Ozbrojené síly Spojených států hodlají nahradit raketové střely z doby Studené války novými zbraněmi. V představách generálů a vojenských odborníků by nové rakety měly dosáhnout až do trojnásobné vzdálenosti, být přesně naváděné, ale zároveň by měly být více kompaktní a použitelné pro stávající odpalovací zařízení, kam by se jich měl vejít dvojnásobný počet.
Po dvou desetiletích válčení amerických sil v konfliktech převážně nízké intenzity, kde byli protivníky Američanů především guerillové bojůvky a nástražná zařízení, se svět opět zahřívá. Vzrůstá riziko velkého mezinárodního konfliktu a US Army potřebuje nové a efektivní zbraně proti početným pancéřovým jednotkám Číny, Ruska, případně Severní Koreje. To si žádá zlepšit konvenční palebnou sílu, jak v jejím dosahu, tak i účinnosti.
Jedním z programů, který má takové zbraně zajistit, je iniciativa Long Range Precision Fires (LRPF). Jejím cílem je nahradit stávající taktické střely ATACMS, které od osmdesátých let odpaluje samohybný obrněný raketomet M270 MLRS i další systémy.
Standardní střely ATACMS mají dostřel kolem 150 km, nové typy těchto raket doletí až do vzdálenosti 300 kilometrů. Mohou nést kazetovou munici, díky které zničí daleko větší oblast cíle, nežli raketa s jedinou konvenční náloží. Na jeden raketomet se vejdou dvě takové střely ATACMS, na raketomet HIMARS dokonce jenom jedna střela.
Nové rakety LRPF by měly překonat stávající rakety ATACMS hned v několika ohledech. Jejich dolet by měl být až 500 km a měly by být menší, takže by se do raketometu M270 MLRS vešly 4 střely LRPF a do raketometu HIMARS 2 takové střely.
Americká armáda rovněž plánuje vynechat v těchto zbraních kazetovou munici, protože takové technologie čelí rozsáhlé globální kritice kvůli značnému ohrožení civilistů v bojových zónách. Rakety LRPF pravděpodobně ponesou jedinou, za to vysoce explozivní nálož anebo případně termobarickou hlavici, která funguje na principu exploze oblaku aerosolu paliva ve směsi se vzduchem, následované mohutnou tlakovou vlnou.
Jaká by měla být role nových raket LRPF? Jejich klíčovou výhodou bude, že udrží v dostatečné vzdálenosti a relativním bezpečí podobné zbraně protivníka, které by jinak mohly zasáhnout dělostřelectvo i další bojové jednotky US Army.
Kdyby došlo k válce v Evropě, tak rakety LRPF budou ničit ruské cíle typu velitelských center i řídících a podpůrných jednotek, které budou daleko za bojovými liniemi. Při vypuknutí bojů v Jihočínském moři by zase takové rakety mohly ostřelovat protivníka na okolních ostrovech.
V současné době soutěží společnosti Raytheon a Lockheed Martin o kontrakt na vývoj raket LRPF s tím, že by jejich první testy měly přijít v roce 2020. Nové rakety by měly být schopny operačního nasazení kolem roku 2027.
Zdroj: Popular Mechanics, Foto: U.S. Army
