Radioteleskopy ALMA ulovily donut rotující u supermasivní černé díry

  • Soustava radioteleskopů ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu
  • Tento prstenec obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77
  • Jde o jakýsi extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let

Už jsme si zvykli, že soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která pracuje v poušti Atacama, dovede pořídit neuvěřitelné snímky z hlubokého vesmíru. Stále ale je na co se dívat.

Tentokrát ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu, který obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77. Je to takový extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let. Díky skvělým parametrům soustavy ALMA se vědcům podařilo pozorovat rozložení materiálu v prstenci ve výjimečném detailu.

Masatoshi Imanishi z japonské Národní astronomické observatoře a jeho kolegové poprvé spolehlivě potvrdili, že tento prstenec kolem supermasivní černé díry rotuje, a že má tvar, jaký vědci předpovídali.

Pozorování donutu u supermasivní černé díry v galaxii M77 má velký význam pro výzkum aktivních galaktických jader (AGN), tedy supermasivních černých děr v centrech galaxií, které horlivě pohlcují hmotu a tryskají z nich polární výtrysky hmoty. Právě donuty jsou podle odborníků klíčem k tomu, jak se aktivní galaktická jádra jeví v našich teleskopech.

Když se astrofyzici pokoušeli vysvětlit rozmanité vlastnosti aktivních galaktických jader, tak dospěli k tomu, že by kolem supermasivních černých děr měly rotovat struktury podobné donutu. Problém je ale v tom, že tyto donuty nejsou příliš nápadné. Jejich strukturu může detailně pozorovat až teď soustava ALMA.

ALMA dokázala sledovat dvě molekuly z plynu, který tvoří zmíněný donut. Jde o kyanovodík (HCN) a formylové ionty (HCO+). Specifické emise záření těchto dvou molekul plynu byly zásadní pro sledování pohybů hmoty v donutu.

Badatelé zjistili, že pozorovaný donut není úplně perfektním prstencem. Ve skutečnosti má poněkud asymetrický tvar a jeho pohyb je komplikovaný. Rotace donutu sice sleduje rotaci supermasivní černé díry, ale zahrnuje také další pohyby náhodného charakteru.

Imanishi a spol. se domnívají, že by to buď mohl být následek kolize galaxie M77 s malou galaxií anebo dozvuk horké fáze aktivity galaktického jádra.

Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Imanishi et al.

Diskuze (6) Další článek: Podívejte se na nové Thinkpady od Lenova pro rok 2018

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Černé díry, Alma, Galaktické jádro, Díra, Světelný rok, Blízký, HCN, AGN, Atakama, Černá díra, Prstenec, Velký význam, Hluboký vesmír, Radioteleskop, Skvělý parametr, Galaxie, Malá galaxie, Plyn, Sledování pohybů