Raketa Super Heavy drží v Mechazille jen na malých zarážkách. Nové fotky ukazují zajímavé detaily

Tak se to podařilo! Ramena „Mechazilla“ na obří rampě texaského kosmodromu v Boca Chica včera odpoledne úspěšně zachytila první stupeň největší rakety všech dob.

A protože je ve Muskově Starbase všechno poněkud velké, divák mohl při sledování živého přenosu snadno ztratit měřítko. Stojí proto za to připomenutí, že k rampě padal závratnou rychlostí válec s rozměry 71×9 metrů, jehož motory s chirurgickou přesnosti zbrzdily obří stroj doslova až pár desítek metrů nad ocelovou konstrukcí.

Zachycení prvního stupně:

Šlo o centimetry

Jak přesně došlo k zachycení? I když to v živém přenosu vypadalo, že se raketový stupeň opřel o ramena s pomocí svých regulačních kormidel, ve skutečnosti se o to postaraly relativně malé zarážky o něco níže.

Ty jsou pevně přimontované ke kostře Super Heavy, a tak bez problému udrží jeho hmotnost, která se i po vyprázdnění většiny paliva počítá na stovky tun! Perforovaná motorizovaná křidélka by to nemusela vydržet.

Detailní pohled na zachycení Super Heavy:

Ramena ve skutečnosti nejprve raketu přitiskla k sobě, čímž deifintivně usměrnila její pád a Super Heavy pak v Mechazille klouzala dolů, než ji zachytily zarážky na plášti. Včera odpoledne šlo tedy při závěrečném manévru doslova o centimetry a ještě před pár týdny mnozí pochybovali, že se to vůbec podaří.

Na některých videích ze srpnových a zářijových zkoušek Mechazilly naprázdno je totiž jasně vidět, že se ramena kvůli své velikosti při rychlém dorazu mírně zatřesou a vibruje i celá rampa. Kdyby k tomu stejnému došlo včera, Super Heavy mohla propadnout.

Inženýři SpaceX od té doby nicméně vše vyladili, a tak jsme mohli v neděli sledovat něco, co se zatím nikomu nikdy nepodařilo.

Příští rok se snad dočkáme ještě větších kousků

Je to ohromný úspěch, zároveň ale stále naprostý začátek. Super Heavy už sice umí přistávat, příští rok ale SpaceX čeká mnohem důležitější mise. Musí se totiž naučit přistávat i se samotnou lodí Starship.

Její modifikované verze Starship HLS (Human Landing System) totiž snad ještě v tomto desetiletí dopraví posádku mise Artemis 3 z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch a zpět. Pokud nemá celý program letu člověka k nejbližšímu sousedovi nabrat ještě větší zpoždění, při troše štěstí bychom se měli už příští rok dočkat synchronizovaného letu dvou raket na oběžnou dráhu, kde se spojí a přečerpají pohonné hmoty.

Aby totiž mohl Starship HLS posloužit jako lunární výtah, bude potřebovat hromadu paliva. Letka dalších lodí na oběžné dráze Země se proto promění v kosmickou čerpací stanici.