Radioteleskopy ALMA ulovily donut rotující u supermasivní černé díry

  • Soustava radioteleskopů ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu
  • Tento prstenec obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77
  • Jde o jakýsi extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let

Už jsme si zvykli, že soustava radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), která pracuje v poušti Atacama, dovede pořídit neuvěřitelné snímky z hlubokého vesmíru. Stále ale je na co se dívat.

Tentokrát ALMA ulovila spektakulární snímek gigantického prstence prachu a plynu, který obklopuje supermasivní černou díru v srdci galaxie M77. Je to takový extrémní vesmírný donut o velikosti asi 40 světelných let. Díky skvělým parametrům soustavy ALMA se vědcům podařilo pozorovat rozložení materiálu v prstenci ve výjimečném detailu.

Masatoshi Imanishi z japonské Národní astronomické observatoře a jeho kolegové poprvé spolehlivě potvrdili, že tento prstenec kolem supermasivní černé díry rotuje, a že má tvar, jaký vědci předpovídali.

Pozorování donutu u supermasivní černé díry v galaxii M77 má velký význam pro výzkum aktivních galaktických jader (AGN), tedy supermasivních černých děr v centrech galaxií, které horlivě pohlcují hmotu a tryskají z nich polární výtrysky hmoty. Právě donuty jsou podle odborníků klíčem k tomu, jak se aktivní galaktická jádra jeví v našich teleskopech.

Když se astrofyzici pokoušeli vysvětlit rozmanité vlastnosti aktivních galaktických jader, tak dospěli k tomu, že by kolem supermasivních černých děr měly rotovat struktury podobné donutu. Problém je ale v tom, že tyto donuty nejsou příliš nápadné. Jejich strukturu může detailně pozorovat až teď soustava ALMA.

ALMA dokázala sledovat dvě molekuly z plynu, který tvoří zmíněný donut. Jde o kyanovodík (HCN) a formylové ionty (HCO+). Specifické emise záření těchto dvou molekul plynu byly zásadní pro sledování pohybů hmoty v donutu.

Badatelé zjistili, že pozorovaný donut není úplně perfektním prstencem. Ve skutečnosti má poněkud asymetrický tvar a jeho pohyb je komplikovaný. Rotace donutu sice sleduje rotaci supermasivní černé díry, ale zahrnuje také další pohyby náhodného charakteru.

Imanishi a spol. se domnívají, že by to buď mohl být následek kolize galaxie M77 s malou galaxií anebo dozvuk horké fáze aktivity galaktického jádra.

Foto: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Imanishi et al.

Diskuze (6) Další článek: Podívejte se na nové Thinkpady od Lenova pro rok 2018

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Astronomie, Černé díry, Malá galaxie, Hluboký vesmír, Černá díra, Dozvuk, Atakama, Světelný rok, SUP, Centaurus, Galaxie, Radioteleskop, Prstenec, Díra, Galaktické jádro, NAOJ, AGN, Blízký, HCN, Donut, Super, Velký význam, NRAO



Nejošklivější telefony všech dob aneb když dáte designérům volnou ruku, skončí to fiaskem

Nejošklivější telefony všech dob aneb když dáte designérům volnou ruku, skončí to fiaskem

** Obludky, příšerky, monstra a paskvily mobilního světa ** Když dáte designérům volnou ruku, vrátí se to jako bumerang ** Zavzpomínejte s námi na nejošklivější telefony všech dob

Martin ChroustFilip Kůžel
TelefonyHistorieKuriozita
Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

Zakázané názvy. Tyhle složky ve Windows nevytvoříte a můžou za to 70. léta

**Složky ve Windows si nepojmenujete libovolně. **Seznam rezervovaných názvů existuje kvůli kompatibilitě. **Kořeny této záležitosti sahají až do 70. let.

Petr Urban
Operační systémyWindows
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2