Putin si zvedá sebevědomí. Rusko chce ještě letos přistát na Měsíci. Bude to mít ale hodně komplikované

Rusko se vrací k sovětskému vesmírnému dědictví a připravuje novou sérii misí s cílem dobýt Měsíc. První let mnohokrát odloženého programu Luna by měl proběhnout už na sklonku léta. Vyplývá to z oznámení ruského vesmírného programu, který v úterý vyzdvihl prezident Vladimir Putin.

„Budeme pokračovat v přípravách nové generace kosmických lodí a technologií pro jadernou kosmickou energetiku, kde máme určitě velmi dobrou a naprosto jasnou výhodu. Obnovíme lunární program,“ řekl Putin podle ruské státní zpravodajské agentury RIA na slavnostním předávání cen kosmonautům na kosmodromu Vostočnyj. Informaci přinesl deník The Moscow Times.

Sankcím navzdory

Rusko splní všechny své plány ve vesmírné sféře „navzdory pokusům zvenčí zabránit mu v dalším postupu“, řekl Putin ve zjevné narážce na sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu a válečným zločinům páchaným ruskou armádou v této bývalé sovětské republice.

První z misí má odstartovat letos v srpnu a ukončit tak 46 let trvající přestávku ruských přistání na Měsíci. Vůbec poprvé bude cílem jižní pól, kde chtějí ruští vědci studovat vodu ukrytou pod povrchem v ledovém skupenství.

„Měsíc je středobodem našeho programu pro příští desetiletí,“ řekl vědecký poradce Ruského institutu kosmického výzkumu Lev Zelenyj již 23. března během virtuální prezentace, kterou pořádala Národní akademie věd. Projekt, navazující na stejnojmenný sovětský kosmický program, byl plánován již v minulém desetiletí, ale opakovaně docházelo k jeho odkladům.

Luna 25 až Luna 29

Jako první bude realizována robotická mise Luna 25, která má ověřit technologii přistání. Kromě toho bude mít na palubě 30 kilogramů vědeckých přístrojů ke studiu půdy v kráteru Boguslavskij. Zástupce generálního konstruktéra pro elektrické systémy Alexandr Mitkin uvedl, že start první mise na Měsíc po 46 letech je naplánován na 22. srpna 2022.

Po ní bude v roce 2024 následovat Luna 26, orbitální sonda, jež bude hledat magnetické a gravitační anomálie a pořizovat snímky potenciálních míst pro další přistání. Pak přijde na řadu Luna 27 – přistávací modul zaměřený na studium půdy na Měsíci, jehož start se očekává v srpnu 2025.

Další dvě mise zatím nemají stanovená data startů. Luna 28 by měla přímo navázat na své předchůdce tím, že na Zemi přiveze kryogenně uložené vzorky z jižního pólu Měsíce, v nichž bude zachován vodní led a další těkavé sloučeniny.

Luna 29 ponese nové vozítko Lunochod, které se opět vrací k sovětským misím. Lunochod-1 se v roce 1970 stal prvním roverem, který se pohyboval po povrchu jiného vesmírného tělesa a deset měsíců zkoumal oblast nazývanou Moře dešťů. K dovršení tohoto ambiciózního plánu chce Rusko v letech 2027 až 2028 přistát na Měsíci s lidskou posádkou.

ESA ukončila spolupráci

Přetrvává však skepse, zda se tyto plány podaří uskutečnit. Evropská kosmická agentura (ESA) totiž v reakci na Putinovo oznámení vydala ve středu 13. dubna prohlášení s titulkem „Přesměrování programů ESA v reakci na geopolitickou krizi“, kterým ukončuje veškerou spolupráci na projektu Luna.

„ESA ukončí spolupráci s Ruskem na projektech Luna 25, Luna 26 a Luna 27,“ oznámila agentura. „Ruská agrese proti Ukrajině a následně zavedené sankce představují zásadní změnu okolností a znemožňují ESA realizovat plánovanou lunární spolupráci.“

Rusko má v ambiciózních programech průzkumu Měsíce mnoho konkurentů. Například Spojené státy se zaměřují na průzkum s lidskou posádkou v rámci programu Artemis, který zahrnuje také řadu robotických misí. Své sondy chtějí vyslat také Čína a Izrael.