Nosní verze vakcíny proti onemocnění covid-19 společnosti Oxford/AstraZeneca neuspěla v první fázi klinické studie. Přinejmenším prozatím tak zhasla naděje na příjemnější způsob aplikace preventivního očkování. Ve hře tak nadále zůstávají pouze očkovací látky podávané injekčně.
Mnozí odborníci dávali vakcínám podávaným do nosu velkou šanci. Argumentovali zejména tím, že při vdechování látky by se mohly nosní sliznice obalit protilátkami – konkrétně IgA – a dalšími obrannými látkami, které dokážou zneškodnit částice viru SARS-CoV-2 dříve, než by měly šanci způsobit infekci.
Bezbolestná vakcína
V současné době injekce podávané intramuskulárně (do svalu) do rukou poskytují silné systémové imunitní reakce zabraňující závažným průběhům onemocnění a úmrtím, ale vyvolávají poměrně slabé hladiny protilátek na sliznicích a v souvislosti s tím ne vždy zabraňují infekci.
Vědci z Oxfordské univerzity doufali, že se jim podaří vytvořit očkovací látku, kterou bude možné bezbolestně aplikovat na nosní sliznici. Vakcína je založena na virovém vektoru a využívá oslabený, neškodný virus, jež přenáší genetický kód spike proteinu viru SARS-CoV-2 do lidských buněk.
V tomto případě se jedná o adenovirus známý tím, že u lidí způsobuje mírná onemocnění podobná nachlazení. Konkrétní virus použitý v této očkovací látce byl izolován od šimpanzů. Není bez zajímavosti, že tato vakcína v injekční formě nebyla v USA povolena, ale používá se v desítkách zemí po celém světě.
Možný úspěch této strategie naznačily předklinické studie prováděné na primátech, u nichž se po nosním podání vyvinuly silné slizniční protilátky. Naděje však pohasly v počáteční fázi klinické studie, jejíž výsledky byly tento týden publikovány v odborném časopise eBioMedicine.
Klinické testy skončily neúspěchem
V první fázi studie, do níž bylo zapojeno 42 osob, vyvolalo nosní podání vakcíny jen mírné slizniční protilátky pouze u několika účastníků a také slabší systémové reakce než injekce. Studie zahrnovala 30 osob, jež nebyly dříve očkovány, a 12 očkovaných osob, které testovaly nosní vakcínu jako posilující dávku. Nosní podání bylo v obou případech neúspěšné. Jedinou dobrou zprávou je, že nebyly zjištěny žádné zdravotní komplikace.
Ještě větším zklamáním však bylo zjištění, že se vakcína ukázala jako neúčinná v prevenci proti covidu-19. Studie v rané fázi sice neměla za úkol hodnotit účinnost, ale dosti vypovídající je skutečnost, že sedm ze 42 účastníků hlásilo po nosní vakcinaci infekci virem SARS-CoV-2. To je „odrazující pro vyhlídky na robustní a trvalou ochranu“, konstatovali zklamaně oxfordští vědci ve zveřejněné studii.
Vedoucí studie Sandy Douglas z Jennerova institutu Oxfordské univerzity v tiskové zprávě uvedl: „Nosní sprej se v této studii neosvědčil tak dobře, jak jsme doufali.“ Poznamenal, že údaje od badatelů v Číně naznačují větší úspěch podobné vakcíny podávané pomocí rozprašovače, a dodal, že v Indii byla dokonce schválena nosní vakcína, nicméně dosud nebyly zveřejněny údaje z klinických testů.
Přestože výsledky pokusů lze označit jako jednoznačný neúspěch, externí odborníci vyzvali vědce, aby se nevzdávali. Výsledek je sice „zklamáním“, uvedl v prohlášení odborník na infekční choroby Andrew Freedman z Cardiffské univerzity. „Neměl by však odradit od další práce na vývoji účinnějších intranazálních vakcín na ochranu proti covidu-19 a dalším respiračním infekcím.“
