Oživeno 5. srpna
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) vyfotografoval nejvzdálenější hvězdu ve známém vesmíru. Jmenuje se Earendel a je asi 12,9 miliardy světelných let daleko.
Konkrétně se nachází v souhvězdí Velryby, v galaxii srpkovitého tvaru Sunrise Arc. Poprvé byla spatřena předchůdcem JWST, Hubbleovým vesmírným dalekohledem, již v březnu.
Nový snímek v úterý na Twitteru zveřejnila skupina astronomů, která si říká „Cosmic Spring JWST“:
JWST tuto hvězdu dokázal zvěčnit díky tomu, že v daný okamžik byla perfektně zarovnaná s kupou galaxií, která se nachází před ní a ohýbá tak její světlo. Jinak řečeno, využil tzv. efektu gravitační čočky.
„To je opravdu šťastné zarovnání. Nikdo nikdy neviděl takto zvětšenou hvězdu, nemluvě o galaxii,“ komentoval to jeden člen výše zmíněné skupiny, Dan Coe ze Space Telescope Science Institute v americkém Marylandu.
Fotografie pořízené JWST
V aktualizovaném článku publikujeme snímky pořízené Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Předchozí aktualizace najdete na dalších listech, další informace o JWST pak zde:
JWST pořídil detailní snímek galaxie Kolo od vozu
3. srpna | Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) poslal na Zemi povedený snímek galaxie zvané „Kolo od vozu“, známé také jako Zwickyho elipsa, která má ve svém středu aktivní černou díru.
Jak poznamenává European Space Agency (ESA), tato nádherná fotografie není jen pastvou pro oči - astronomům také pomůže lépe porozumět tomu, jak vznikají nové hvězdy.
Galaxie Kolo od vozu, která se nachází 500 milionů světelných let daleko v souhvězdí Sochaře, podle NASA představuje „výsledek intenzivní události – vysokorychlostní srážky mezi velkou spirální galaxií a menší galaxií“.
Před touto kolizí se však pravděpodobně jednalo o „normální galaxii jako Mléčná dráha“.
Mezi další zajímavosti patří skutečnost, že Kolo od vozu je velmi proměnlivé a bude se i nadále transformovat.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba vyfotil spirální galaxii Messier 74
21. července | Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) si připsal na konto další fantastický snímek. Tentokrát spirální galaxie Messier 74.
Fotografie – resp. tři samostatné obrázky spojené do jednoho celku – pořízená zařízením MIRI (Mid Infrared Instrument) ukazuje rozsáhlá ramena dotyčné galaxie v nádherné temně fialové barvě, což mnohé astronomy nadchlo.
„Podívejme se, co pozoroval JWST včera... Oh, dobrý bože," napsal na Twitter Gabriel Brammer z University of Denmark, který dotyčnou koláž z dat JWST vytvořil.
V dalším tweetu Brammer vysvětlil, že onen podivný fialový odstín je způsoben mezihvězdnými polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAH), díky nimž jsou „filtry používané pro modré a červené kanály jasnější ve srovnání se zelenými“.
M74, také známá jako NGC 628, se nachází ve vzdálenosti zhruba 32 milionů světelných let od Země a často se používá jako učebnicový příklad spirální galaxie – tedy takové, pro níž je typická středová oblast kulového tvaru, z níž vycházejí jednotlivá ramena.
JWST poslal na Zemi další úžasné snímky
Oživeno 13. července v 17:00 | NASA publikovala další snímky, tentokrát detaily prstencové mlhoviny v souhvězdí Plachet, která je v katalogu vedená pod označením NGC 3132. Mlhovinu vzdálenou 2500 světelných let poprvé spatřil John Herschel v roce 1835. Blíže jsme ji mohli pozorovat až díky Hubbleově teleskopu. JWST ale ukazuje ještě jemnější struktury oblaků plynu a prachu a dvou umírajících hvězd.
Teleskop poslal snímky z přístrojů NirCam zachycující vlnové délky 0,6 až 5 µm a MIRI vidící ve spektru 4,9 až 28,8 µm.
A takhle mlhovinu před téměř 25 let viděl HST.
Další nová fotografie zachycuje Stephanův kvintet, skupinu pěti galaxií v souhvězdí Pegase, které tančí okolo sebe a přetahují se o materiál.
Nejkrásnější z nových snímků ukazuje dříve neviděné detaily hvězdokupy NGC 3324, rodiště nových hvězd nacházejícího se uvnitř mlhoviny Carina.
NASA bude průběžně zveřejní i další fotografie, které JWST pořídil. Během následujících dnů také zpřístupní archiv zdrojových dat, které budou moci vědci použít ke svým výzkumům.
Fotografie v plném rozlišení a v různých variantách najdete na webu NASA.
Oživeno 14. července v 8:45 | Mlhovinu NGC 3324 v roce 2006 vyfotil také Hubbleův teleskop. Můžeme tak srovnat výřez jeho snímku (dole) s aktuální fotografií pořízenou teleskopem JWST (nahoře).
První snímek z teleskopu JWST
13. července | Říkají tomu První Webbovo hluboké pole a po kalibračních snímcích je to první reálná fotografie vesmíru, kterou Webbův teleskop poslal na Zemi. Snímek v úterý v noci našeho času prezentovala NASA s prezidentem USA Joem Bidenem.
Uprostřed obrázku vidíme galaxie ve skupině SMACS 0723, které jsou vzdálené 4,6 miliard světelných let. Objevil je Hubbleův teleskop a teď můžeme srovnat, jaký pokrok JWST udělal. Zatímco expozice jeho snímku, který snímaly kamery na různých vlnových délkách, trvala „jen“ 12,5 hodiny, Hubble k tomu potřeboval 11 dnů.
Stejný výřez vesmírné oblohy v podání Hubbleova teleskopu
Skupina galaxií SMCS 0723 působí jako gravitační čočka, která zvětšuje mnohem vzdálenější galaxie za ní. Ty, které jsou na obrázku v podobě malých čárek, jsou proto ještě mnohem dál. Odhaduje se, že by to mohlo být i přes 13 miliard světelných let. To je krátce, jen stovky milionů let po velkém třesku. Tak mladý vesmír jsme ještě nikdy neviděli.
Pro představu o tom, na jak velkou část vesmírné oblohy se na obrázku JSWT díváme, si můžete představit zrnko písku v natažené paži. Je to zhruba jen 2,4 úhlové vteřiny.