Na konci listopadu 2018 přistála na povrchu Marsu sonda InSight. Na palubě má řadu přístrojů pro průzkum rudé planety, ale dva z nich jsou nejdůležitější. Krtek přístroje HP3 se zatím ani zdaleka nedostal do hloubky pěti metrů, ve které by měl měřit tepelnou vodivost. Vědci se ho stále snaží přimět k rozumu, ale zatím ho dostali jen pár centimetrů pod povrch a bohužel to vypadá, že pokud se nestane zázrak, tak své snahy budou muset vzdát.
Seismometr SEIS je mnohem úspěšnější. Na povrch planety byl vysazen prakticky přesně před dvěma lety. Vědci díky němu mohou po Zemi a Měsíci měřit otřesy na dalším tělese Sluneční soustavy a prozkoumat tak jeho vnitřní stavbu. Celkem zaznamenali už 480 marsotřesení. Nejsilnější dosáhla 3,7 magnitudy, což není mnoho. Většina byla ale ještě mnohem slabší. Někdy je otřesy obtížné odhalit v „šumu“, který vyvolává vítr. InSight má pro tyto účely na palubě i meteorologickou stanici.
Kontinentální kůra Země se dělí na podvrstvy z různých druhů hornin. Vědci měli podezření, že u Marsu je to podobné, ale neměli důkazy.
Na konferenci Americké geofyzikální unie byly prezentovány první výsledky. Marsovská kůra by měla mít dvě nebo tři vrstvy. V závislosti na tom je tlustá 20 nebo 37 kilometrů. Tloušťka se pravděpodobně liší v různých místech planety, ale nikde zřejmě nebude větší než 70 km.
Na Zemi se tloušťka kůry pohybuje od přibližně 5 do 10 kilometrů pod oceány až po přibližně 40 až 50 kilometrů pod kontinenty. SEIS pokračuje ve své práci. Vědci věří, že kromě kůry se jim podaří prozkoumat také marsovský plášť a jádro.