokumentu The Universe.
Vesmírné porno
V červnu 2015 společnost Pornhub oznámila své plány natočit první pornografický film ve vesmíru. Zahájila crowdfundingovou kampaň, jejímž cílem bylo financovat projekt s názvem Sexploration. Místo potřebných 3,4 milionů dolarů se ale v kampani vybralo jen 236 tisíc dolarů.
Mise se měli zúčastnit dva herci a šestičlenná posádka. Pornhub uváděl, že jedná s několika firmami, ale jejich název nechtěl oznámit, aby projekt neohrozil.
Pokud někdy existovala možnost, že by se projekt v případě úspěchu v crowdfundingu uskutečnil, pak by se nejspíše jednalo o pokus o sex při parabolickém letu či spíše vesmírném skoku – který dnes chystají Virgin a Blue Origin.
Počty astronautů (k říjnu 2019)
Pro zažití stavu beztíže nemusíte do vesmíru. Lze využít také parabolického letu. Ve speciálně upraveném letadle vystoupáte pod ostrým úhlem do požadované výšky, poté začne letadlo zase klesat. Problém je, že stav beztíže trvá jen asi 20 sekund.
V roce 1999 byl během parabolického letu natočen krátký erotický film s názvem The Uranus Experiment: Part Two. Proces natáčení byl obzvláště obtížný z technického a logistického hlediska. Rozpočtová omezení umožňovala pouze jeden let o délce 20 sekund. V hlavní roli se představili Nick Lang a Češka Silvia Saint.
Pornografické filmy jako výbava astronauta?
Ruský kosmonaut Valerij Poljakov strávil na orbitální stanici Mir od srpna 1988 do dubna 1989 téměř 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 dokonce 437 dní. Dodnes je jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru.
V roce 2000 v rozhovoru docela jasně naznačil, že mu v rámci psychologické podpory přibalili na cestu do vesmíru pornografické filmy.
Kosmické agentury už mnoho let provádí průzkumy vlivu dlouhodobého kosmického letu na psychiku astronautů. Zkoumají se nejrůznější vlivy včetně složení posádky, dlouhého odloučení od domova apod. Psycholog Mark Sergeant z Nottingham Trent University se domnívá, že se kosmické agentury věnují také výzkumu sexuálního stresu.
Ženy ve vesmíru
První ženou ve vesmíru byla v červnu 1963 Valentina Těreškovová. Na další zástupkyni něžného pohlaví jsme se museli počkat devatenáct let.
V červenci 1982 se do vesmíru vydala čtyřiatřicetiletá zkušební pilotka Světlana Savická. Kosmická loď Sojuz ji společně se dvěma kosmonauty dopravila k sovětské orbitální stanici Saljut 7. Savická si let zopakovala ještě o dva roky později. Celkem strávila ve vesmíru 19 dní, a to se čtyřmi, respektive pěti muži.
Objevily se sice různé pikantní narážky a spekulace, ale ty vždy všichni rázně popřeli. V polovině 90. let Savická jen zavzpomínala, že když poprvé vstoupila na palubu stanice, přivítal ji kosmonaut Valentin Lebeděv zástěrou a slovy, že se může pustit do práce. Podle Savické ale s kolegy dokázal rychle navázat profesionální vztah.
První Američankou ve vesmíru se stala Sally Rideová v roce 1983. Počet žen ve vesmíru začal s nástupem raketoplánu rychle růst.
Manželský pár ve vesmíru
V roce 1992 se při padesátém letu raketoplánu do vesmíru vydal první manželský pár. Nebyl to však úmysl. Spíše naopak. Marc Lee poznal svou manželku Jan Davisovou během výcviku. Vzali se tajně v lednu 1991 a NASA o svém sňatku informovali až krátce před startem mise STS-47, která proběhla v září 1992. NASA už na to nemohla reagovat a posádku změnit.
Okolo letu STS-47 se samozřejmě také vyrojily nejrůznější spekulace. Na palubě vesmírného korábu sice nebylo absolutně žádné soukromí, ale raketoplán Endeavour měl tehdy v nákladovém prostoru laboratoř Spacelab, která nějaké soukromí nabídnout mohla. Je ale velmi nepravděpodobné, že během letu k „něčemu došlo“.
Manželství nakonec vesmírný let vydrželo, ale už méně následný pozemský život. V roce 1999 došlo k rozvodu.
Manželský či partnerský vztah na palubě se úřadu nelíbil. Nikoliv kvůli obavám s případných intimností, ale spíše kvůli možnému narušení dynamiky posádky. Manželská hádka na palubě nebo rozchod krátce před startem mise nejsou nic, o co by NASA stála. Dalším aspektem mohou být společné děti. Nikdo nechce riskovat, že při letu zahynou oba rodiče.
Vesmírných manželství vzniklo poměrně hodně, ale k dalšímu společnému letu obou manželů už nikdy nedošlo.
Slavný sexuální hoax
V roce 2000 vydal vědecký spisovatel Pierre Kohler knihu The Final Mission, ve které zmínil tajný dokument NASA s označením 12-571-3570 popisující 10 různých pozic mužů a žen, které byly testovány během mise STS-75.
Většina pozic zahrnovala fyzické pásy a nafukovací tunel. NASA ale existenci podobného dokumentu rázně popřela. Kromě toho se dokument poprvé objevil v listopadu 1989 – tedy šest let před zmíněnou misí. Jen tak mimochodem… na palubě raketoplánu Columbia byli při dané misi jen muži.
Sex jako zpestření kosmické turistiky?
O vesmírné turistice se mluví už dlouho, ale stále se pořádně nerozjela. Překážkou je zemská gravitace, k jejímuž překonání potřebujeme obrovské množství energie a ta stojí obrovské množství peněz.
Vesmírnou turistiku můžeme rozdělit na tři typy: skoky, lety na oběžnou dráhu a lety mimo oběžnou dráhu.
S vesmírnými skoky na hranici vesmíru chtějí brzy začít Virgin Galactic a Blue Origin. Sex při těchto skocích určitě očekávat nelze. V kabině nebude soukromí a stav beztíže potrvá jen krátce.
V minulosti se vydalo několik turistů na týdenní pobyt na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Tam i zpět letěli v ruské lodi Sojuz v době, kdy byla jedna ze tří sedaček volná, protože třetího člena posádky vozil nahoru raketoplán.
Turista zaplatil za lístek přes 20 milionů dolarů. V budoucnu by se mohly turistické lety obnovit a to zřejmě i v lodi Starliner od Boeingu. Problém je, že podobný let zřejmě absolvuje jen jeden turista. Vesmírné líbánky tak v brzké době na stanici nečekejme.
Některé soukromé firmy plánují stavbu vesmírných hotelů. Zřejmě nejrealističtější plány má Bigelow Aerospace, která chce vyslat nafukovací modul. S podobným řešením už má zkušenosti. Jeden její nafukovací modul je připojen k ISS.
The Gateway Foundation chce postavit vesmírný hotel pro stovky lidí. Složený by měl být z 24 modulů a otáčet se tak, aby vytvořil umělou gravitaci, kterou známe ze sci-fi.
Obecně platí jednoduché pravidlo. V malých stanicích pro pár turistů nebude potřebné soukromí a navíc platí všechny výše popsané komplikace sexu v prostředí mikrogravitace. Větší projekty sice mohou poskytnout i samostatné kajuty, ale pravděpodobnost jejich realizace je v nejbližších letech minimální.
Gravitace je klíčem
Na sex ve vesmíru si tak budeme muset počkat do okamžiku, kdy člověk a ideálně vesmírný turista přistane na povrchu tělesa s významnou gravitací – například na Měsíci.
NASA se chce na Měsíc vrátit v roce 2024. Letět má i první žena. Lunární modul ale příliš mnoho soukromí poskytovat nebude. Plány na lunární turistiku jsou doslova ve hvězdách. Významný průlom může přinést Starship od Muska, která má mít kapacitu až 100 lidí. Postavit obří nerezovou termosku je ale jedna věc, dostat se s ní až na Měsíc či Mars věc druhá.
Na LGBT jsme nezapomněli
Diskuse na téma sexu ve vesmíru se obvykle točí okolo přítomnosti muže a ženy ve vesmíru. Z praktického hlediska ale přítomnost obou pohlaví nutná není.
LGBT komunitu vylučovat nechceme. Mezi astronauty a astronautkami jsou také homosexuálové a lesbičky.
Nedávno se objevila informace, že astronautka Anne McClainová je vyšetřována kvůli spáchání trestného činu z vesmíru. Měla se nelegálně přihlásit k bankovnímu účtu své bývalé ženy z paluby ISS.
Zřejmě prvním zástupcem LGBT komunity ve vesmíru byla hned první Američanka Sally Ride, která se do vesmíru vydala dvakrát v letech 1983 a 1984. Její sexuální orientace byla potvrzena až v nekrologu po její smrti v roce 2012.
U LGBT komunity a sexu ve vesmíru je problém v jejím zastoupení. Pravděpodobnost, že se ve vesmíru sejdou ve stejný čas dva homosexuálové nebo dvě lesbičky, je statistiky relativně malá.
Zdroje: