DIY či „do it yourself“ biologové, chemici a genetici jsou zvláštní čeládka připomínající „garážové“ průkopníky osobních počítačů. Mnozí mají špičkové vzdělání v oboru a nejeden se živí jako spořádaný vědec na univerzitě či ve výzkumném ústavu. | Zdroj: Shutterstock

Ve volném čase se ale pouštějí do podniků, za které by jim v práci šéf urazil ruce v lokti – nebo spíš v ramenou. Své „hokus-pokusy“ financují z vlastní kapsy nebo si vypomáhají crowfundingem. Někdy pracují na něčem čistě pro zábavu. Jindy se pouštějí do akcí typu „tonoucí se stébla chytá“. | Zdroj: Shutterstock

To když třeba oni sami nebo někdo z jejich blízkých trpí nevyléčitelnou chorobou a je jasné, že ani ty nejnadějnější z dnes testovaných léků pro ně nepřijdou včas. Pak se pokoušejí vyrobit testovaný lék na koleně a vyléčit se s ním. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

V boji s právě probíhající pandemií COVID-19 upírá svět naděje k vakcíně. Do honby za účinnou očkovací látkou se zapojilo na celém světě kolem dvou stovek vědeckých týmů, které vrhly do vývoje miliardy dolarů, početné týmy špičkových odborníků, rozsáhlé zázemí laboratoří a farmaceutických provozů. | Zdroj: Shutterstock

V jejich stínu zůstávají malé týmy a jednotlivci, kteří nedisponují astronomickými sumami, pracují v pronajatých bytech na aparaturách nakoupených za zlomek původní ceny při likvidaci bankrotujících biotechnologických start-upů. | Zdroj: Shutterstock

Tihle lidé mají svou vizi a dostatečně „tvrdou hlavu“, aby si za ní šli. Patří k nim i Preston Estep pracující v zapůjčené laboratoři kdesi v americkém Bostonu. Možná by mohl vyvíjet vakcínu proti COVID-19 pro nějakého nadnárodního farmaceutického giganta. | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Ale to by jeho práce podléhala přísnému řádu opírajícímu se o spoustu nejrůznějších předpisů a vyžadovala by stohy povolení. Estep dává přednost tomu, když má volné ruce. Nejen že nemusí řešit složitou administrativu, ale může postupovat neskonale rychleji než vědci pracující v souladu se všemi regulemi. | Zdroj: Shutterstock

Estep vyrobil vakcínu a už ji otestoval. Sám sobě posloužil jako „pokusný králík“. Po něm odzkoušelo vakcínu nejméně dvacet dalších profesionálních vědců, techniků i amatérských nadšenců. Někteří se k tomuto kontroverznímu kroku veřejně přihlásili. | Zdroj: Shutterstock

Mezi nimi jsou i slavná jména známá z působení na Harvard University nebo na Massachusetts Institute of Technology. Zřejmě největší hvězdou mezi Estepovými „pokusnými králíky“ je harvardský genetik George Church. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Jeho motiv k účasti na Estepově experimentu byl stejný jako u zbývajících dobrovolníků. Je to pro něj jediná šance, jak v dohledné době dosáhnout bez onemocnění imunity ke COVID-19. Rok nebo déle na oficiálně schválenou vakcínu čekat nechce. | Zdroj: Shutterstock

Estep se s Churchem domluvil a hodil mu vakcínu do poštovní schránky. Harvardský genetik si pak s týdenním odstupem aplikoval dvě dávky. Bylo to jednoduché, protože Estepova vakcína má formu spreje a vstřikuje se do nosu.

V obavách z COVID-19 nevyšel Church pět měsíců z domu a je přesvědčený, že díky vakcíně navržené Estepem se z téhle dobrovolné karantény konečně vysvobodil. Vakcínu považuje za extrémně bezpečnou. Estepovi věří. Dobře ho zná, protože patřil na Harvardu k jeho postgraduálním studentům a vypracoval se na jednoho z Churchových chráněnců.   | Foto: NIAID, CC BY 2.0

"Vzhledem k tomu, kolika způsoby postihuje koronavirus  SARS-CoV-2 lidský organismus, si myslím, že jsme mnohem více ohroženi samotným virem než touto vakcínou " říká George Church v rozhovoru pro MIT Technological Review a připomíná zprávu amerického  Centra pro kontrolu nemocí. | Zdroj: Shutterstock

Podle ní až jedna třetina pacientů, kteří sice byli pozitivně testovaní na COVID-19, ale nikdy nebyli hospitalizovaní se symptomy onemocnění, bojuje s nejrůznějšími zdravotními problémy ještě týdny nebo dokonce měsíce po nákaze virem.

"Myslím, že lidé tuto nemoc silně podceňují," dodává Church.

George Church má celkem slušnou šanci, že mu Estepova vakcína neuškodí na zdraví. Velký otazník však visí nad její účinností.  Nikdo ze složení vakcíny nevyčte, jestli proti COVID-19 skutečně chrání. To ukáže až čas. | Foto: Jcs.mil

Už v březnu 2020 založil Preston Estep skupinu Rapid Deployment Vaccine Collaborative čili Radvac. Přiměl jej k tomu fakt, že americká vláda ohlásila kompletaci vývoje vakcíny proti COVID-19 do dvanácti až osmnácti měsíců. | Zdroj: Shutterstock

I když někteří experti o tak rychlém postupu vývoje vážně pochybovali, Estep byl přesvědčený, že by projekt založený na přístupu „do it yourself“ mohl postupovat podstatně rychleji. Věřil, že o viru bylo už v té době publikováno dostatečné množství informací, na jejichž základě lze odstartovat nezávislý projekt nebržděný předpisy a administrativou.

  | Zdroj: Shutterstock

Estep rychle shromáždil dobrovolníky a v první fázi s nimi probíral informace zveřejněné o vakcínách proti dvěma předchozím smrtícím koronavirům SARS a MERS. Pak se vědci pustili do díla. Pracovali v pronajatých laboratořích a vše potřebné si objednávali on-line. Příprava vakcíny tímhle způsobem byla neuvěřitelně jednoduchá a bleskurychlá. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

„Cílem bylo najít jednoduchou recepturu ze snadno dostupných surovin,“ říká Estep. "To zúžilo výběr možných vakcín na malý počet." Jediné vybavení, které k vytvoření vakcíny nakonec potřebovali, byla přesná mikropipeta na dávkování roztoků v malých objemech a magnetické míchadlo na homogenizaci vytvořené směsi.

Začátkem července zveřejnil Radvac bílou knihu, v níž podrobně popisuje vyvinutou vakcínu. Receptura je volně k dispozici každému, kdo má o ni zájem. V dokumentu jsou jmenováni čtyři autoři a pak řádka lidí uvedená pouze iniciálami. Tito členové Radvacu se rozhodli setrvat v anonymitě. | Zdroj: Shutterstock

Někteří tak chtějí uniknout pozornosti sdělovacích prostředků, další se obávají komplikací, protože jsou ve Spojených státech cizinci a potřebují pro pobyt vízum. Nehodlají zbytečně dráždit úřady a riskovat vyhoštění. | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Vakcína vyvinutá DIY platformou Radvac se skládá z fragmentů koronaviru SARS-CoV-2. Tvoří ji směska krátkých bílkovinných řetězců, tzv. pepidů, které odpovídají molekulám koronaviru, ale samy o sobě nemohou vyvolat onemocnění. Chybí jim dědičná informace viru, a proto se nemohou množit ani vyvolávat příznaky onemocnění.     | Zdroj: Shutterstock

Vakcíny analogické koncepce se již používají k očkování proti žloutence typu B nebo proti lidskému papilomaviru vyvolávajícímu rakovinu děložního hrdla. Na stejný postup vsázejí i některé „oficiální týmy“ vyvíjející vakcínu proti COVID-19.   

Patří k nim i americká společnost Novavax, která dostala od americké vlády štědrou podporu v rámci projektu Warp Speed ​​ve výši 1,6 miliardy dolarů. U nás je firma Novavax známá především díky koupi moderní továrny na výrobu vakcín v Bohumile u Kostelce nad Černými lesy. Plánuje zde od roku 2021 vyrábět svou vakcínu proti COVID-19. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

V Radvacu smíchali peptidy koronaviru s chitosanem, což je polysacharid vyráběný z chitinu obsaženého například ve vnějších kostrách korýšů. Tato látka má schopnost na sebe vázat různé molekuly včetně peptidů tvořících vakcínu.  Vznikají tak nanočástice schopné procházet sliznicemi. | Zdroj: Shutterstock

Roztok vakcíny se pak vstříkne do nosu, kde je na sliznici zachycen a vstřebán. Podle svědectví členů Radvac, kteří vakcínu odzkoušeli, neprovází vstříknutí sprejem do nosu zrovna nejpříjemnější pocity. Na druhé straně je takové podávání jednodušší než píchnutí očkovací látky injekcí. | Zdroj: Shutterstock

Má však ještě jednu přednost, která je podle mínění George Churche neprávem opomíjená. Vstup vakcíny přes sliznice může navodit tzv. slizniční imunitu, kdy je nabuzena tvorba protilátek a aktivace buněk imunitního systému v sliznici. V tomto případě jde o sliznice dýchacích cest, kterými vstupuje do organismu nakažených lidí koronavirus SARS-CoV-2. | Foto: NIAID Rocky Mountain Laboratories (RML)

U takto očkovaných lidí by měl virus narazit na velmi tvrdý odpor imunitního systému už na „vstupu“ do organismu a dál by nemusel vůbec proniknout, nebo by se to povedlo jen zlomku z celkového počtu virů proniklých k nosní sliznici. . S takto „oslabenou“ armádou virů už by si imunitní systém poradil. | Zdroj: Shutterstock

Ze dvou stovek oficiálně vyvíjených vakcín však počítá s jejich podáváním sprejem do nosu asi jen pět. Jestli vakcína Radvacu slizniční imunitu skutečně vyvolává, není jisté. Estep a jeho spolupracovníci ani nemají možnost to ověřit, protože by to znamenalo odběr vzorků nosní sliznice a jejich náročné analýzy. Na to výbava a prostředky Radvacu nestačí. | Zdroj: Shutterstock

Mnozí kritici Radvacu souhlasí s faktem, že krátké jednoduché peptidy lze snadno získat a příprava jejich směsi je opravdu jednoduchá. Zároveň ale upozorňují, že peptidy jsou malé a imunitní systém je proto dosti často ignoruje. Nevytváří se proti nim imunita a peptidy jako vakcína nefungují. | Foto: Pxhere

Tohle riziko stoupá při podávání vakcíny z peptidů na sliznici. Zatím proto nebyla uvedena na trh vakcína, která by byla tvořena peptidy a byla určená k podávání sprejem do nosu. Za další komplikaci považují vědci fakt, že vakcína Radvacu může navodit tvorbu protilátek, které se sice vážou na povrch koronaviru, ale nedokážou jej zneškodnit. | Zdroj: Shutterstock

Virus je tak jenom „označen“ protilátkou a jako takový je pohlcen některými buňkami imunitního systému. Uvnitř buněk virus nejen přežívá, ale může se tam i množit, přičemž je hostitelskou buňkou dokonale chráněn před ataky imunity. K podobným komplikacím jsou zvláště náchylné vakcíny proti onemocněním postihujícím plíce. | Zdroj: Shutterstock

A to je přesně případ SARS-CoV vyvolávajícího kromě jiného i těžké zápaly plic. George Siber, který vedl vývoj vakcín pro americkou farmaceutickou firmu Wyeth komentoval přístup Redvacu slovy: „Není to od nich nejlepší nápad. Zvláště v tomto případě byste mohli věci ještě zhoršit. Je opravdu nezbytné vědět, co děláte a jaké mohou být následky." | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Ke skeptikům se přidal také bioetik Arthur Caplan z newyorského Langone Medical Center. Poté, co pročetl bílou knihu Radvacu, ji označil za „blbost vymykající se všem pravidlům“. Odsuzuje pokusy, které na sobě členové platformy Radvac prováděli a provádějí, protože postrádají jakoukoli kontrolu nad kvalitou vakcíny. | Zdroj: Shutterstock

Podle Caplana propadli členové platformy Radvac „neodůvodněnému nadšení“ a riskují těžká zdravotní postižení.

George Church namítá, že záruku vysoké bezpečnosti vakcíny skýtá už její velmi jednoduchá receptura.

„Myslím, že větším rizikem je, že vakcína nebude účinná," říká harvardský genetik. | Zdroj: Shutterstock

Lidé z Radvacu zatím nevědí, jestli jejich vakcína funguje. Analýzy, které by měly prokázat, že tělo produkuje v reakci na vakcínu protilátky, běží údajně v laboratoři George Churche na Harvardu. Do ověřování se zapojilo i několik imunologických laboratoří a Estep slibuje, že jakmile bude mít výsledky, tak je zveřejní.   | Foto: NIAID, CC BY 2.0

I v této notně nepřehledné situaci ale nabízí Radvac svou vakcínu dál. Do července poskytl Estep vakcínu asi sedmdesáti lidem. Kolik z nich si ji nakonec doma aplikovalo, o tom už ztratil přehled.

Někteří z těch, kteří to udělali, se už svěřili s pocity, které v nich očkování vyvolalo. Jeden z účastníků pokusu například tvrdí, že po dvojím vstříknutí vakcíny do nosu si plnými doušky užívá pocitu bezpečí uprostřed nebezpečného světa hrozícího nákazou COVID-19. | Zdroj: Shutterstock

Estep je přesvědčený, že šířením vakcíny s neprokázanou účinností a neznámými nežádoucími vedlejšími účinky nepřestupuje zákon. „Nabízíme jen další nástroj ke snížení šance na infekci," říká producent vakcíny. "Nedoporučujeme, aby lidé měnili své chování, pokud nosí roušky, ale poskytujeme jim potenciálně více vrstev ochrany."
 

Distribucí a dokonce i skladováním vakcíny se však platforma Radvac podle mnohých pohybuje přinejlepším působí v šedé zóně platné americké legislativy. Americká Food and Drug Administration vyžaduje, aby se k testování nových léků přistupovalo až poté, co tento úřad léčivý přípravek posoudí a schválí. | Zdroj: Shutterstock

Radvac však o povolení vůbec nepožádal. Podle Estepa to ani nepotřebuje, protože členové skupiny podávají vakcínu sami sobě a nikdo nikomu za nic neplatí. „Pokud si to vyrobíte a berete to sami, Food and Drug Administration vás nemůže zastavit," říká Estep. | Zdroj: Shutterstock

Na základě rad od právníků se ale Radvac snaží zprostit jakékoli odpovědnosti vůči lidem očkovaným jeho vakcínou. Do své „bílé knihy“ vložili Estep a spol. prohlášení, že každý, kdo používá jejich vakcínu, nese za sebe „plnou zodpovědnost“ a musí být starší 18 let.

  | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0

Podle George Sibera by podobné experimentování při vývoji vakcíny proti COVID-19 nepovolila v USA žádní etická univerzitní komise. Zároveň však tento ostřílený harcovník ve výzkumu vakcín přiznává, že vědci se uchylují k ověřování očkovacích látek sami na sobě, protože je to pro ně rychlý a levný způsob, jak získat potřebná data.

Za své profesní dráhy to Sieber sám udělal hned několikrát. Zprávy o tom, že se vědci snaží urychlit vývoj vakcíny proti COVID-19 tím, že ji jako prvním „pokusným králíkům“ naočkují sami sobě, ale přicházejí z celého světa.  | Zdroj: Shutterstock

Hans-Georg Rammensee z univerzity v Tubingenu v Německu si začátkem roku píchl do břicha injekci peptidu typického pro koronavirus SARS-CoV-2. V místě vpichu se mu následně vytvořila boule velikosti pingpongového míčku a krevní oběh mu zaplavily bouřlivě se množící buňky imunitního systému. | Foto: NIAID, CC BY 2.0

Rammensee to udělal, aby se vyhnul byrokracii a rychle získal předběžné výsledky o vakcíně vyvíjené na jeho univerzitě. Experiment na sobě považuje za odůvodněný, protože jako zkušený imunolog chápal rizika a důsledky svého počínání.

"Zločin by byl, kdybych jako profesor řekl studentovi, aby si to vzal," vysvětluje Rammensee.  V Německu podle něj neexistují jasná pravidla a pokusy na sobě nejsou zakázány a nejsou ani povoleny.

Ve Spojených státech ale mohou úřady vnímat aktivity Radvacu jako problematické. Vakcínu užilo více lidí, a to lze interpretovat jako utajenou, nepovolenou klinickou zkoušku vakcíny. Tu pak Food and Drug Administration tolerovat nemůže.

  | Foto: NIH Image Gallery, Public Domain Mark 1.0