Radioteleskopy vystopovaly zárodky plynných obrů v protoplanetárním disku

  • Astronomové studovali protoplanetární disk označovaný jako L1527 IRS
  • Ukázalo se, že je nestabilní a že se v oblasti asi 20 AU od protohvězdy hroutí
  • V této oblasti se nacházejí shluky hmoty, které podle vědců představují zárodky plynných obrů

Kolem čerstvě zrozených hvězd obvykle rotují protoplanetární disky, zploštělá mračna plynu a prachu. V těchto discích vznikají větší a větší objekty, z nichž se vzájemným srážením a nabalováním postupně formují planetesimály, protoplanety a nakonec planety.

Před miliardami let v takovém protoplanetárním disku vznikly i planety Sluneční soustavy. Odborníky velmi zajímá, jak takový proces probíhá. Proto se snaží pátrat po protoplanetárních discích, v nichž nové planety vznikají přímo před našima očima.

Satoshi Ohashi z laboratoří Star and Planet Formation Laboratory japonského výzkumného institutu RIKEN a jeho spolupracovníci studovali protoplanetární disk označovaný jako L1527 IRS. Nachází se v jedné z nejbližších hvězdných porodnic a ukrývá protohvězdu, která se postupně stává hvězdou.

Zárodky plynných obrů

Badatelé použili data soustavy radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama a soustavy radioteleskopů Jansky Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku. Zjistili, že dotyčný protoplanetární disk má velikost asi 80 až 100 AU, čili vzdáleností mezi Sluncem a Zemí. Ukázalo se, že disk je nestabilní a že se v oblasti asi 20 AU od protohvězdy hroutí.

V této oblasti se nacházejí shluky hmoty, které podle Ohashiho týmu představují zárodky plynných obrů, zformované v důsledku zmíněné nestability disku. Jak říká Ohashi, jsou masivní a husté, což ukazuje právě na plynné obry. Pokud je jejich odhad správný, tak by to znamenalo, že ke vzniku planet v protoplanetárním disku může docházet překvapivě brzy ve vývoji příslušné planetární soustavy.

Vědci rovněž proměřili teplotu prachu v různých částech disku. Prach je v disku zahříván protohvězdou, takže jeho teplota směrem od zárodku hvězdy postupně klesá. V blízkosti protohvězdy je prach relativně „teplý“ a jeho teplota činí mínus 193 °C. Za objevenými shluky hmoty v protoplanetárním disku teplota prachu klesá až k mínus 263 °C.

Zdá se, že shluky hmoty stíní záření protohvězdy. Ve vytvořeném stínu panují velice nízké teploty, které ovlivňují chemické pochody, probíhající v zastíněných oblastech disku. Ohashi se domnívá, že v podobně zastíněných oblastech protoplanetárního disku Sluneční soustavy mohli vzniknout naši ledoví obři, tedy Uran s Neptunem.

Titulní ilustrační foto: ESO/L. Calçada, CC BY 4.0

Váš názor Další článek: Google vylepšuje vyhledávání v Gmailu. Nabídne výsledky na základě předchozích hledání

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,