Radioaktivní ciferníky svítily i v rolexkách. Barva se nanášela ručně. Proč „radiové holky“ olizovaly štětce?

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je možné, že ve tmě svítí ciferníky ručičkových hodinek, hodin a budíků? Dnes se používají bezpečné luminiscenční barvy na bázi hlinitanu strontnatého. Není to ale tak dávno, co i věhlasné světové značky používaly toxické a radioaktivní materiály.

Na počátku minulého století si ženy z dělnické třídy mohly slušně vydělat nanášením luminiscenčního materiálu na ciferníky hodinek. Byla to svým způsobem okouzlující práce, která vyžadovala umění a zručnost. V té době se jednalo o špičkovou technologii a vzhledem k potřebě čitelných ciferníků pro vojáky během první světové války mohly být dělnice hrdé na to, že pomáhají své zemi.

Radioaktivní ciferníky

Světélkující materiál – jednalo se o radium smíchané se sulfidem zinečnatým a fosforem – se nanášel štětcem, jehož štětiny však měly tendenci se třepit, takže je dělnice tvarovaly do špičky pomocí rtů. Zaměstnavatelé ženám tvrdili, že požití a vystavení materiálu nebude mít žádné škodlivé účinky, přestože sami majitelé továren při manipulaci s větším množstvím radia důrazně dbali na opatrnost.

Luminiscenční barva se rychle ujala nejen na cifernících hodinek – používala se také na spínačích, cifernících, kompasech a dalších přístrojích v kokpitech letadel a pro jiné průmyslové účely. Na rozdíl od současnosti totiž nebyly na počátku 20. století radioaktivní materiály zakázány a radium se používalo v nejrůznějších výrobcích, jako byly zubní pasty, kosmetika, a dokonce i v potravinách.

Klepněte pro větší obrázek 
Ciferník obsahující radium

Když však zaměstnankyně začaly trpět nejrůznějšími nemocemi, počínaje chudokrevností a rakovinou, přes zlomeniny kostí či nekrózu čelisti, které v některých případech končily smrtí, bylo jasné, že byly uvedeny v omyl. V roce 1927 se proto malířka ciferníků Grace Fryer a několik dalších žen – známých jako „radio girls“ – domáhaly odškodnění od společnosti United States Radium Corporation, která byla hlavním producentem ciferníků v USA.

Klepněte pro větší obrázek
Radiové holky pracují v továrně United States Radium Corporation kolem roku 1922.

Pryč s radiem!

V důsledku soudních sporů byly poměrně rychle přijaty přísné zákony upravující bezpečnostní normy a ochranu zdraví při práci. Malířky musely dodržovat striktní bezpečnostní protokoly a byly vybaveny ochrannými pomůckami. Pochopitelně jim bylo zakázáno olizování štětců. Radium se dál v hodinkách používalo až do 60. let minulého století.

Navzdory dlouhému poločasu rozpadu radia docházelo u hodinek a hodin v průběhu času k výraznému snížení svítivosti. Nebylo to však způsobeno rozpadem radia, který je minimální, ale rozpadem luminoforu sulfidu zinečnatého. Paradoxně právě záření vyzařované radiem způsobovalo rozpad fosforeskujícího média.

Ve druhé polovině minulého století vědci zjistili, že i minimální expozice radiu představuje značné zdravotní riziko. Zatímco některé prospěšné lékařské aplikace radia pokračovaly, radium a další vysoce radioaktivní látky byly pro veřejné použití zakázány.

Tritium se neosvědčilo

Aby zaplnili mezeru po zakázaném radiu, obrátili se hodináři na jinou radioaktivní svítivou látku, tritium, velmi slabě radioaktivní izotop vodíku. Nebezpečný je pouze při požití.

Stejně jako radium, i tritium vyzařuje světlo bez potřeby vnějšího zdroje, ale jeho poločas rozpadu je mnohem kratší: 12 let.

Klepněte pro větší obrázek 
Švýcarské vojenské hodinky s tritiově osvětleným ciferníkem

Takzvané „krémové ciferníky“ s tritiem jsou dnes, i přes svůj relativně slabý nebo žádný svit, sběrateli velmi vyhledávané. Přestože je tritium pro lidské zdraví jen minimálně rizikové, bylo jeho používání v hodinářství v 90. letech 20. století zakázáno.

LumiNova a Super-LumiNova

Luminiscenční prvky v hodinkách z období po roce 1990 se vyrábějí téměř výhradně pod značkami LumiNova a Super-LumiNova. Obě látky poskytují vysokou úroveň luminiscence, a především nejsou radioaktivní. LumiNova, založená na hlinitanu strontnatém, byla vynalezena v roce 1993 japonskou firmou Nemoto & Co. a rychle se stala zlatým standardem pro svítící ciferníky.

Klepněte pro větší obrázek Ciferník s luminiscenční barvou LumiNova

Ciferníky hodinek však musí být vystaveny světlu, aby zářily ve tmě. Stejně jako dobíjecí baterie musí absorbovat energii, aby ji mohly vydávat. Jas a doba svícení závisí na jasu a době vystavení světlu. I za ideálních podmínek začne záře slábnout po třech až pěti hodinách.

Super-LumiNova je vylepšenou verzí LumiNovy, postavenou rovněž na bázi hlinitanu stroncia. Svítivost je výrazně jasnější, a co je důležité – vydrží svítit nejméně 15 hodin. Je také k dispozici v celé řadě barev. V poslední době nahradila původní verzi Super-LumiNova C1 novější a jasnější C3.

Některé firmy, zabývající se výrobou sportovních hodinek, jako jsou například Rolex a Omega, vyvinuly v posledních letech vlastní verze luminiscenčního materiálu. Lze předpokládat, že se v budoucnu tato technologie jistě posune kupředu a luminiscenční světlo bude silnější a vydrží ještě déle než současné technologie.

Diskuze (34) Další článek: Týden Živě: Chaos a zmar vládne Twitteru. Meta propouští a Mrija vstane z popela

Témata článku: Technologie, Historie, USA, Hodinky, Chemie, Materiál, Rolex, Omega, Ciferník, Tritium, Barva, Rozpad, Štětec, Rádium, Hodinky na Heureka.cz



Vyzkoušeli jsme zbrusu novou skládačku od Honoru. Je štíhlá a lehká, něco ale musela obětovat

Vyzkoušeli jsme zbrusu novou skládačku od Honoru. Je štíhlá a lehká, něco ale musela obětovat

** Honor vylepšil svoji loňskou skládačku, je lehčí a tenčí ** Má pokročilejší sestavu fotoaparátů a výkonnější procesor ** Na voděodolnost a bezdrátové dobíjení se ale znovu nedostalo

Jan Láska
Skládací konstrukceVideo
Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

Po asteroidu, který zabil dinosaury, zbyly pod mořským dnem obrovské jizvy

** Američtí vědci objevili pod mořským dnem terénní vlny ** Důkazy naznačují, že vznikly po srážce s asteroidem ** Víme víc o jednim z nejdramatičtějších dnů v historii naší planety

Karel Kilián
KatastrofyZeměAsteroidy
Na světě jsou první rendery Pixelu Fold. Záda mají unikátní styl, vnitřní displej zase obří rámečky

Na světě jsou první rendery Pixelu Fold. Záda mají unikátní styl, vnitřní displej zase obří rámečky

** Google na květen chystá svou první skládačku ** Její rendery vznikly podle prvních živých fotografií ** Skládačka má široké rámečky okolo displeje i známý pruh na zádech

Martin Chroust
Skládací konstrukceRendery
Konec českého poskytovatele internetu v přímém přenosu. Připomíná to krachující energetické firmy
Lukáš Václavík
CETINPoskytovatelé internetuPřipojení k internetu
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Mastodon má o miliardu uživatelů méně, než si zaslouží (Podcast Živě)
Lukáš VáclavíkPetr Urban
MastodonPodcast ŽivěTwitter