Si tu laťku vesmíru nějak snižují...
Asi sa nam niekde straca atmosfera 😀 Ale nie vazne aj ISS obiehajuca vo vyskach cca 410 km je este ovplyvnovana zbytkami atmosfery. Takze pomali straca vysku a preto ju obcas musia boostnut kusok vyssie .
Moc hezky je Bransonův vesmírný program popsán v této eknize https://play.google.com/store/books/details/Stela... ... 😁 . Jeto dost dobrodružné čtení . 😀
To se jako chlubí, že 74 let po Hitlerovi se mu podařilo dosáhnout stejné výšky? Nic proti, ale za ty prachy bych očekával, při srovnání technologií jaké měl kdo k dispozici, že to doletí aspon na Měsíc...
... a když stanoví hranici vesmíru na pět metrů, bude mi stačit pořádný žebřík... Podle mě je to blbost. Mělo by to být něco jako orbita, na které se objekt udržuje po nějakou dobu bez dalšího pohonu, nebo něco podobného. Ale tohle se opravdu moc za vesmír považovat nedá...
Na dosazeni obezne drahy zadna velka rychlost potreba neni, ta je potreba, aby se tam teleso udrzelo bez nutnosti vlastniho pohonu a nespadlo na Zemi.
Páni experti, co dávají mínus, by mohli radši napsat, s čím nesouhlasí.
Napríklad stým že obežná dráha je akákoľvek dráha ktorá nemusí byť kruhová, pri ktorej obiehaš určitý objekt, v tomto prípade Zem. Ale nemá stanovenú žiadnu konkrétnu výšku, čiže si obežnú dráhu dosiahol keď obiehaš okolo ničoho a nie tým že napr. satelit obieha vo výške 80 km a ja vyletím na 80 km a padnem dole pri suborbitálnom lete. To obežná dráha nieje, len som dosiahol výšky v ktorej satelit obieha. Na to aby si dosiahol obežnú dráhu musíš dosiahnuť prvú únikovú rýchlosť čo je minimum na to aby si mal orbitu, čiže obiehal okolo zeme. Inak povedané obežná dráha = orbita, je podľa teba suborbitálny len dosiahnutie orbity?
To je pravda, ale záleží na tom, jestli jde o to něco dostat na oběžnou dráhu a udržet to tam nebo jenom doletět do nějakého bodu a nechat spadnout nebo letět dál. Když se vystřelí raketa, která proletí kolem ISS a bude pokračovat dál, dostala se na oběžnou dráhu ISS nebo ne? Podle mě ano. To, že se tam neudrží a dál letí na jiné trajektorii je vedlejší.
Rozumiem ako to myslíš, ale myslím že si to zle vysvetľuješ.Dosiahnuť orbitu ISS znamená že obieham z rovnakými parametrami ako ona. Nemusím byť vedľa nej, len na jej orbite. To že dosiahnem výšku v ktorej obieha je len jeden z mnoha parametrov ktoré musia byť splnené.Keby je raketa na suborbitalnej trajektórii k ISS a majú bod stretnutia, tak ISS len veľmi rýchlo prefrčí okolo rakety lebo ich rýchlosti budu veľmi rozdielne. Nieje možné sa spojiť ani urobiť žiadnu interakciu okrem fatálnej zrážky.Čiže na otázku či sa dostala na obežnú dráhu musí byť odpoveď NIE.Logicky, nemôžem dosiahnuť obežnej dráhy bez toho aby som niečo obiehal, ale môžem vyletieť do výšky v ktorej niečo obieha ale to neznamená že aj moja dráha je obežná.Skúsim to ešte na takej hlúpej situácii. Odštartuje raketa ktorá miery stále hore a nesnaží sa orbitovať. Minie všetko palivo a napr. dosiahne maximálneho bodu 1000km a padne spatky na zem. Bola jej dráha suborbitalna z maximálnou dosiahnutou výškou 1000km alebo dosiahla orbitu 1000km?
No dobře, to dává smysl. Bral jsem to jako dosažení bodu na trajektorii, ne že se bude pohybovat po celé uzavřené dráze.
To je ale blbost...
To je možné, ale ty tomu asi taky moc nerozumíš, když ani nejsi schopný napsat proč.
Co se trochu vzdělat?Na to, aby se těleso mohlo udržet na oběžné dráze, musí dosáhnout alespoň tzv. 1. kosmické rychlosti (a udržet ji), jinak dopadne zpět na zem. Je to zhruba 7,9 km/s, což je cca 7M.
Pokud se tam ma udrzet samo bez vlastniho pohonu. Ale to yz jsem tu psal.
jo, už to čtu znovu. omlouvám se, špatně jsem si to přečetl napoprvé. ano, směrem nahoru může klidně stoupat libovolně pomalu, podstatná je ta vodorovná složka rychlosti, ta je vysoká a potřebuje nejvíce energie
Nič v lom, ale raketoplán a 82km v jednej vete... To už aj ruský vetron dá vyššie :))
Hranice vesmíru - to jako na konec vesmíru... pokrok nezastavíš
A co treba zacatek vesmiru?..
jako ze jsme mimo vesmir a letime na jeho zacatek?
hodne malo muziky za hodne vela penazi.
Hranice vesmíru je 100 km nad povrchem a stejně jde pouze o úlitbu Američanům, když soutěžili se Sovětským svazem, který měl mnohem silnější mašiny (Sojuz). Na druhou stranu bude dobře, když se nikomu nic nestane, lety (zábava pro majetnější) půjde dobře a snad tedy vydělá na nějaký pokrok, když se státům tak nějak nechce, při tom globalizování planety, aby se všichni měli stejně dobře. Já tedy takovou myšlenku vidím jako scestnou, protože nemohu nikomu říkat jak má žít, aby se měl tak jako já, někdo třeba nechce pravidelně každý den hákovat, mít pouze jednu ženu a tak. U toho bych možná ještě vzpomenul takového strašáka, představme si, že se člověk dostane k jiné obydlené planetě, tam budou žít nějací místní podobně inteligentní tvorové na nižší úrovni civilizace. Pak přijdou aktivisté, humanisté a řeknou, ne, takhle žít nebudete, musíte podle našich „německých” hodnot (tuším, že paní Merkel to tak nějak v Bundestagu říkala), odporná představa a ty konce, pro ně.
Názor byl 1× upraven, naposled 14. 12. 2018 15:27
Tohle se nedá číst...
Souhlas.
Tolik vět a přitom taková kravina. 100 km je to proto, že jistý fyzik Theodor Von Kármán spočítal teoretickou hranici, kdy se letadlo ještě udrží ve vzduchu vztlakem a kdy už je to vlastně orbita. To číslo se různí na základě několika faktorů, ale fakticky se pohybuje mezi 80 a 100 km, tak byla hranice nastavená na rovnou stovku, aby se to dobře pamatovalo. Americké letectvo a NASA používá hranici 80 km, ty úlitbo.
ona se ta hranice i meni, zalezi treba na aktivite Slunce.
Ještě v padesátých letech byla pro USAF hranice vesmíru ve výšce 50000 stop, tedy nějakých 15 kilometrů.
To mi přijde nějaké divné, v té době už se vědělo poměrně přesně o hranici troposféry a ta je výš. Už těsně po WW2 navíc USA deklarovaly, že chtějí přes hranici vesmíru a psali tenkrát, že je to 50 mil (80 km). A to jim v podstatě zůstalo až do mezinárodní dohody o 100 km. Což neznamená, že pro účely "odznakování" si nenechají tu nižší ;)
Obecně se používá 100 km, protože se to dobře pamatuje, jinak se používá 1% standardního tlaku a to se mění podle aktivity slunce, polohy Měsíce a Slunce a zeměpisné polohy.
padla fľaštička - dve ? to sa potom píšu nezmysli
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.