Vesmír | Astronomie

Radioteleskopy ALMA ulovily donut rotující u supermasivní černé díry

  • Soustava radioteleskopů ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu
  • Tento prstenec obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77
  • Jde o jakýsi extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let

Už jsme si zvykli, že soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která pracuje v poušti Atacama, dovede pořídit neuvěřitelné snímky z hlubokého vesmíru. Stále ale je na co se dívat.

Tentokrát ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu, který obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77. Je to takový extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let. Díky skvělým parametrům soustavy ALMA se vědcům podařilo pozorovat rozložení materiálu v prstenci ve výjimečném detailu.

Masatoshi Imanishi z japonské Národní astronomické observatoře a jeho kolegové poprvé spolehlivě potvrdili, že tento prstenec kolem supermasivní černé díry rotuje, a že má tvar, jaký vědci předpovídali.

Pozorování donutu u supermasivní černé díry v galaxii M77 má velký význam pro výzkum aktivních galaktických jader (AGN), tedy supermasivních černých děr v centrech galaxií, které horlivě pohlcují hmotu a tryskají z nich polární výtrysky hmoty. Právě donuty jsou podle odborníků klíčem k tomu, jak se aktivní galaktická jádra jeví v našich teleskopech.

Když se astrofyzici pokoušeli vysvětlit rozmanité vlastnosti aktivních galaktických jader, tak dospěli k tomu, že by kolem supermasivních černých děr měly rotovat struktury podobné donutu. Problém je ale v tom, že tyto donuty nejsou příliš nápadné. Jejich strukturu může detailně pozorovat až teď soustava ALMA.

ALMA dokázala sledovat dvě molekuly z plynu, který tvoří zmíněný donut. Jde o kyanovodík (HCN) a formylové ionty (HCO+). Specifické emise záření těchto dvou molekul plynu byly zásadní pro sledování pohybů hmoty v donutu.

Badatelé zjistili, že pozorovaný donut není úplně perfektním prstencem. Ve skutečnosti má poněkud asymetrický tvar a jeho pohyb je komplikovaný. Rotace donutu sice sleduje rotaci supermasivní černé díry, ale zahrnuje také další pohyby náhodného charakteru.

Imanishi a spol. se domnívají, že by to buď mohl být následek kolize galaxie M77 s malou galaxií anebo dozvuk horké fáze aktivity galaktického jádra.

Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Imanishi et al.

Diskuze (6) Další článek: Podívejte se na nové Thinkpady od Lenova pro rok 2018

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Černé díry, Prstenec, Světelný rok, Díra, NAOJ, Dozvuk, Galaxie, AGN, Malá galaxie, Atakama, Hluboký vesmír, Galaktické jádro, Plyn, Velký význam, HCN, Sledování pohybů, Blízký, Alma, Radioteleskop, Skvělý parametr, Černá díra


Určitě si přečtěte