Vědce ve Spojených státech znepokojuje ptačí chřipka, která se začala šířit mezi stády dojnic. Podle posledních zpráv byla nákaza zjištěna ve 32 stádech v osmi státech. Při prvních nákazách, ke kterým došlo v Texasu, byli na farmách nalezeni uhynulí ptáci, z nichž se virus patrně rozšířil na hovězí skot. Dle amerického ministerstva zemědělství (USDA) se ale nezdá, že by všechny infekce měly souvislost s texaskými případy.
Z dosavadních poznatků se zdá, že šíření vysoce nakažlivého chřipkového viru H5N1 je v některých případech způsobeno pohybem dobytka mezi stády. Není zřejmé, jak přesně se virus mezi krávami šíří, protože krávy vykazující nejvíce symptomů mají jen mírné respirační příznaky. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že k přenosu nejspíše dochází prostřednictvím kontaminovaného dojícího zařízení.
Ptačí chřipka bez příznaků
Nejistotu zvýšila zpráva deníku The New York Times, který uvádí, že jediné stádo v Severní Karolíně, u kterého byla zjištěna nákaza, nevykazovalo vůbec žádné příznaky. To by mohlo znamenat, že se virus může prakticky nepozorovaně šířit mezi stády a zeměmi. Ministerstvo zemědělství přitom vyzývá k testování na přítomnost viru H5N1 pouze pokud krávy vykazují klinické příznaky, jako je letargie, horečka, nízká produkce mléka a řídká stolice.
Mléko od nemocných zvířat obsahuje vysoké množství viru, nicméně je likvidováno. I kdyby se nějaké infikované mléko přeci jen dostalo do výrobního procesu Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je přesvědčen, že by byl virus zcela zničen v procesu pasterizace. „Pasterizace v mléce prokazatelně inaktivuje bakterie a viry, jako je chřipka,“ uvedla agentura.
Objev viru ptačí chřipky v nepasterizovaném mléce oznámila v pátek 19. dubna také Světová zdravotnická organizace (WHO). Vedoucí globálního programu WHO pro chřipku Wenqing Zhang uvedl, že virus byl zjištěn ve velmi vysokých koncentracích v mléce infikovaných savců.
Infekce amerických dojnic je velkým problémem. Znamená, že virus se může vyvíjet a získávat schopnost infikovat další savce, včetně lidí. Kromě toho ministerstvo rovněž oznámilo, že má důkazy o tom, že se virus H5N1 z mléčných farem rozšířil zpět na ptáky v nedalekých drůbežárnách, nicméně jak přesně se to stalo, není v těchto okamžicích známo.
Prasata jako bioreaktor
Dalším potenciálně závažným nebezpečím je možnost nákazy prasat, která mohou být infikována jak viry ptačí chřipky, tak viry lidské chřipky. Prasata by pak mohla sloužit jako bioreaktor, ve kterém by mohlo dojít ke vzniku nových variant chřipkových kmenů, které by mohly být nebezpečné pro lidi.
Alespoň prozatím je dobrou zprávou skutečnost, že genetické sekvence virů H5N1, které infikují krávy, nevykazují žádné mutace zvyšující schopnost přenosu na člověka. Odborníci však USDA vyčítají, že neposkytuje dostatek genetických údajů.
Vedoucí oddělení virologie na Erasmus Medical Center v nizozemském Rotterdamu Marion Koopman zdůraznila, že země by měly být schopné poskytovat tyto informace během několika dní. V této situaci jsou potřeba rychlé a transparentní údaje a je zarážející, že k tomu nedochází. Ve snaze poskytnout vědecké komunitě rychlý přístup k informacím nakonec americké ministerstvo zemědělství zveřejnilo 239 genetických sekvencí.
Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) všeobecně považuje riziko pro lidi za nízké, nicméně pracovníkům v zemědělství a dalším, kdož přicházejí do přímého kontaktu s infikovanými zvířaty, doporučuje dodržovat preventivní opatření.