Diagnóza nevyléčitelné choroby a brzkého konce dokáže s lidskou psychikou pořádně otřást. Často se dostaví deprese, úzkostné stavy. Před pěti lety provedl tým Rollanda Griffithse z Johns Hopkins University v americkém Baltimore experiment, při kterém lékaři podali pacientům v terminálním stádiu rakoviny pod lékařským dohledem poměrně velkou dávku halucinogenní drogy psilocybinu. Pacienti pak absolvovali i sezení s psychologem a výrazně se jim psychicky ulevilo. Strach ze smrti a umírání citelně a na dlouho ustoupil.
Nyní se Griffith se svými spolupracovníky zaměřil na srovnání lidí, kteří mají za sebou zkušenost s psychedeliky, jako je LSD, psilocybin, ayahuaska nebo dimetyltryptamin, s lidmi, kteří mají za sebou prožitek blízké smrti nebo jiný podobný zážitek.
Tyto zážitky jsou hodnoceny podle tzv. Greysonovy škály a zahrnují pocity změněného vnímání času, prožívání scén z minulosti nebo budoucnosti, pocity radosti a klidu, splynutí se světem, pocit oddělení od fyzického těla a představy setkání s mystickými bytostmi, duchy zesnulých nebo s náboženskými postavami. Výsledky tohoto výzkumu publikovali Griffith a spol. ve vědeckém časopise PLoS ONE.
Psychedelika vs. zážitek blízké smrti
Griffith a jeho spolupracovníci získali pro spolupráci na výzkumu více než tři tisíce dobrovolníků, kteří měli buď zkušenost s psychedeliky nebo s prožitkem blízké smrti. Zhruba dvě třetiny měly zkušenost s drogami, hlavně s LSD, psilocybinem, ayahuaskou nebo dimetyltryptaminem. Výsledky obou skupin se v mnoha ohledech překrývaly.
V obou skupinách zhruba 90 % dobrovolníků uvedlo, že po zážitku s psychedeliky nebo s prožitkem blízké smrti výrazně opadly jejich obavy ze smrti a umírání. Obě skupiny hodnotily svůj zážitek jako jednu z pěti nejdůležitějších věcí, která je v životě potkala.
Zážitek z reakce na psychedelika tak ale hodnotilo o něco víc lidí. V obou skupinách také dobrovolníci uváděli, že zážitek na ně měl dlouhodobý vliv a že se po něm cítili celkově lépe a nacházeli ve svém životě větší smysl.
Ukázaly se i rozdíly. Asi nepřekvapí, že prožitek blízké smrti byl u 47 % dobrovolníků spojen s velkým reálným rizikem úmrtí, zatímco při zážitku vyvolaném psychedeliky se cítila ohrožena na životě jen tři procenta dobrovolníků. Při prožitku blízké smrti upadlo 36 % dobrovolníků do bezvědomí a 21 % se ocitlo ve stavu klinické smrti.
Po dávce psychedelik ztratilo vědomí jen deset procent dobrovolníků a klinická smrt nastala u méně než jednoho procenta. Prožitky blízké smrti trvaly většinou krátce, ale zážitek vyvolané psychedeliky byly podle očekávání „dlouhá jízda“. Účinek kratší než pět minut u nich uvedlo jen sedm procent dobrovolníků.
Úvodní ilustrační obrázek nám připravila služba Midjourney, která pomocí umělé inteligence generuje grafiku na základě textového zadání (konkrétně zde jsme použili příkaz end of life statue style of M. C. Escher --ar 2:1). Testujeme, co AI umí, vyzkoušejte to také:
