Koncem ledna jsme informovali o prvním pacientovi, kterému byl do mozku implantován čip Neuralink. Tehdejší informace hovořily o tom, že operace proběhla úspěšně, pacient se dobře zotavuje a první výsledky ukazují slibnou detekci neuronových vzruchů. Po třech týdnech mlčení zveřejnil zakladatel startupu Elon Musk další dobré zprávy.
„Pacient se plně zotavil bez jakýchkoli vedlejších následků, o kterých bychom věděli. Dokáže pohybovat myší po obrazovce pouhou myšlenkou," uvedl v pondělí 19. února Musk během živé audio konverzace v rámci platformy Spaces na sociální síti X (dříve známé pod názvem Twitter). Podrobnosti přináší agentura Reuters.
Primární byl test chirurgického robota
Neuralink získal v květnu loňského roku povolení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ke klinickým zkouškám na lidech. V září pak začal s náborem dobrovolníků, do kterého se přihlásilo několik tisíc lidí. Podmínkou pro zapojení do projektu byla diagnóza kvadruplegie (úplné nebo částečné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu) v důsledku poranění krční míchy nebo amyotrofické laterální sklerózy.
Vybraný pacient se stal součástí první klinické studie PRIME (Precise Robotically Implanted Brain-Computer Interface; Přesné roboticky implantované rozhraní mozek-počítač) zahrnující test chirurgického robota a ověření bezpečnosti celého procesu.
Robot byl zodpovědný za přesné umístění implantátu do specifické oblasti mozku, která ovládá záměr pohybovat se. Implantát přímo propojuje lidský mozek s rozhraním počítače a odborníci nyní s pacientem pracují na tom, aby pomocí myšlenek dosáhl co největšího počtu „stisknutí tlačítek“ myši.
Odborníci kritizují Muskův přístup
První produkt Neuralinku se podle Muska jmenuje „Telepatie“ („Telepathy“) a je určen pro lidi, kteří ztratili schopnost používat končetiny. Pohyb kurzoru, který Musk popsal, je podle všeho vůbec prvním viditelným pokrokem v této oblasti. „Představte si, že by Stephen Hawking mohl komunikovat rychleji než rychlopísař nebo licitátor,“ uvedl před časem Musk na sociální síti X. „To je náš cíl.“
Muska minulý týden kritizovalo Hastingsovo centrum (výzkumný institut zaměřující se na bioetiku) Muska za to, že testování Neuralinku na lidském pacientovi věnoval jen krátkou zprávu o dvou větách. Vědci poznamenali, že nový výzkum na lidech by neměl probíhat za zavřenými dveřmi, a naznačili, že Neuralink nedodržel základní etické normy.
„Otevření mozku živé lidské bytosti za účelem vložení zařízení, zejména u člověka s vážnými zdravotními problémy, si zaslouží více než dvě věty ve zprávě na něčem, co je v podstatě proprietární platformou sociálních médií, která se z hlediska faktů nevyznačuje spolehlivostí,“ uvedlo centrum. Zástupci Hastingsova centra poznamenali, že se Neuralink veřejně nepodělil o to, co plánuje dělat, pokud se něco pokazí, a nesdělil ani výsledky svého výzkumu na zvířatech.