Nevolnost a zvracení bývají považovány za běžné příznaky těhotenství v prvním trimestru. S těmito nepříjemnými potížemi se potýká 70 % nastávajících matek. Zásadním problémem je, že pro 1 až 3 % těhotných mohou být život ohrožujícím rizikem jak pro nenarozené dítě, tak pro nastávající matku. Podrobnosti přináší magazín Interesting Engineering.
Jednou z nejčastějších příčin, kvůli které je nutné těhotné ženy hospitalizovat v nemocnicích, je hyperemesis gravidarum – nekontrolovatelné nadměrné zvracení během těhotenství, které vede ke ztrátě hmotnosti a vyčerpání. Dle dosavadních vědeckých poznatků může být důvodem genová odchylka, která ovlivňuje peptidový hormon GDF15.
Za všechno může hormon
Hormon GDF15 je produkován placentou, přičemž v prvních dnech těhotenství jeho hladina prudce stoupá. To může vést k tomu, že se ho v těhotenství vyplavuje příliš mnoho. GDF15 navíc působí na mozky těhotných žen a způsobuje nevolnost a zvracení.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány ve středu 13. prosince v odborném časopise Nature, přičemž v abstraktu studie se píše: „Hormon GDF15, působící na mozkový kmen, se podílí na těhotenské nevolnosti a zvracení včetně nejzávažnější formy – hyperemesis gravidarum.“
„Když jsem byla těhotná, bylo mi tak špatně, že jsem se sotva mohla hýbat,“ říká spoluautorka studie Marlena Fejzo, která má s těmito stavy vlastní zkušenost.
„Když jsem se snažila zjistit proč, uvědomila jsem si, jak málo se o mém stavu ví, přestože těhotenská nevolnost je velmi častá. Doufejme, že nyní, když jsme pochopili příčinu hyperemesis gravidarum, jsme o krok blíže k vývoji účinné léčby, která by zabránila dalším matkám procházet tím, co jsem zažila já a mnoho dalších žen,“ dodala.
Co odhalila studie
Vědci provedli rozsáhlou studii zahrnující údaje od žen zařazených do různých výzkumných projektů, mimo jiné v britských porodnicích Rosie Maternity Hospital a Peterborough City Hospital. S využitím řady metod, jako je genetika, pokročilá měření hladiny hormonů a pokusy na buňkách a myších, zjistili přímou souvislost mezi závažností těhotenské nevolnosti a zvracením a hladinou GDF15 produkovaného fetální částí placenty.
Ukázalo se, že některé ženy vykazují vzácnou genetickou odlišnost, která zvyšuje pravděpodobnost, že budou mít problematické těhotenství s velkým množstvím nevolností a zvracení. U těchto žen bývá mimo těhotenství hladina GDF15 v krvi a tělesných tkáních nižší.
Výzkum prokázal, že vyšší hladiny GDF15 v krvi matky jsou spojeny se zvracením v těhotenství. Nízké hladiny tohoto hormonu mimo těhotenství pak zvyšují riziko výskytu hyperemesis gravidarum. Naopak ženy s beta-talasemií, tedy stavem, kdy jsou hladiny GDF15 chronicky vysoké, vykazují výrazně nižší výskyt nevolností a zvracení.
Zásadní je hladina před těhotenstvím
Závěr těchto studií je jasný – predispozice k vyšší hladině GDF15 v době, kdy žena není těhotná, snižuje riziko těhotenské nevolnosti. Na první pohled je to poněkud matoucí, protože jak může vyšší hladina hormonu, po kterém je ženám špatně, chránit před těhotenskou nevolností?
Ve skutečnosti se u některých hormonálních systémů projevuje jev připomínající paměť, kdy je citlivost na hormon ovlivněna předchozím působením tohoto hormonu. To se zdá být nejpravděpodobnějším vysvětlením těchto výsledků. Teorii podporuje fakt, že myši s trvale vysokou hladinou GDF15 v krvi relativně nereagovaly na akutní zvýšení jeho hladiny.
Zjištění naznačují, že nižší hladiny GDF15 před otěhotněním mají za následek přecitlivělost žen na náhlý nárůst GDF15 uvolňovaného v průběhu těhotenství. Z toho vyplývají dva možné přístupy k léčbě tohoto stavu – snížení citlivosti na GDF15 zvýšením jeho hladiny před těhotenstvím nebo zablokování jeho působení během těhotenství.