Prvním gigantickým černým dírám pomohlo záření blízkých galaxií

  • Astronomové si stále neví rady s objevem supermasivních černých děr na úsvitu vesmíru
  • Další možné řešení tohoto problému bylo nedávno zveřejněno v Nature Astronomy
  • Není vyloučeno, že gigantické černé díry mohly vznikat mnohem rychleji, než jsme si doposud mysleli

Je to záhada. Když astronomové před časem objevili supermasivní černé díry na samotném úsvitu vesmíru, tak je to zaskočilo. A dodnes si s tím nevíme rady.

Předpokládali totiž, že supermasivní černé díry rostou celé miliardy let. Jenomže my už známe více než dva tucty těchto vesmírných monster z doby, kdy byl vesmír starý pouhých 800 milionů let. Zároveň víme, že v raném vesmíru vznikaly z vodíku a helia ve velkém množství hvězdy a tento materiál pak nemohl skončit v gravitačním chřtánu rodících se supermasivních černých děr.

V dnešním vesmíru je spousta supermasivních černých děr. Bývají v centru prakticky každé galaxie. V mladém vesmíru ale zřejmě byly mnohem vzácnější. Vědci objevili první z nich v roce 2001, při rozsáhlém pozorování oblohy v projektu Sloan Digital Sky Survey. Přesto ale, jak by černé díry mohly tak rychle růst?

Zajímavé řešení tohoto palčivého problému, který je jednou z velkých záhad současné astrofyziky, nedávno uveřejnil časopis Nature Astronomy. Mezinárodní tým odborníků, jehož členy jsou badatelé irské Dublin City University, americké Columbia University a finské University of Helsinki, přináší důkazy o tom, jak supermasivní černé díry mohly vzniknout rychleji, než se dnes obvykle domníváme.

Irský badatel John Regan a jeho spolupracovníci simulovali vznik a růst supermasivních černých děr v dávném vesmíru na superpočítačích. Během toho zjistili, že když je poblíž protogalaxie se zárodkem supermasivní černé díry jiná protogalaxie, která září natolik intenzivně, že v hostitelské galaxii potlačuje tvorbu hvězd, tak to může vést až ke zhroucení protogalaxie do ještě větší supermasivní černé díry. Když nevznikají hvězdy, tak kosmický plyn ze širokého okolí proudí do černé díry.

Výpočty ukazují, že takové zhroucení hostitelské galaxie do supermasivní černé díry o hmotnosti 1 milion Sluncí zabere tak asi 100 tisíc let. To je vzhledem k délce dosavadní existence vesmíru pouhý kosmický okamžik. A o pár set milionů let později může být ze supermasivní černé díry skutečný behemot o hmotnosti miliardy Sluncí.

Pokud se Regan s kolegy nepletou, tak to znamená, že gigantické černé díry mohly v raném vesmíru vzniknout mnohem rychleji, než jsme si doposud mysleli. Badatelé doufají, že svou hypotézu o původu supermasivních černých děr ve velmi mladém vesmíru ověří v následujících letech, kdy by měl zahájit pozorování následník Hubbleho teleskopu – Vesmírný teleskop Jamese Webba. Ten dohlédne i do velice mladého vesmíru.

Zdroj: Georgia Tech

Diskuze (1) Další článek: TSMC bude příští generaci grafických čipů Volta od Nvidie vyrábět 12nm technologií

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Teleskop Jamese Webba, Černé díry, Nature astronom, Georgia Tech, Hubble, Helium, Dnešní vesmír, Vesmírný teleskop, Úsvit, Hvězda, Georgia, Nature, Záření, Giga +, James Webb, Záře, Blízký, Hubble, Černý, Galaxie, Gigant, Sky Survey



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

** Na internetu se objevily snímky něčeho, co by mohla být vzducholoď určená k dlouhodobým letům ve velkých výškách ** Tento objekt se pohyboval v blízkosti západního pobřeží filipínského ostrova Luzon ** Vzhledem k okolnostem by mohlo jít o moderní čínskou vojenskou vzducholoď

Stanislav Mihulka
VzducholoďVojenství
Telefon jako kapesní skener v klubech. Vědci přišli se snadnou metodou pro detekci drog v nápojích

Telefon jako kapesní skener v klubech. Vědci přišli se snadnou metodou pro detekci drog v nápojích

** Drogy nasypané do nápojů jsou stále velkým problémem ** Jejich odhalení a dokázání je časově i technicky velmi náročné ** K detekci GHB v nápoji nově poslouží jakýkoliv smartphone

Martin Chroust
StudieDrogySmartphony
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Beton z antického Říma je mimořádně odolný. Dokáže se sám opravit, protože ho Římané míchali za horka

Beton z antického Říma je mimořádně odolný. Dokáže se sám opravit, protože ho Římané míchali za horka

** Pro dnešní inženýry a materiálové vědce je antický římský beton velkou výzvou ** Tajemství výroby tohoto mimořádně odolného konstrukčního materiálu bylo totiž ztraceno ** Řešení letité záhady nedávno nabídl tým amerických a evropských odborníků

Stanislav Mihulka
MateriálHistorie