Před dvaceti lety zachvátila svět panika z ptačí chřipky. Choroba řádila v Honkongu, Číně a dalších východoasijských zemích. V přípravě na ničivou pandemii státy po celém světě nakupovaly ve velkém antivirotika, jako je Tamiflu nebo Relenza.
Pandemie ptačí chřipky se ale nedostavila, lékům ve skladech vypršela expirace a nezbylo, než je zlikvidovat. S obnovou rezerv antivirotik už si politici hlavy příliš nelámali. V současné době věří spíš vakcínám na bázi očkovacích látek proti covidu a spoléhají na to, že v případě potřeby dokážou rychle vyrobit dostatečné množství dávek.
Ptačí virus v kravském mléce
Chřipkový virus A typu H5N1 mezitím nezahálel. Rozšířil se po celém světě a vyvolal masové nákazy volně žijícího ptactva i drůbeže. Opakovaně přitom prokázal schopnost nakazit nejen ptáky, ale také savce. Ve Spojených státech se nakazil od volně žijícího ptactva skot. U zvířat se onemocnění projevuje horečkou, omezením příjmu potravy, průjmem a poklesem produkce mléka.
Virus se v kravách nezastavil a šíří se dál. Ptačí chřipku tak chytli lidé, kočky nebo mývalové. U lidí mívá onemocnění celkem lehký průběh. Nakazí se nejčastěji ošetřovatelé zvířat na farmách, ale také konzumenti nepasterovaného mléka. Mléko nakažených krav obsahuje velká množství chřipkového viru H5N1, protože virus má vysokou afinitu k buňkám kravské mléčné žlázy.
Pasterace, tj. ohřátí na přesně danou teplotu po přesně daný čas, virus H5N1 v mléce zničí. Běžně stačí mléko ohřát na 72 °C na dobu 15 sekund. Při teplotě 63 °C je na zničení choroboplodných zárodků třeba 30 minut. Dnes se hodně používá vysoká pasterace, kdy je mléko vystaveno na 5 sekund teplotě 85 °C.
Ve Spojených státech s nástupem ptačí chřipky způsobené u skotu virem H5N1 konzumace syrového kravského mléka neklesla, ale naopak stoupla. Někteří lidé totiž mylně věří, že pitím syrového mléka nakažených krav získají vůči ptačí chřipce imunitu. Neriskují jen své zdraví. Každým přenosem viru na člověka dostává virus příležitost se mu lépe přizpůsobit a získat např. velmi nebezpečnou schopnost šířit se mezi lidmi.
Konzumenti syrového mléka tak pilně pracují na tom, aby ptačí chřipka přerostla ve vážný problém. Šíření viru H5N1 mezi savci nyní s definitivní platností potvrdila nová studie týmu vedeného Diegen Dielem z Cornell University v americké Ithace publikovaná ve vědeckém časopise Nature.
Zatím klid, ale opatrnost je namístě
Ve studii vědci konstatují, že od dubna 2024, kdy se v USA poprvé prokázala ptačí chřipka H5N1 u skotu, se virem nakazilo jedenáct lidí. Zdrojem nákazy je buď nemocný skot nebo nakažení ptáci. Přenos nákazy ze skotu na člověka se ale ukazuje jako málo efektivní a zatím nebyl zaznamenán přenos viru H5N1 mezi lidmi.
"Obáváme se však vzniku mutací, které by vedly k adaptaci viru na savce, k jeho přeskoku na člověka a následně k přenosu z člověka na člověka," přibližuje obavy epidemiologů Diego Diel.
Podle Diela ale není zatím zapotřebí přijímat nějaká přísnější opatření. Americké ministerstvo zemědělství vyčlenilo prostředky na sledování nákazy u zvířat i lidí a to tak, aby to finančně nezatěžovalo chovatele skotu. Vědci zdůrazňují, že je zapotřebí sekvenovat dědičnou informaci virů izolovaných z nakažených lidí i zvířat.
Jen tak se včas odhalí nebezpečné mutace, které signalizují narůstající riziko šíření ptačí chřipky lidskou populací, zhoršení průběhu onemocnění nebo vznik rezistence na antivirotika. Pokud by se takový virus objevil, pak by bylo zapotřebí přijmout preventivní protiepidemická opatření včetně karantény pro nakažené. Jen tak by bylo možné omezit šíření viru.
Zkušenosti z pandemie covidu ale nedávají těmto opatřením velkou šanci na úspěch. U nás zemřelo na covid přes 40 000 lidí, a přesto je významná část společnosti přesvědčená, že protiepidemická opatření jsou zbytečná.