Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil snímek neobvyklé spirální galaxie M66

Ja verim, ze ked sa zamyslis, tak prides na to, ze je to sikovny napad. Tam ti pomocku: nie kazdy cita pravidelne clanky

Však nemusí, stačí mít jednotlivé články jako seriál a dole mít odkaz na předchozí - kdo se asi vrací k článku a jeho zbývajícím kapitolám, když to spolu přímo nesouvisí?Ta diskuze je úplný úlet, třeba tohle: "Docela mne zklamala kvalita. Vždyť je to "jen" naše sluneční soustava!"Ke které z 22 kapitol s 22 nesouvisejícími objekty se ten komentář vztahoval?

Tak ako to je to dobre v tomto pripade, co sa tyka kapitol si musis najst ine pripady. Skus sa nad tym zamysliet. Uprimne? Uz ma seru ludia co na vsetko nadavaju. A kritizuju zjavne veci, pri ktorych si seru do huby.

Upřímně, ono by bylo možná lepší u toho tu diskuzi zakázat, než tu mít tohle.Je to vedlejší produkt dvou skvělých nápadů – povolit jeden komentář pod článkem, na něj povolit edit jen na 24 hodin, a pak ten článek aktualizovat padesátkrát s nějakým přílepkem.Bývá to i na Živě, taky tam ta diskuze potom dává smysl.

Tak v podstatě jsou dvě tři možnosti, jak to obejít.Založit si pokaždé nový účet, anebo najít při každé aktualizaci dobrovolníka, který přidá příspěvek s aktuálním datem, a pak už diskutovat jenom v tom jednom vláknu. :DA třetí je vybrat náhodný příspěvek a diskutovat pod ním. :D

Já jsem neřešil vkládání příspěvků (v tom máte pravdu taky, že víc jich sem asi ani dát nejde), ale že člověk vidí stránku s jedním tématem a pod tím diskuzi, která se týká něčeho jiného. Protože někdo vymyslel, že budou mít jeden článek a do něj pořád přidávat kapitoly, které spolu příliš nesouvisí. Takže je tu neuvěřitelný bordel.

Protože pro nás to je teď a vidíme to až teď. Ona ta současnost je nakonec relativní a pro různé pozorovatele různá. Nemohou ale psát o něčem, co se "teď" děje 15 tisíc ly daleko, protože to prostě nevíme. Nebo to berte tak, že i ten čas plyne konečnou rychlostí...

Přesně, ještě by to chtělo vedle krabičku od sirek, aby měl člověk lepší představu

No dyť. Dyž blejsknu moji Máňu u grilovačky tak sou ty fotky lepší, no né?

Dam ty hadanku, preco ked chces robit fotku velmi zblizka je to rozmazane? Odpovedou na tuto otazku zaroven dostanes sa vies dopracovat aj odpovedi na tvoj nezmyselny dotaz

Když pozorujete ve viditelném spektru velmi vzdálené objekty tak barvy také neodpovídají realitě, jsou posunuty k červené části spektra. A barvy u infračervených snímků nemusí být zcela vymyšlené (někdy ano, záleží na účelu), stačí je posunout opačným směrem, do viditelné části spektra, a můžeme dokonce získat snímek s realističtějšími barvami než má snímek pořízený ve viditelné části spektra

Problém je v empatii a schopnosti abstrakce. Dost lidí si tyto pojmy spojuje s citlivostí== homosexualitou, čímž se tak nějak... omezují.

tiež ma o tom nenapadlo rozmýšľať, kým tu pred Vami nediskutovali o tom.Kto mi garantuje, že moje videnie červenej farby je také isté, ako videnie tej istej farby niekým iným?Napríklad je celkom možné, že tú farbu mozgom vyhodnotí presne ako ja, teda že je červená, ale na rozdiel odo mňa, ktorý mám nejakú predstavu o červenej farbe, on môže túto farbu vidieť, ako by som videl ja modrú ... A keďže tam niet nejakého posúdenia, či jeho mozog pracuje úplne rovnako ako ja alebo len prisudzuje farbám nejaké symboly, aby ich vedel rozlíšiť a priradiť, tak čo už ...

To vnímání barev se myslím moc lišit nebude. Jako lidi přece jenom máme stejné tkáně a mozek, takže to působení bude podobné. Lišit se to může u různých vad ("barvoslepost"), kdy nefunguje část receptorů barev, takže je pak člověk vnímá jinak a některé barvy neodliší. Asi jako když upravíte fotku a snížíte intenzitu některé z RGB složek. Ale to už nejsou úplně standardní situace.

Mícháte dvě věci dohromady.
Posun viditelného spektra směrem k červené. Tam lze logicky předpokládat, že lze barvy do určité míry rekonstruovat, ale nejde to jednoduše jak to zní.Infračervené světlo nemá s barvami nic společného. Je to jiná vlnová délka a nelze v žádném případě tvrdit, že vyšší vlnová délka odpovídá, třeba červené a nižší třeba fialové. Spíše to udává jaké teplo daný objekt emituje.To zní složitě: Zkuste si rekonstruovat barvy třeba ze snímku vašeho domu pořízeného termo kamerou, ta pracuje s infračerveným světlem. Vlnové delky budou jiné, ale princip zůstává - nelze z toho získat barvy, měříte něco jiného než barvy! Rekonstruce z principu není možná. Stejně tak posunem nezískáte rozhovor na radiových vlnách vysílaném na stanici Rádio galaxy M66.Správná odpověď je, že tam je postprocessing a je to vlastně čistě na autorovi, jak infračervený snímek zvizualizuje, může použít váš princip, ale pak je otázka zdali bychom dostali hezký snímek, těžko. V praxi se to dělá tak, aby vám to připadalo hezké. V tomto konkrétním případě to byl:
https://apod.nasa.gov/apod/ap230829.html... Brian TomlinsonPřesně proto je autor snímku uveden u zdroje.PS: Ty plusy za takovou blbost nechápu.

Kde přesně vidíte zdvojené nebo zečtveřené hvězdy? Jestli myslíte takový ten vzor, tak to je dáno konstrukcí těch zrcadel a buď zde nebo na nějakém jiném portále jsem viděl, článek, kde to bylo podrobně vysvětleno.Jinak nedokážu si představit, jak by probíhalo takové skládání až na Zemi. To by každé zrcadlo muselo mít nějaký zatemňovací mechanismus, aby ty šíleně drahé a složité snímací přístroje to braly vždy jen z jednoho. Variantu, že by každé zrcadlo mělo vlastní snímač snad ani nebudu rozvíjet...

Chápu, že jako laik jste zklamaný. Ale musím Vám říci, že i já jsem laik, ale má inteligence a všeobecný rozhled mi dovolují tyto věci chápat správně.
Zdvojeného tam není nic. Snímek je ostrý. Kde vidíte nějakou špatnou ostrost či neostrost nevím, asi to bude očima.
Seřízeno je vše dobře, dělali to profíci. Naštěstí na Vaši radu oni víte co?
Chyba skládání tam není. Chyba zakřivení je dána výrobní technologií zrcadel a ta je v normě.
Chyba skládání paprsků z jednotlivých zrcadel je dána konstrukcí a s tou se musí počítat. Ono tak nějak zatím nemáme dostatečně levnou technologii, jako lidstvo, abychom mohli na místě teleskop nejen samočinně rozvinout a navíc ta zrcadla ztavit dohromady a přeleštit. To byste chtěl hodně, ne? Také by to bylo kontraproduktivní, vynaložit tolik úsilí pro něco, co se dá snadno eliminovat.

https://mlich.zam.slu.cz/x/getthumbnail2.jpg...
Kdyz odstranite rozmlzeni z te nove, take vypada zajimave. Jen je poznat ty jpeg fragmenty.

Webb nesnímá ve viditelném části elektromagnetického spektra. Hubble ano. Tak proto!

Webb to nesnímá v tý viditelný části právě proto, aby dohlédnul dál než Hubble, ne? Proto by měl asi teda koukat jinam... Dál, třeba.
Já s tim předchozim komentářem celkem souhlasim.

Měl by se dívat právě na ta "stará" místa právě proto že část informací o nich máme již z jiných částí elektromagnetického spektra (z Hubblea). Takže se to multiplikuje.To je věda, ne cirkus, víme?

Ked si taky mudry co nerobis vo vednych oboroch :D Oni vedia preco sa tam pozeraju. Hubble ma niekolko sensorov, neni to len IR. Navyse hlbkovy sken hubble teleskopu by tiez bolo blbost. Ked robili dlhu expoziciu na prazdne miesto. A sam vies co tam uvidieli. Mam dojem ze si myslis, ze priepustnost je rovnaka po celom spektre. A to tak nie je. Aj zemska atmosfera ma priepustne a nepriepustne oblasti spektra. Priepustna napriklad v radiovych vlnach a v spektre viditelneho svetla. Cize tam mozu vidiet nieco co vidiet predtym nemohli.

Tipl bych si že autorská práva

Jsou lidé a lidé. Někteří se snaží lidstvo posunout a některé to nezajímá a myslí jen na sebe. Je jen na nás kterou stranu podpoříme a kam se bude svět posouvat 🌌😉

tej druhej skupiny je 99%

Řekl bych to jinak.
Všichni se snaží lidstvo posunout, jenom se jaksi nemohou dohodnout, kterým směrem ...

Osobně se nehodlám nikam posouvat a ani mě nehne někam posouvat celý lidstvo... Mám tu jen omezenej čas a lidstvo si nějak poradí i bez mýho přispění. Koneckonců to tak bylo po statisíce let... Většina lidí na planetě žije v chudobě a nezbývá jim než myslet jen na sebe, aby neumřeli hlady nebo třeba na choleru ze špinavý vody. Musej se starat o svý přežití a nezbývá jim čas na to, aby přemýšleli jak posunout lidstvo. Takovy ušlechtilý myšlenky si můžete dovolit vy, z vašeho blahobytu. Ne člověk žijící ve slumu, v chatrči, v tý zlý Koreji, v Předlicích, v Káhiře, v Indii, v Riu, v Moldavsku, v Jemenu, v Mostě... Navíc dneska je tolik lidí, kteří by na jiných chtěli páchat dobro, že to zvládnou i za mě...

Umím si představit jak tam nějaký script generuje nějaký náhodný světýlka .... už máme jednu videohru co generuje vesmír... to může být na podobné bázi

Ale Hubble nebyl moc dobrý v analýze atmosféry exoplanet.

hej, dufam ze vedecka hodnota proti hubblu je omnoho vyssia ako rozdiel v kvalite fotiek

To tvoje sklamanie je možno preto, že na to pozeráš ako na obrázok - z vedeckého hľadiska je to rozdiel okuliare na čítanie vs mikroskop.

len aby bola pravda co hovoris, pretoze obrazky z webba vyzera byt iba o trocha lepsie ako z hubbla. cakal som radovo vyssie schopnosti. i tato posledna fotka jupitera. akokeby hubblu z oka vypadla, len horsie farby.

a foto marsu je iba z dalsieho dlheho radu sklamani

skoda ze webba nespravili zopar krat vacsi, ked uz to bol jeden z najdlhsich projektov ludstva. pretoze proti hubble to zatial vyzera iba mierne lepsie

https://www.youtube.com/watch...
to si pozri, pekne to tam vysvetluju na obrazku kde je supernova hviezdy

Pretože je to ku.va úspech americkej vládnej agentúry a Biden je americký prezident?

Jak to říkal ? Ameriku definuje jedno slovo: POSSIBILITIES ...America can do big things...

Názor byl 1× upraven, naposled 12. 07. 2022 17:31

Ano. A všechno záleží na penězích - viz můj příspěvek níže.

Jestli té větě nerozumíš, tak nevíš, jakou informaci nese, a tudíž nedává smysl divit se, proč ta informace v článku je. Tak jak to je?

NASA je vládní organizace a má přidělen úchvatný podíl 0,5 % celkového federálního rozpočtu. A Joe Biden je prezident, kterému by bylo dobré připomenout možnost mírného zvýšení přídělu pro NASA ...
With an annual budget of $23.2 billion in Fiscal Year 2021, which is less than 0.5% of the overall U.S. federal budget ...
https://www.nasa.gov/about/index.html...
Obávám se, že ani Biden mnoho nezmůže - peníze přiděluje Kongres ...
---
P.S.
V USA je jeden bilion ... tisíc milionů = 10^9 = 1 000 000 000
v UK a v Evropě je jeden bilion .. milion milionů = 10^12 = 1 000 000 000 000

Názor byl 1× upraven, naposled 03. 08. 2022 18:27

skor vyvinut ucinne lieky na schizofreniu

Pokud něco není, tak nepomůže žádný dalekohled

ten je vo vas

Právě že Bůh je všude ...

No jo, ale jako by nebyl

Nevím, jestli laik docení hloubku obrazu 13 mld světelných let. Už jen vzdálenost Země měsíc, natož Země Slunce je problém ve skutečném měřítku.

3D vidi clovek iba par desiatok metrov, vo vacsej vzdialenosti su uz rozdiely obrazov medzi ocami tak male ze vidime 2D

Panorama já rád ,a u tohoto snímku by se hodilo aby všichni nemluvili o rozmazaných galaxiích .... Miliardy let ? Však jde jen o to umět je správně prezentovat na ose X ;)

Já to vyfotil mobilem a mám to ostřejší!

Názor byl 1× upraven, naposled 16. 09. 2022 16:58

Pěkné. Čím červenější, tím jsou u JWST lépe vidět. Ty nejčervenější nejsou u Hubbla vidět vůbec.

par sekund vo fotosope a vyzeralo by to rovnako

To světlo, co vidíme, je opravdu max. kolem těch 13 miliard světelných let (tj. staré tak, jak dlouho mu trvalo k nám doletět). Že jsou ty objekty vlivem rozpínání prostoru dnes ještě mnohem dál (a nejspíš už vůbec neexistují), je něco jiného.

Názor byl 1× upraven, naposled 12. 07. 2022 15:26

je kludne mozne ze vesmir je uz v kolapse, len sa to tak skoro nedozvieme, ak kolaps prebieha pomaly.. iba rychlostou svetla

světelný rok = jednotka vzdáleosti
Světlo může být 13 miliard let staré, ale letět k nám ze vzdálenosti větší. Fyzika

Máme pravdu oba (mně v původním příspěvku vypadlo slovo). V článku je to nesprávně, jak poukazujete. Hranice pozorovatelného vesmíru jsou od nás vzdáleny něco přes 45 mld světelných let (poloměr), což může být případ galaxií v té gravitační čočce.

Asi měli použít spíš výraz "neostrá", protože fakt je "rozmazaná". Nemá to nic společného s tím efektem gravitačních čoček, co tam je k vidění.

No hlavně, co z nich poznáme. Tenhle dalekohled přepíše naše poznání o vesmíru.

přepíše? jsi si jist?

Je to dobrý obrat.
Ve skutečnosti spíše nahradí jedny bludy jinými bludy, ale tak nechte nám naději, že se k tomu konečnému poznání alespoň přibližujeme.