Rekordní dvojice ultrachladných trpaslíků: Rok tam trvá méně než jeden den

  • Ultrachladní trpaslíci jsou ve vesmíru velice běžní, ale je obtížné je pozorovat
  • Nedávno se to poštěstilo astronomům, které vedl Chih-Chun “Dino” Hsu z americké Northwestern University
  • Ti pozorovali podivuhodný hvězdný systém v souhvězdí Býka

Nejvýraznější hvězdy ve vesmíru jsou ty největší, které také bývají nejvíce zářivé a nejvíce horké. Protipólem těchto hvězdných monster jsou velmi malé a nenápadné hvězdné objekty, jejichž vlastnosti jsou na samotné hranici mezi hvězdou a planetou. Patří k nim ultrachladní trpaslíci spektrální třídy M (anglicky ultra-cool dwarf), jejichž povrchová teplota je nižší než 2 430 °C.

Ultrachladné trpaslíky prakticky nelze pozorovat pouhým okem a astronomické přístroje na tom nejsou o mnoho lépe. Září jen slabě a většinu energie vyzařují v oblasti infračerveného záření. Na druhou stranu jsou ve vesmíru velice běžní. Astronomové se speciálními přístroji je pozorovat mohou a objevují při tom pozoruhodné věci.

Nedávno se to poštěstilo týmu, který vedl Chih-Chun “Dino” Hsu z americké Northwestern University. Využili služeb Keckových dalekohledů na vrcholku vulkánu Mauna Kea na Havajských ostrovech a pozorovali s nimi podivuhodný hvězdný systém v souhvězdí Býka, který teď nese označení LP 413-53AB.

Badatelé tento systém nejprve objevili v archivních datech, na kterých bylo záhy patrné něco zvláštního. Z charakteru záření objektu vyplynulo, že nejde o jeden objekt, ale o dvojici úžasně těsných objektů. Pak objekt několikrát v průběhu roku 2022 přímo pozorovali zmíněnými velkými dalekohledy.

Svět, kde je „rok“ kratší než náš pozemský den

Chvílemi to bylo až komické. Typické dvojhvězdy mají periodu v řádu letu. V tomto případě jsou ultrachladní trpaslíci tak blízko u sebe, že se jejich záření, například spektrální čáry, které obsahuje, mění doslova před očima, v reálném čase. Vědci se s tím museli poměrně komplikovaně vyrovnávat.

Ukázalo se, že ultrachladní trpaslíci systému LP 413-53AB jsou navzájem tak blízko, že se oběhnou za 20,5 pozemských hodin. Viděno pozemskou optikou to tedy znamená, že je tam „rok“ kratší než náš den. Astronomové již dříve objevili pár podobně těsných systémů  ultrachladných trpaslíků, vždy ale šlo o velmi mladé hvězdy. Stáří LP 413-53AB je několik miliard let.

Vědce by velmi zajímalo, jak tento hvězdný systém vlastně vznikl. Když byl starý zhruba 1 milion let, tak dnešní trpaslíci vypadali poněkud jinak. Byli podstatně větší. Pokud by tehdy byli stejně vzdálení jako dnes, jejich povrchy by se téměř dotýkaly, čemuž se moc nechce věřit. Zřejmě se nějakým způsobem až později dostali do dnešní těsné blízkosti.

Diskuze (6) Další článek: Magazín Cnet potají nechával umělou inteligenci psát články. Několikrát se spletla

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,