Možná si vyslouží označení SARS-CoV3 a nemoc, kterou vyvolá, pojmenují epidemiologové jako COVID-22. I když tím číslem indikujícím rok vypuknutí pandemie si tak úplně jistí být nemůžeme. Možná si dá virus načas a bude to COVID-25 či dokonce COVID-30. Možná ho předběhnou koronaviry objevené nedávno u netopýrů v jižní Africe. Kdo ví?
Koronavirus schopný vyvolat novou pandemii už je hotový. Hostí ho vrápenec Marshallův (Rhinolophus marshalli) žijící v krasových jeskyních na severu Laosu. Za jeho objev vděčíme početnému mezinárodnímu týmu v čele s Marcem Eloftem z pařížského Institut Pasteur. S daty z jejich výzkumu se lze seznámit na stránkách vědeckého časopisu Nature.
Vědci pochytali celkem 645 netopýrů ze šesti čeledí a čtyřiceti šesti druhů. Odebrali jim vzorky krve, moči, slin a trusu a ty pak prověřovali na přítomnost koronavirů. Našli celkem čtyřiadvacet nakažených zvířat náležejících k deseti různým druhům. Jeden netopýr byl dokonce nakažen koronaviry dvou různých evolučních skupiny označovaných jako alfa-koronaviry a beta-koronaviry.
To je nebezpečná situace, protože při takové nákaze může vzniknout „hybridní“ koronavirus, který kombinuje vlastnosti dvou různých virů. K naší smůle od nich může podědit to nejhorší – třeba vysokou nakažlivost a zároveň vysokou virulenci (schopnost poškozovat organismus hostitele).
Ke koronaviru SARS-CoV-2 měli nejblíže viry odebrané ze tří druhů vrápenců. Šlo o virus označený jako BANAL-52 z vrápence malajského (Rhinolophus malayanus), virus BANAL-103 z vrápence nejmenšího (Rhinolophus pusillus) a virus BANAL-236 z vrápence Marshallova (Rhinolophus marshalli). Fakt, že se podařilo najít velmi podobné viry u různých druhů vrápenců vede vědce k přesvědčení, že viry si mezi netopýry moc nevybírají.
Vědci prozkoumali hlavně tzv. spike protein netopýřích koronavirů a zjistili, že právě tři výše uvedené viry se svými spike proteiny nápadně podobají koronaviru SARS-CoV-2. Další výzkum ukázal, že se viry touto svou částí velmi dobře vážou na lidský ACE2 receptor, přes který SARS-CoV-2 proniká do lidských buněk, aby se tam namnožil.
Virus BANAL-236 se na lidský ACE2 receptor váže dokonce ještě lépe než wuchanský koronavirus, který na sklonku roku 2019 odstartoval současnou pandemii. To znamená, že schopnost nakazit člověka je u koronaviru BANAL-236 vysoce pravděpodobná.
Vědci se pokusili v laboratorních podmínkách za přísných bezpečnostních opatření nakazit virem BANAL-236 lidské buňky vybavené na povrchu bílkovinou ACE2 receptoru. Virus to zvládl bez nejmenších potíží a množil se v lidských buňkách opřekot.
Nepadá do úvahy, že by BANAL-236 vznikl tak, že se vrápenci v laoských krasových jeskyních nakazili lidským SARS-CoV-2, který v nich následně zmutoval. Viru chybí některé zcela typické rysy SARS-CoV-2 a je jasné, že představuje samostatnou evoluční větev koronavirů, která však dospěla do stádia, kdy je s to nakazit člověka stejně úspěšně jako původce stávající pandemie.
Vyhlídky do budoucna
Je tedy koronavirus BANAL-236 potenciálním původcem nové pandemie? To záleží na mnoha faktorech. Podobnost se SARS-CoV-2 je sice hrozivá, ale na druhé straně se zdá, že by imunita proti SARS-CoV-2 mohla chránit i proti BANAL-236. Protilátky schopné vazby na spike-protein SARS-CoV-2 se vážou i na spike-protein BANAL-236 a zabrání infekci lidských buněk v laboratorních podmínkách.
To by znamenalo, že by nás před tímto virem mohla na nějakou dobu ochránit prodělaná nákaza COVID-19 nebo očkování. Případ vysoce nakažlivé varianty omikron koronaviru SARS-CoV-2 nás už ale přesvědčil, že zvýšit infekčnost a zároveň se vykroutit aspoň z části z účinků protilátek není pro koronaviry příliš obtížné. Pokud bychom dali koronaviru BANAL-236 v lidské populaci dost prostoru, určitě by to zvládl.
Objev laoských koronavirů u vrápenců je významný i z hlediska pátrání po původu SARS-CoV-2. Navzdory tomu, co si vyprávějí a píšou vyznavači konspiračních teorií, nemusí koronavirus nutně vzniknout přispěním člověka. Laoský virus BANAL-236 jasně ukázal, že příroda takové koronaviry umí a má jich pro nás připravených v záloze celou baterii.
Ochrání nás samošířící vakcíny?
Nabízí se otázka, co se na základě podobných nepříjemných zjištění rozhodneme podnikat. Můžeme samozřejmě čekat, jestli koronaviry, jako je BANAL-236, spustí novou pandemii. Za posledních dvacet let zažíváme už třetí invazi koronaviru ze zvířat do lidské populace, takže si asi umíme představit i čtvrtou koronavirovou ránu.
Můžeme se ale také pokusit o prevenci pandemie. Prostředky k tomu lze získat v dohledné době. Jeden takový protitah nabídli už v roce 2020 Scott Nuismer a James Bull na stránkách vědeckého časopisu Nature Ecology and Evolution.
Nuismer a Bull představili myšlenku samošířících vakcín. Ty jsou tvořeny virem, který je vysoce infekční, ale zcela nevirulentní. Nakaženým tedy nijak neubližuje, ale o to vehementněji se mezi nimi šíří. Přitom nabudí imunitní systém tak, aby byl připraven na infekci podobným, ale mnohem virulentnějším přírodním virem.
Kdybychom takovou nakažlivou virovou vakcínu rozšířili mezi vrápenci na severu Laosu, jejich populaci bychom tím promořili a imunizovali proti koronavirům schopným nakazit člověka, a to včetně koronaviru BANAL-236. Samošířící vakcíny by se daly použít i proti dalším zvířecím virům, např. proti ebole. Vždycky by šlo o to, promořit populaci zvířat, z kterých se může nákaza nebezpečným mikrobem rozšířit do lidské populace.
Koncepce samošířící se vakcíny však byla nedávno podrobena tvrdé kritice týmem vedeným Guyem Reevesem z Max Planck Institute for Evolutionary Biology v německém Plönu. Na stránkách vědeckého časopisu Science vědci nevyjadřují obavy, že by některé vlády mohly nahradit povinné očkování jednoduchým promořením obyvatelstva samošířící se vakcínou.
Spíše se obávají, že vypuštěný neškodný virus může mutovat nebo se rekombinovat s jinými viry a postupně se vyvinout v původce choroby schopného nakazit lidi. A to by si určitě nikdo nepřál.
Titulní ilustrační foto: Aleksey Gnilenkov, CC BY 2.0
