Nová studie provedená na Amsterdam University Medical Centers odhalila překvapivou souvislost mezi běžným, ale často zamlčovaným zvykem v podobě šťourání se v nose a rizikem nákazy covidem-19. Tento výzkum, který je první svého druhu, zjistil, že zdravotničtí pracovníci, kteří se pravidelně dloubají v nose, mají výrazně vyšší riziko nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Výsledky bádání byly publikovány tento týden v odborném časopise PLOS One.
Na počátku celosvětové pandemie onemocnění covid-19 zavedly zdravotnické orgány po celém světě preventivní opatření k omezení šíření viru. Strategie sahaly od sociálního distancování až po nutnost nošení ochrany dýchacích cest a prosazování přísných hygienických protokolů ve zdravotnických zařízeních.
Dloubání v nose zvyšuje riziko
I přes tato ochranná opatření však zůstali zdravotničtí pracovníci vystaveni zvýšenému riziku nákazy koronavirem. Jedním z možných faktorů, které k tomu mohly přispět, je podle studie každodenní (a nehygienické) chování, jako je například dloubání se v nose.
Tým vědců se dotazoval více než čtyř stovek zdravotnických pracovníků v lékařských centrech Amsterdamské univerzity na jejich osobní návyky, jako je například dloubání v nose, kousání nehtů nebo nošení brýlí. Přibližně 85 % respondentů se přiznalo k pravidelnému šťourání v nose, a to až v každodenní frekvenci.
Následné porovnání údajů odhalilo významný nárůst počtu infekcí covidem-19 u osob, které se dloubaly v nose, ve srovnání s těmi, kteří se tohoto chování zdrželi. To platilo i po zohlednění dalších faktorů, jako je například expozice pacientům nakaženým touto nemocí.
Kousání nehtů není tak rizikové
Vědci se domnívají, že šťourání v nose může usnadnit vstup viru přímým zanesením virových částic z ruky do nosní dutiny, která je pro covid-19 hlavní vstupní branou. Zdravotničtí pracovníci nevědomě infikovaní virem, kteří se věnovali šťourání v nose, mohli také potenciálně kontaminovat své pracovní prostředí, což vedlo k dalšímu přenosu viru.
Poměrně zajímavé je, že studie nezjistila žádnou významnou souvislost mezi kousáním nehtů nebo nošením brýlí a rizikem infekce. Vědci vyslovili teorii, že u osob kousajících si nehty mohou hrát ochrannou roli proteiny slin, které prokazatelně inhibují virus SARS-CoV-2.
Výzkum přináší nové poznatky o zdánlivě banálním chování, které může mít vliv na šíření onemocnění covid-19, zejména ve vysoce rizikových prostředích, jako jsou nemocnice a další zdravotnická zařízení. Zdůrazňuje také význam preventivních opatření a správné hygieny rukou a připomíná, že někdy jsou to právě malé návyky, které mohou mít v boji proti pandemii velký význam.