Švédská Husqvarna o sobě ráda tvrdí, že bude dost možná nejstarším startupem na světě. Asi na tom něco bude, i když si ji dnes totiž spojujeme hlavně s motorovými pilami a sekačkami, ve svých fabrikách rozesetých po celém světě vždy vyráběla to, co bylo zrovna potřeba. Svým způsobem opravdu začínala pokaždé od nuly jako leckterá garáž.
Vše vypuklo před dlouhými 336 lety na břehu jezera Vättern, kam jsme se v týdnu vypravili prozkoumat několikapatrové muzeum zdejší průmyslové ikony. Mírně zvlněná krajina se tu láme v ostrém svahu směrem k jezeru a s ním i řeka Huskvarnaån s několika malými vodopády.
Vodopády na řece Huskvarnaån a nejstarší budovy Husqvarny
Místní tu koncem sedmnáctého století postavili mlýn a kovárnu, která posléze získala od dvora všechna potřebná práva k obchodní činnosti. A tak se už v roce 1689 zrodila Husqvarna, která si své jméno nese až do dnešních dnů.
Nejprve vyráběla muškety a další palné zbraně. Kdyby tehdy kováři začali jen o něco málo dříve, střílelo by se z nich i na českých bojištích třicetileté války a průmyslový koncern by u nás zanechal mnohem větší stopu než o tři sta let později.
20. století a éra šílených nápadů
Jen co se Stockholm nabažil dobývání, Husqvarna přenastavila mašiny a začala do světa chrlit nejprve šicí stroje, poté díky spojení s Electroluxem také spotřebiče do kuchyní a obýváků a po akvizici konečně i první sekačky.
Jedna z prvních domácích magnetronových mikrovlnek na světě z poloviny 60. let
V 50. letech přišly na řadu motorové pily a o dekádu později dokonce malé mikrovlnky – po USA jedny z prvních na světě. Husqvarna jim říkala „electron guns“ (elektronová děla) a není divu, kostku zmražené zeleniny totiž proměnily v teplý pokrm během šesti sekund.
V galerii najdete některé další šílené vynálezy Husqvarny z 20. století
To víte, svět tehdy objevoval sílu atomu a nové formy energie, inženýři zase zdravotní limity, a tak se na trh dostávaly spotřebiče, ke kterým byste dnes s trochou nadsázky potřebovali zbrojní průkaz.
Husqvarna to zkoušela i s automaty na párky v rohlíku. Nebyly příliš úspěšné
Husqvarna Motorcycles je dnešní rakouské KTM
Pokud neholdujete motorovému sportu, možná vás překvapí, že od roku 1903 byla Husqvarna pojmem i na poli výroby motorek a Grand Prix. Svým způsobem se tehdy tak trochu opět proměnila ve zbrojovku, na jejích jednostopých vozidlech se totiž následující století proháněla také moderní švédská armáda.
Koncem 80. let nyní už rozsáhlý holding prodává divizi Husqvarna Motorcycles italské Cagivě, o něco později se dostává pod křídla německého BMW, aby nakonec skončila v rukou rakouského KTM.
Militärmotorcykel vzor 258 A od někdejší motocyklové divize Husqvarny
A právě tehdy se začíná psát nejnovější startupová kapitola průmyslového obra na břehu řeky Huskvarnaån, firma totiž zkraje 90. let koupila patent na technologii solárně napájené robotické sekačky.
Sluneční želva Solar Mower
Princip robota je z dnešního úhlu pohledu vlastně docela jednoduchý. Tehdy stále ještě velmi drahé polykrystalické fotovoltaické články přes den dobijí akumulátor a palubní počítač poté nastartuje motory.
Sekačka vyrazí na cestu, roztočí nůž, nicméně si musí vystačit jen s primitivními čelními detektory překážek a gumovým nárazníkem. Jezdí si sem a tam, občas spadné ze schodů, slabě mulčuje trávník, no a to je asi tak všechno.
Dobový leták první solární robotické sekačky na světě
V každém případě, na tehdejší devadesátky to bylo hotové zjevení, a tak Husqvarna na nic nečekala a v roce 1995 konečně představila první komerční model svého druhu – dnes už legendární Solar Mower. Kdyby ho měl náhodou nějaký fanda někde v garáži či vitrínce, může se zapojit do soutěže o nejstarší a stále funkční stroj.
Solar Mower letos slaví rovných třicet let a když se tehdy objevil na scéně, spíše než sekačku připomínal kodrcavý marsovský rover. Všichni mu proto nakonec říkali prostě jen želva.
Lars Andersson, jeden z vedoucích týmu Solar Mower, u prvních prototypů z roku 1993
Želva byla děsně drahá, po trávníku se pohybovala prakticky náhodně, tu a tam spadla do bazénu a slabé fotovoltaické panely fungovaly v zakaboněném Švédsku a dalších severských zemích jen pár měsíců v roce.
Dalším nešvarem bylo ovládání. Psal se rok 1995 a moderní mobilní aplikace (natož samotné mobily) ještě neexistovaly, sekačka proto měla jen hlavní vypínač a sadu číselných tlačítek, jejichž postupným stiskem mohl zákazník podle kódu navolit kýžený režim a chování robota.
Ovládání robota pomocí vyťukání numerického kódu
Jak nám ale vysvětlili manažeři, kteří byli u toho, a také Patrik Jägenstedt, ředitel robotiky a umělé inteligence, Solar Mowera tehdy kvůli tomu nedokázal skoro nikdo pořádně ovládat.
Bylo to prostě příliš složité a Husqvarna si zadělala na pořádný obchodní průšvih.
Namísto propadáku domácí mazlíček
Kdyby se psal rok 2025, nejspíše by to celé opravdu skončilo fiaskem, jenže před třiceti lety byl Solar Mower hotovým zjevením a u prvních zákazníků způsobil stejný efekt jako robotické vysavače o dekádu později.
Produktový ředitel Husqvarny Olle Markusson a Solar Mower jako ovce. Tou totiž opravdu byl. Měl se pomalu, slabě, ale nepřetržitě starat o trávník. Stejně fungují i dnešní robotické sekačky – mulčují
Lidská psychika je totiž mocná, takže pokud se něco samo pohybuje po trávníku a spadne to občas ze schodů, není to šmejd a adept na skládku, ale pacient – domácí mazlíček –, který potřebuje doktora.
Sečteno a podtrženo, namísto nadávek a reklamací dávali Švédové, Němci a posléze další zákazníci solarmowerům lidská jména a přezdívky. A i když byl celý projekt v počátcích opravdu v ohrožení a koncern uvažoval, že jej raději zařízne, prodejní čísla ukázala pravý opak.
Solar Mower z roku 1995 a jeho nástupce Auto Mower z roku 1998
Inženýři mašinu postupně vylepšili, opravili klíčové chyby, nespolehlivé solární dobíjení nahradili síťovým dokem a už v roce 1998 zamířil na trh první Automower. Nástupce legendy, který firma vyrábí dodnes a už je vlastně také ikonou.
Česklovenský trh velký jako Finsko
Řada Automower se v následujících 27 letech stala jedním z klíčových artiklů Husqvarny, a protože patřila k prvním svého druhu, postupně dobyla trávníky od Kalifornie po česká golfová hřiště a mnohé městské parky.
Teprve v posledních letech ukusuje koláč i levnější konkurence, Husqvarna chce ale zůstat etalonem vyšších tříd. Ze stejného důvodu se nevrhla ani do výroby příbuzné technologie robotických vysavačů.
Letošní novinka Automower NERA 435X AWD si poradí se sklonem až do 70 %
Zjevně to funguje, i přes relativně vyšší cenu se totiž na společném česko-slovenském trhu každý rok prodá podobné množství automowerů jako přece jen v o něco bohatším Finsku.
Robotické sekačky můžete potkat i na veřejnosti. Jedna flotila automowerů se stará třeba parky ve Znojmě, další o zeleň v Karlově Studánce a našly byste je i v Sokolově. Kupodivu je ještě nikdo nepoškodil ani neukradl.
Buď na elektrické otroky dohlíží skrze elektronický systém městská policie, anebo je hlavní ochranou jejich vlastní hmotnost a rozměry. Profesionální robotické sekačky jsou totiž obvykle mnohem mohutnější než ty pro domácí trávník.
Nové modely sekaček pro letošní sezónu
Sekačky s centimetrovou satelitní navigací
K nastavení hranic a no-go zón mohou sekačky používat buď fyzický, nebo virtuální vodič. Stejně tak jim může vedle inerciálního polohového systému (podle pohybu kol) a ultrazvukových čidel pomáhat také satelitní navigace včetně referenční korekce RTK s přesností na několik centimetrů. Husqvarna tomu říká EPOS (Exact Positioning Operating System).
Technologie RTK se typicky používá při geodetickém zaměřování nebo v poslední době u dronových show a spočívá v tom, že běžný GNSS přijímač (GPS, Galileo aj.) rádiově přijímá korekční data z místního stacionárního vysílače instalovaného třeba na střeše.
EPOS s místním vysílačem dosáhne přesnosti 1-2 cm. V cloudové verzi pak 5 cm
Husqvarna svůj EPOS nakonec rozšířila ještě o cloudovou verzi, která je jen o něco málo přesnější, obejde se ale bez stacionárního vysílače. Sekačka totiž přijímá korekční data přes internet od lokálních dodavatelů v jednotlivých zemích a regionech.
Mimochodem, co nejpřesnější lokalizace sekačky na trávníku nabízí i některé zajímavé funkce. Vedle hranic a no-go zón jako u robotických vysavačů, které k tomu stejnému používají lidar (to by bylo v terénu složité), je to třeba režim Rewilding mode.
V praxi je to opět jen no-go zóna, sekačka ale ve speciálním režimu a po vlastním zmapování zahrady vybere vhodné místo, ve kterém nechá žít divokou přírodu. Alergici to asi příliš neocení, včely a další opylující hmyz ovšem ano.
V roce 2026 dorazí AI a počítačové vidění
Satelitní a inerciální navigaci a současnou ultrazvukovou detekci překážek doplní už příští rok ještě jeden fenomén posledních let – samozřejmě umělá inteligence a počítačové vidění. Vize firmy pro příští dekádu už ale připomíná spíše sci-fi a promění zahradní sekačku v univerzálního environmentálního robota.
Bude sledovat a opečovávat život na zahradě, bojovat proti invazivním druhům, a hlavně bude mít k dispozici různé nástroje v podobně výměnných modulů.
Co budou umět sekačky v roce 2026 a 2033, si ukážeme v dalším článku. Ve Švédsku jsme totiž viděli i živé ukázky inženýrských prototypů:
Cestu redaktora do Švédska hradila společnost Husqvarna