Zvířata | Lidé | Orgány | Transplantace

Rekordně polidštěná prasata jako dárci orgánů pro nemocné? Klinické zkoušky by mohly začít už do 5 let

  • Vědci sérií zásahů do dědičné informace polidštili prasata
  • A to natolik, že lidský imunitní systém proti jejich orgánům nijak zvlášť neprotestuje
  • Kdy zachrání xenotransplantace život prvním lidem?

Nedostatek vhodných orgánů limituje uplatnění transplantací. Na seznamy čekatelů jsou zapsáni jen ti, kteří jsou těžce nemocní. Mnozí se spásné operace nedožijí. Přitom transplantace by výrazně zlepšily kvalitu života podstatně širšímu okruhu pacientů.

Hledání náhrady za orgány lidských dárců proto probíhá hned na několika frontách. Někde zastoupí nemocný orgán technika. To je případ ledvin nahrazených dialýzou lidově označovanou jako „umělá ledvina“. Těžce nemocnému srdci uleví od námahy „přídatná pumpa“.

Za jiné orgány ale technická náhrada zatím není. Vědci se pokoušejí vypěstovat náhradní orgány v laboratoři. Zatím se jim to daří jen u některých tkání. Povedlo se například napěstovat kůži nebo cévy.

Už v 90. letech minulého století vědci vkládali obrovské naděje do tzv. xenotransplantací. Velké farmaceutické firmy byly připravené do tohoto odvětví těžce investovat. Třeba firma Novartis hodlala utratit dvě miliardy dolarů na genetickou úpravu prasat, jejichž orgány by pak mohly aspoň dočasně nahradit orgán nemocného člověka. Plány se však ukázaly jako příliš ambiciózní. V prvních letech 21. století většina podobných projektů „chcípla na úbytě“.

Na lepší časy se blýsklo před sedmi roky, když molekulární genetici vyvinuli revoluční nástroj k provádění cílených změn v dědičné informaci označovaný jako CRISPR. Tím se otevřel pro xenotransplantace comeback.

To, co bylo před necelými dvaceti lety příliš velké sousto i pro nadnárodní farmaceutické korporace, se díky technice CRISPR otevřelo i malým týmům disponujícím relativně skromnými rozpočty. Patří k nim i čínská firma Qihan Bio a její americký protějšek eGenesis. Ty teď ve spolupráci s čínskými a americkými universitami ohlásily na vědeckém serveru Biorxiv zásadní pokrok v tvorbě prasat určených jako zdroje orgánů pro transplantace těžce nemocným lidem.

Rekordní polidštění

Prasečí orgány nejsou pro transplantace vhodné hned z několika důvodů. Zaprvé, lidský imunitní systém je nesnáší a útočí na ně plnou silou svého mocného arzenálu.

Zadruhé, dědičná informace prasat obsahuje pětadvacet výtisků kompletní instrukce pro výrobu infekčních virových částic a ty by v případě transplantace orgánu zvířete ohrozily lidského příjemce. A zatřetí, lidská krev má při průtoku cévami prasečího orgánu zvýšenou tendenci ke srážení a vzniklé sraženiny představují značné zdravotní riziko.

Vědci z čínsko-amerického týmu se se všemi třemi problémy zdárně popasovali. Z dědičné informace prasečích buněk vystřihli tři geny, které jsou zodpovědné za dráždění lidského imunitního systému. Dále do nich vnesli šest lidských genů, které jsou s to navodit příměří s lidským imunitním systémem a navíc přidali další tři lidské geny, které eliminují riziko srážení lidské krve v cévách prasečích orgánů.

Z těchto buněk klonováním získali selata, kterým odebrali buňky a v nich pak „vymazali“ všech pětadvacet instrukcí pro tvorbu virových částic. Z těchto buněk pak znovu získali klonováním prasata.  

První klinické zkoušky do pěti let?

Zatím ještě nikdo prasečí dědičnou informaci takhle důkladně nepřebudoval. Zvířata jsou plně životaschopná, plodná a laboratorní testy potvrdily, že imunitní systém člověka na jejich buňky neútočí.

Další testy prokázaly, že se v těchto orgánech zvýšenou měrou nesráží lidská krev. Zbývá už jen voperovat orgány z prasat paviánům a sledovat, jak se opicím povede. Pokud vše dobře dopadne, bude možné přistoupit ke klinickým zkouškám, kdy prasečí orgány dostanou první pacienti.

„Zatím se plně soustředíme na preklinické testy na opicích,“ zdůrazňuje vedoucí čínského týmu Luhan Yang. Podle něj je šance na zahájení prvních klinických zkoušek do pěti let.

„Myslím, že to bude brzy skutečnost,“ odhaduje další vývoj transplantační imunoložka Marilia Cascalhová z University of Michigan v komentáři pro vědecký týdeník Science. „Poptávka po orgánech na transplantace je skutečně enormní.“

Diskuze (3) Další článek: Soudní dvůr EU: Elektronické knížky nesmíme jen tak přeprodávat

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Genetika, Zvířata, Medicína, Lidé, Tělo, Orgány, Buňky, Transplantace, Dar, Zkouška, Dárce, Science, Prase, University of Michigan, Dědičná informace, Řek, Orgán, Jak, Imunitní systém, Novartis, Prut, Buňka, Dárce orgánů


Určitě si přečtěte

10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

** Deset míst, které nesmíte vidět ve webových mapách ** Jsou to letiště, základny i elektrárny ** Nejvíce míst tají Francie

Jakub Čížek | 20

Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

Jak se šíří Covid v Česku: Čerstvá data, mapy okresů a obcí. Každý den aktualizované grafy

** Vývoj COVID-19 v Česku: nakažení, úmrtí, testovaní, hospitalizovaní ** Mapa podle okresů, přehled podle věku, situace v Evropě i ve světě ** Každý den aktualizované grafy a mapy

Marek Lutonský | 164

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

** Na jaře tiskla unikátní české respirátory ** Používá ji třeba Škoda Auto, a.s. ** Zajeli jsme se podívat do pražského showroomu 3Dees

Jakub Čížek | 12

Nejlepší aplikace na předpověď počasí: Kde nejlépe zjistit, co zrovna chcete vědět

Nejlepší aplikace na předpověď počasí: Kde nejlépe zjistit, co zrovna chcete vědět

Obecných aplikací na předpověď počasí je nespočet, jenže často skončí jen u základní informace o počasí a nenabídnou odpovědi na řadu praktických otázek. A tak jsme si položili právě několik takových otázek a hledali aplikace či meteoslužby, které nám nejlépe odpoví.

Karel Kilián | 4