Prvenství a rekordy kosmonautů: Lidé hnaní poznáním zvládnou úžasné věci

Pokračování 2 / 9

Nejvíce času ve vesmíru

Podstatně méně známé je jméno Gennadije Ivanoviče Padalky, přitom mu z hlediska kosmonautiky patří jeden z důležitých rekordů. Tento sovětský a později ruský kosmonaut strávil ve vesmíru celkem 878 dní 11 hodin a 31 minut. Překonal tak do té doby platný rekord Sergeje Krikaljova, jehož hodnota byla něco přes 803 dnů.

Nutno podotknout, že se nejednalo o nepřetržitý pobyt ve vesmíru – Padalka úctyhodného čísla dosáhl součtem pěti letů. V letech 1998-1999 strávil půl roku na dnes již neexistující orbitální stanici Mir. V letech 2004, 2009, 2012 a 2015 pak pobýval vždy několik měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici.

Gennadij Ivanovič Padalka

Na pobyt na Miru se Padalka připravoval dlouhých osm let. Na svůj první let odstartoval z kosmodromu v Bajkonuru 13. srpna 1998 v kosmické lodi Sojuz TM-28. Po výměně posádek pak zůstal na vesmírné stanici až do února následujícího roku.

Další čtyři mise už měly za cíl Mezinárodní vesmírnou stanici, kde Padalka působil v rolích velitele a leteckého inženýra, přičemž se kromě údržby věnoval i vědecké práci. Svůj poslední let do vesmíru absolvoval od 11. června do 11. září 2015.

Pokračování 3 / 9

Nejdelší pobyt ve vesmíru

Podíváme-li se na statistiky délky pobytu ve vesmíru v rámci jednoho letu, najdeme na první příčce opěr Rusa. Je jím Valerij Poljakov, který během revolučních let 1988-1989 strávil na Miru téměř 241 dnů. Pět let poté pak vytvořil dosud platný rekord, když na vesmírné stanici pobyl 437 dní a 18 hodin.

Zajímavostí u tohoto kosmonauta je, že studoval lékařství. Po úspěšném absolvování pracoval rok v Institutu lékařské parazitologie a tropických chorob. Od roku 1967 působil ve Správě kosmické medicíny při ministerstvu zdravotnictví.

Valerij Poljakov

Zájem stát se kosmonautem vyjádřil roku 1969 podáním žádosti, které bylo o dva roky později vyhověno. Původně měl do vesmíru letět již v roce 1980, ale program letu Sojuz T-3 byl následně změněn a jeho posádka se přesunula do záložní role. K prvnímu letu tak odstartoval až 29. srpna 1988.

Rekordním byl let, který Poljakov odstartoval 8. ledna 1994 v Sojuzu TM-18. Na palubě Miru byl součástí patnácté, šestnácté a sedmnácté posádky a jeho úkolem bylo sledování zdravotního stavu svého i kolegů. Na rodnou planetu se vrátil až 22. března 1995. Celkem ve vesmíru strávil necelých 679 dnů.

Pokračování 4 / 9

Žena nejdéle pobývající ve vesmíru

V kategorii žen se konečně přesuneme ze Sovětského svazu, respektive z Ruska, za oceán. Prvenství totiž patří americké biochemičce Peggy Annette Whitson, která v kosmu strávila 289 dnů, pět hodin a jednu minutu. Překonala tak Italku Samanthu Cristoforetti, jejíž pobyt ve vesmíru trval necelých 200 dnů.

Kosmických rekordů má tato elegantní dáma ještě celou řadu. S celkem 666 dny ve vesmíru je v celkovém pořadí na osmé příčce žebříčku. Současně jde o americký rekord, neboť prvních sedm míst patří ruským a sovětským kosmonautům.

Peggy Annette Whitson

Tím ale fascinující čísla nekončí. Whitson je také nejstarší ženou, která kdy vystoupila do vesmíru. V roce 2017 se ve věku 57 let stala vůbec nejstarší astronautkou. Dosud jde o jedinou ženu, jež byla dvakrát velitelkou kosmické mise.

Její zatím poslední přistání proběhlo 3. září.2017 v lodi Sojuz MS-04. Byla členkou 50., 51. a 52., kde působila jako palubní inženýrka a velitelka. Úspěšnou kariéru ukončila 15. června 2018, kdy oznámila svůj odchod z agentury do důchodu.

Pokračování 5 / 9

Nejdelší nepřetržitý pobyt na vesmírné stanici

Zatím jsme se dívali z perspektivy kosmonautů, nyní pohlédneme z opačného pohledu. Díky partnerství Ruska, Spojených států, Kanady, Japonska a členských států Evropské vesmírné agentury se daří udržovat nepřetržitý pobyt v kosmu od 2. listopadu 2000, tedy déle než osmnáct let.

Řeč je pochopitelně o Mezinárodní vesmírné stanici. Její první posádku ve složení Jurij Gidzenko, William Shepherd a Sergej Krikaljov dopravil ruský Sojuz TM-31, který odstartoval 31. října 2000. V současnosti jde o jediný trvale obydlený vesmírný objekt.

Mezinárodní vesmírná stanice

Stanice obíhá Zemi po eliptické nízké oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů rychlostí 27 720 km/h. Jeden oběh tak trvá zhruba hodinu a půl. Sklon dráhy vůči rovníku je 51,6˚. Tato trajektorie byla zvolena pro svou dostupnost z amerických i ruských kosmodromů.

Pokračování 6 / 9

Nejdelší sólový let

Pokud alespoň občas sledujete kosmické lety, patrně jste zaznamenali, že se posádka obvykle skládá z více členů. Že by byl kosmonaut v kosmické lodi či stanici sám, se věru nestává příliš často.

I proto je rekord v této disciplíně relativně nízký: 4 dny, 22 hodin a 57 minut. Stanovil ho sovětský kosmonaut Valerij Bykovskij, který letěl sám v jednomístné kosmické lodi Vostok 5 od 14. do 19. června 1963. Nutno podotknout, že současně s ním letěla na orbitě další loď Vostok 6, takže se jednalo o skupinový let.

Valerij Bykovskij (vlevo)

Vostok 5 byla relativně malá kosmická loď o délce 5 metrů, průměru 2,3 metru a hmotnosti 4720 kilogramů. Původním cílem mise bylo zůstat na oběžné dráze celých osm dnů, nicméně z důvodu zvýšené sluneční aktivity byl plán několikrát změněn, a nakonec zkrácen na necelých pět dnů. Během nich loď uskutečnila 81 obletů Země.

Bykovskij se během letu musel potýkat s problémy s odpadovým systémem, další komplikace pak nastaly při oddělení servisní části od návratového modulu před vstupem do atmosféry.

Pokračování 7 / 9

Nejdelší čas na měsíčním povrchu

Lidská noha dosud vstoupila jen na jediné vesmírné těleso. Asi správně tušíte, že mluvíme o Měsíci, kde 21. července 1969 přistálo Apollo 11 a na jeho povrch vstoupili velitel Neil Armstrong a pilot lunárního modulu Buzz Aldrin. Celkem strávil lunární modul na našem přirozeném satelitu 21 hodin, 36 minut a 20 sekund.

Rekordmanem v tomto směru je posádka Apolla 17 ve složení Eugene A. Cernan a Harrison Schmitt, která přistála 11. prosince 1972. Pobyla zde 74 hodin 59 minut a 40 sekund, tedy něco málo přes tři dny, z toho v součtu 22 hodin 3 minuty a 57 sekund se kosmonauti pohybovali po měsíčním povrchu.

Vozítko Lunar Rover

Kosmonauti prozkoumali pomocí lunárního vozítka Lunar Rover skoro 34 kilometrů údolí Taurus-Littrow. Během druhé vycházky nalezli několik kilometrů od lunárního modulu horninu s oranžovou barvou. Na Zemi dopravili celkem 110,5 kg vzorků měsíční horniny.

Velitelský modul Apolla 17 přistál 19. prosince 1972 v Tichém oceánu poblíž souostroví Samoa. Smutnou skutečností je, že Apollo 17 bylo posledním letem programu Apollo, je a na patrně ještě dlouhá léta zůstane posledním letem člověka na Měsíc.

Pokračování 8 / 9

Nejdelší čas na měsíční oběžné dráze

Také další kosmický rekord souvisí s misí Apollo 17. Ronald Evans, který zůstal ve velitelském modulu, strávil na měsíční oběžné dráze celkem 148 hodin, čímž se stal v tomto směru rekordmanem.

Jedním z jeho úkolů bylo během návratu na Zemi vytáhnout z vnějšího pláště lodě tři kazety s naexponovaným filmem. Kvůli tomu uskutečnil výstup do otevřeného vesmíru v délce 1 hodiny a 6 minut.

Ronald Evans

Evans odešel od amerického námořnictva jako kapitán 30. dubna 1976 po 21 letech služby. Zůstal aktivní jako astronaut NASA, který se podílel na vývoji programu raketoplánu. Do důchodu odešel v březnu 1977. 7. dubna 1990 zemřel ve spánku na selhání srdce ve věku 57 let.

Pokračování 9 / 9

Další rekordy v kostce

Na další kosmické rekordy se podíváme v bodech:

• Nejdále od Země se dostala posádka Apolla 13, složená z Jima Lovella, Freda Haiseho a Jacka Swigerta. Při obletu odvrácené strany měsíce byli 15. dubna 1970 vzdáleni od domovské planety 400 171 kilometrů.
• Nejrychleji letícími lidmi se stali 26. května 1969 Thomas Stafford, John W. Young and Eugene Cernan. Pokud vám tato jména nic neříkají, pak vězte, že se jedná o posádku Apolla 10. Ve vztahu k Zemi se pohybovali rychlostí 39 897 kilometrů za hodin, což je přibližně 32násobek rychlosti zvuku.
• Nejmladším kosmonautem je German Stepanovič Titov. Svou první vesmírnou misi absolvoval ve Vostoku 2 a v den startu 6. srpna 1961 mu zbývalo 36 dnů do 26. narozenin.
• Nejmladší kosmonautkou je Valentina Těreškovová. Kromě toho, že byla vůbec první ženou ve vesmíru, drží také dodnes rekord ve věku, kdy se vypravila na cestu Vostokem 6. 16. června 1963 jí bylo 26 let a tři měsíce. Ve vesmíru strávila celkem 2 dny, 22 hodin a 50 minut.
• Nejstarším kosmonautem je John Glenn, kterému při jeho poslední misi STS-95 v roce 1998 bylo neuvěřitelných 77 let.
• Nejstarší kosmonautku už znáte z předchozích kapitol. Je jí Peggy Whitson, které při letu Sojuzu MS-03 9. února 2017 bylo 57 let.
• Nejvíce výstupů do otevřeného vesmíru absolvoval Anatolij Solovjov. Mimo kosmickou loď vystoupil osmnáctkrát a strávil tam 82 hodin a 21 minut. Obě tyto hodnoty jsou dodnes rekordem. Mezi ženami je opět první Peggy Whitson s deseti výstupy o celkové délce 60 hodin a 21 minut.

Peggy Whitson při výstupu do vesmíru