Vesmír

Prvním gigantickým černým dírám pomohlo záření blízkých galaxií

  • Astronomové si stále neví rady s objevem supermasivních černých děr na úsvitu vesmíru
  • Další možné řešení tohoto problému bylo nedávno zveřejněno v Nature Astronomy
  • Není vyloučeno, že gigantické černé díry mohly vznikat mnohem rychleji, než jsme si doposud mysleli

Je to záhada. Když astronomové před časem objevili supermasivní černé díry na samotném úsvitu vesmíru, tak je to zaskočilo. A dodnes si s tím nevíme rady.

Předpokládali totiž, že supermasivní černé díry rostou celé miliardy let. Jenomže my už známe více než dva tucty těchto vesmírných monster z doby, kdy byl vesmír starý pouhých 800 milionů let. Zároveň víme, že v raném vesmíru vznikaly z vodíku a helia ve velkém množství hvězdy a tento materiál pak nemohl skončit v gravitačním chřtánu rodících se supermasivních černých děr.

V dnešním vesmíru je spousta supermasivních černých děr. Bývají v centru prakticky každé galaxie. V mladém vesmíru ale zřejmě byly mnohem vzácnější. Vědci objevili první z nich v roce 2001, při rozsáhlém pozorování oblohy v projektu Sloan Digital Sky Survey. Přesto ale, jak by černé díry mohly tak rychle růst?

Zajímavé řešení tohoto palčivého problému, který je jednou z velkých záhad současné astrofyziky, nedávno uveřejnil časopis Nature Astronomy. Mezinárodní tým odborníků, jehož členy jsou badatelé irské Dublin City University, americké Columbia University a finské University of Helsinki, přináší důkazy o tom, jak supermasivní černé díry mohly vzniknout rychleji, než se dnes obvykle domníváme.

Irský badatel John Regan a jeho spolupracovníci simulovali vznik a růst supermasivních černých děr v dávném vesmíru na superpočítačích. Během toho zjistili, že když je poblíž protogalaxie se zárodkem supermasivní černé díry jiná protogalaxie, která září natolik intenzivně, že v hostitelské galaxii potlačuje tvorbu hvězd, tak to může vést až ke zhroucení protogalaxie do ještě větší supermasivní černé díry. Když nevznikají hvězdy, tak kosmický plyn ze širokého okolí proudí do černé díry.

Výpočty ukazují, že takové zhroucení hostitelské galaxie do supermasivní černé díry o hmotnosti 1 milion Sluncí zabere tak asi 100 tisíc let. To je vzhledem k délce dosavadní existence vesmíru pouhý kosmický okamžik. A o pár set milionů let později může být ze supermasivní černé díry skutečný behemot o hmotnosti miliardy Sluncí.

Pokud se Regan s kolegy nepletou, tak to znamená, že gigantické černé díry mohly v raném vesmíru vzniknout mnohem rychleji, než jsme si doposud mysleli. Badatelé doufají, že svou hypotézu o původu supermasivních černých děr ve velmi mladém vesmíru ověří v následujících letech, kdy by měl zahájit pozorování následník Hubbleho teleskopu – Vesmírný teleskop Jamese Webba. Ten dohlédne i do velice mladého vesmíru.

Zdroj: Georgia Tech

Diskuze (1) Další článek: TSMC bude příští generaci grafických čipů Volta od Nvidie vyrábět 12nm technologií

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Černé díry, Teleskop Jamese Webba, Columbia, Pár set, Nature, Široké okolí, Galaxie, Záření, Zajímavé řešení, Velký asteroid, Nature astronom, První důkaz, Asteroid, Black hole, James Webb, Zář, University of Helsinki, Vesmírný teleskop, Galax, Černý, Monster, Helsinki


Určitě si přečtěte

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

Nejlepší příslušenství k počítači. Tipy na osvědčené klávesnice, tiskárny, routery…

** Tipy na klávesnice, myši, routery, tiskárny, sluchátka a další věci k počítačům ** Poradíme, s jakými produkty neuděláte chybu ** Vybíráme jak příslušenství na běžnou práci, tak na hraní her

David Polesný | 22

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

Hesla jsou zlo. Hackeři napáchali tolik škody právě proto, že vůbec existují

** Nikdo si je nepamatuje ** Žádné není zcela bezpečné ** Nejlepší by bylo je prostě zrušit

Jakub Čížek | 65