Pythagorova věta
Ovšem tím nejslavnějším pythagorejským objevem je nám dobře známá věta o čtvercích nad stranami trojúhelníku. Je třeba zdůraznit, že ta byla známa už ve staré Číně a v Babylóně dávno před Pythagorem. Podle některých se právě tam s ní Pythagoras setkal. To je docela dobře možné, nicméně Babylóňané větu pouze vytušili, neuměli ji dokázat.
Naproti tomu Pythagoras ji se svými žáky dokázal. Prý dokonce důkaz oslavil hekatombou, tedy obětí sta volů (aspoň měl Milón co jíst...). Pythagorejci si na důkazy potrpěli, což bylo pro další vývoj matematiky naprosto stěžejní. Věta byla ale nazvaná na počest Pythagora až pět století po jeho smrti a ostatně i onen pythagorejský důkaz její pravdivosti není přesně znám. Jak jsme si řekli, byli to tajnůstkáři a jejich spisy se nedochovaly.
Pythagoras Pythagorovu větu nevymyslel
Svou číselnou mystikou i svou vírou v harmonii světa, který je poznatelný a popsatelný, stejně jako svou matematikou podepřenou důkazy, tím vším Pythagoras inspiroval pozdější filozofy. Například Platón si jej nesmírně vážil a jeho představa ideálního státu, který vedou filozofové, byla založena na vlivu pythagorejců v Krotónu, kde po nějaký čas ovládali veřejné mínění.
I pythagorovská představa o posmrtném stěhování duší byla pro mnohé podnětná, jakkoliv v jejím rozvíjení nikdo nepokračoval. Stejně tak se ujal jeho názor, že země je koule, kterou obíhá slunce. Nemluvě o představě, že ideálním geometrickým obrazcem je kruh, případně čtverec, z těles pak koule.
Pythagoras byl zkrátka nesmírně vlivným filozofem, který dalece překročil svou dobu a ovlivnil celé generace filozofů, matematiků i astronomů. Velmi si zakládal na tom, že vytvořil ucelený filozofický popis světa založeného na číslech a harmonii. Nelze se proto divit jeho případné nelibosti, pokud by mohl poznat, že dnešní obecná představa o něm je založena jen a pouze na jeho větě o pravoúhlém trojúhelníku.
Mohlo by se vám také líbit:
